Ministr nutí Severomoravskou plynárenskou k dodávkám bez placení.
Řediteli odboru plynárenství a kapalných paliv Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) Oldřichu Petržilkovi (50) byl 22. září 1999 okamžitě zrušen pracovní poměr. Mluvčí resortu Dagmar Plachá výpověď odůvodnila tím, že se Petržilka „bez vědomí zaměstnavatele nechal zvolit do kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost. Svým jednáním porušil §73 odstavec 3 Zákoníku práce, protože do kontrolního orgánu nebyl vyslán zaměstnavatelem .
Petržilka byl zvolen do dozorčí rady Severomoravské plynárenské (SMP) letos 23. srpna. V této společnosti stát drží významný majetkový podíl, přičemž výkonem akcionářských práv je pověřeno ministerstvo průmyslu a obchodu. Petržilka týdeníku EURO sdělil, že se zdůvodněním ministerstva nesouhlasí a hodlá dosáhnout s oudního zrušení výpovědi. „O svém zvolení do dozorčí rady jsem okamžitě informoval své nadřízené, říká.
Nejde o Petržilku.
Bývalý zaměstnanec MPO byl původně v Severomoravské plynárenské dokonce předsedou dozorčí rady, ale na poslední valné hromadě 19. srpna 1999 ho ministerstvo už do dozorčí rady nenavrhlo. Nicméně o čtyři dny později jej n a návrh představenstva do tohoto orgánu zvolili zaměstnanci.
Podle informací týdeníku EURO je zdůvodnění Petržilkovy výpovědi pouhou záminkou. Jako předseda (od února 1997 do srpna 1999) a později i jako člen dozorčí rady Severomoravské plynárenské nesouhlasil s tím, aby společnost dodávala dál ply n do Vítkovic, které za něj už delší dobu neplatí. Petržilkův postoj je i podle členů dozorčí rady SMP, se kterými týdeník EURO hovořil, opravdovým důvodem jeho propuštění z ministerstva. „Zastávám názor, že za odebraný plyn je třeba platit, ř íká propuštěný úředník. Jeho postoj tedy naprosto odporuje pokynům ministerstva průmyslu a obchodu: dál dodávat plyn zadarmo. Ministr Grégr se v posledních týdnech prostřednictvím svých náměstků několikrát obrátil na ředitele plynárenských fire m s žádostí, aby nepřerušovali dodávku plynu podnikům, které mají existenční problémy, neplatí za dodávky, ale čekají na revitalizaci.
Co chce MPO?
Týdeník EURO má k dispozici dopis tohoto typu z 23. srpna 1999, který Grégrova náměstkyně Milada Vlasáková poslala obchodní ředitelce SMP Aleně Vitáskové. „V návaznosti na přetrvávající platební neschopnost Vítkovice, a. s., vůči V aší společnosti, která vyvolala rozhodnutí dozorčí rady Severomoravské plynárenské zastavit dodávky zemního plynu do Vítkovice, a. s., Vás žádám o okamžité pozastavení realizace Vašeho rozhodnutí, stojí doslova v dopise. Podle Vlasákové řešení dluhu „bude dále probíhat pod státní garancí .
Letos v létě, kdy ještě dozorčí radě SMP předsedal Petržilka, souhlasil tento orgán s návrhem představenstva firmy, aby se dodávky plynu do Vítkovic zastavily, pokud za ně nebudou poskytnuty záruky. V této době dluh železáren vůči SMP čin il zhruba 220 milionů korun. Tato suma se přibližovala loňskému zisku, který dosáhl asi 340 milionů korun. Vlasáková ve svém dopise sice vysloveně slibuje plynařům státní garance, avšak ty dodnes neexistují a dluh každý měsíc narůstá o 45 milio nů korun. Přesto však poté, co SMP obdrželo dopis náměstkyně, dozorčí rada odložila odstávku a určení termínu zastavení dodávek ponechala představenstvu, které zatím plyn do Vítkovic dodává.
Tuto ochotu možná vysvětluje skutečnost, že novým předsedou dozorčí rady Severomoravské plynárenské je od 19. srpna Petr Lachnit, místopředseda ČSSD, člen ÚVV ČSSD a náměstek primátora Ostravy (zodpovědný i za komunální energetiku). Lachnit v letech 1976-1979 pracoval ve Vítkovických železárnách.
Státní garanci na dluh Vítkovic nakonec zřejmě poskytne Konsolidační banka, ovšem jednání o této otázce se neúměrně protahují již několik měsíců. Tudíž představenstvo SMP pořád ještě může dodávky plynu do Vítkovic přerušit. Spekuluje se však o ;tom, že kdyby se tak stalo, bude okamžitě z vůle Grégrova resortu nahrazeno povolnějším a plyn do Vítkovic poteče bez placení dál.
Grégrovy berle.
Majoritní akcionář (stát) vyvíjí tlak na statutární orgány, aby jednaly ve prospěch třetího subjektu (Vítkovice), kde je stát rovněž v majoritní pozici. Pokud by se prokázalo, že statutární orgány tak úmyslně poškozují firmu, mohou s e členové těchto orgánů ocitnout před soudem. Aktéry soudních sporů se tudíž nestávají zlovolně jednající akcionáři, ale členové statutárních orgánů, kteří jejich příkazům podlehli.
