Státní pomoc
Déle než měsíc se snažil ministr Grégr prosadit státní garance na úvěry ve výši 5,9 miliardy korun pro podniky ohrožené bankrotem. Jeho nekvalifikované návrhy musela vláda opět odmítnout. Přímé dotace tohoto typu totiž nejsou podle EU přijatelné a podniky by v případě státem podporovaného financování mohly mít na trzích EU značné potíže. Navíc podle pravidel EU by přijetím této podpory byly diskvalifikovány z revitalizačního programu, který by se měl spustit na podzim. Stát totiž smí poskytovat pouze jednorázové, a nikoli opakované subvence.
Vláda se tentokrát rozhodla správně a vše přehrála na Konsolidační banku. Ta sice nemůže poskytnout chybějící peníze, může však aktivně působit ve věřitelských výborech, a tak pomoci bankám při profinancování firem do okamžiku skutečné revitalizace. První výsledky v ČKD naznačují, že tato cesta může být schůdná.
Oproti tomu Grégrův návrh vycházející zejména z požadavků IPB (týdeník Euro o něm informoval jako první již 19. dubna) měl klíčové nedostatky. Především chybělo jakékoli doložení návratnosti vložených prostředků, takže se garance stávaly přímou dotací firmám a zároveň nedoložil přesně účel použití peněz. Šlo de facto o návrh, že by vláda měla sejmout část rizika z ramen bank. Budoucnost ohrožených firem je však mlhavá. EU požaduje, aby do revitalizace šly jen ty, které splňují kritérium životaschopnosti. To je v projektu definováno jako dosažení pozitivního provozního výsledku očištěného o vliv úroků a daní. Vláda na tento požadavek ústy místopředsedy Pavla Mertlíka přistoupila. Jenže podle Grégrova materiálu, požadujícího garance pro pět podniků, toto kritérium splňuje pouze AliaChem (viz tabulka).
