ČEZ
BRNO (rů) – Změny, které nadlouho ovlivní ceny elektřiny i postavení spotřebitelů v České republice, přijala 6. května vláda na výjezdním zasedání v Brně. Schválila prodej státních podílů v osmi regionálních distribučních firmách do rukou polostátního podniku ČEZ, a to oplátkou za jeho podíl ve vysokonapěťové přenosové soustavě společnosti ČEPS (Česká přenosová soustava). Výměna akcií je jednoznačně výhodná pro společnost ČEZ. Za podíly v distribuci zaplatí 31,1 miliardy korun, i když skutečná tržní cena se odhaduje nejméně na padesát miliard. Tržní odhad vychází z nabídek zahraničních investorů z konce loňského roku a z částek, které za energetiku zaplatí na Slovensku. Přestože je tamní trh méně než poloviční a distribuce v horším technickém stavu, dostane slovenská vláda za minoritní podíly ve třech distribučních společnostech téměř dvacet miliard korun.
V Česku nový majitel distribuce, firma ČEZ, ovládne trh, protože v pěti případech získá majoritu. Schválený scénář přesunu akcií jí navíc zaručí, že nepřijde ani o kontrolu nad přirozeným monopolem přenosu, akciovou společností ČEPS. Tu sice bude do budoucna formálně ovládat ze dvou třetin stát, ale na vlastní technické řízení bude stejně potřebovat odborníky z elektrárenské společnosti ČEZ. Na výhru společnosti ČEZ okamžitě reagoval kapitálový trh, na němž se první den po vládním rozhodnutí zvýšila cena akcií ČEZ o 2,5 procenta.
Vláda zdůvodnila své rozhodnutí tím, že zlepší pozici při budoucí privatizaci ČEZ. Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus nicméně krátce před jejím verdiktem apeloval, aby takové rozhodnutí nepřijímala. „Kabinet by neměl dělat tak zásadní přesuny majetku před volbami, kdy nemá čas se na ně soustředit,“ uvedl Klaus několik hodin před hlasováním vlády na mítinku v Ostravě.
Přesuny odbourají firmě ČEZ dosavadní konkurenci z řad distributorů a posílí její dominantní postavení i ve výrobě. Nově získané a za babku nakoupené distribuční společnosti jí už nebudou konkurovat v boji o zákazníky a navíc je může donutit, aby ignorovali ostatní výrobce elektřiny a nakupovali energii jen z elektráren ČEZ.
Materiál s protitržními majetkovými přesuny předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu už letos v březnu (EURO 9/2002). Poznámky v textu naznačovaly, že vznikl ve společnosti ČEZ. Zpočátku se zdálo, že jde o návrh, který má smazat pachuť kolapsu privatizace elektroenergetiky a je i pro Grégrův úřad jen nouzovým řešením. Nikdo nevěřil, že vláda tento návrh stihne schválit a že ho ještě před volbami dovede do stadia nevratných změn. Stalo se. Týdeník EURO má informace, že se spěchalo natolik, že materiál o zásadní změně podoby české elektroenergetiky vůbec neprošel mezirezortním připomínkovým řízením. „Členové vlády ho dostali do rukou bez odborných připomínek, a proto si zřejmě neuvědomili, o jak závažné věci hlasují,“ uvedl pro týdeník EURO generální ředitel Pražské teplárenské Luboš Pavlas.
Sociální demokracie byla rychlá, ale ještě bude muset mnohé vysvětlit. Kabinet de facto narychlo a bez diskuse v širším fóru přijal rozhodnutí, kterým definitivně zablokoval v elektroenergetice možnost konkurence. Proč to udělal, když do světa tvrdí, že respektuje evropské směrnice o liberalizaci energetického trhu? „Takový krok jednoznačně znovu nastolí monopol ČEZ,“ říká za nezávislé výrobce Pavlas. Rovněž představitelé distributorů pro týdeník EURO uvedli, že tímto krokem konkurence končí. „Na začátku roku jsme museli jít v konkurenčním boji s firmou ČEZ s cenami dolů o tři až pět procent. Nedovedu si představit, proč by to někdo znovu dělal, když bude součástí energetického impéria ČEZ,“ uvedl generální ředitel Pražské energetiky Drahomír Ruta.
