Řecko Řecko jako součást eurozóny stále žije. Evropská unie výměnou za příslib reforem přistoupila na prodloužení čtyřměsíčního programu finanční pomoci Aténám. Rada ministrů nejprve v polovině týdne přijala řecký seznam navrhovaných reforem. V pátek pak bezproblémově schválil klíčovou německou účast na dohodě berlínský Bundestag.
Ve čtvrtek byly naopak v řecké metropoli k vidění první protivládní protesty od lednových parlamentních voleb, jež vynesly k moci premiéra Alexise Tsiprase a jeho levicovou stranu Syriza. Ačkoli Tsipras ve sporu s Unií mnoho nevybojoval, 87 procent Řeků bylo s jeho dosavadním výkonem funkce spokojeno.
Nic z toho neznamená, že má Řecko vyhráno.
Evropská centrální banka ve čtvrtek oznámila, že z řeckých bank během ledna zmizelo 12 miliard eur; celkově tak v nich zbylo 155,4 miliardy eur vkladů. To je nejnižší hodnota od poloviny roku 2012. Podle agentury Reuters začaly některé banky prodávat svá aktiva pod cenou, aby posílily svoji kapitálovou pozici. O dalším osudu řeckých financí se rozhodne až na konci června, kdy uplynou čtyři měsíce evropské pomoci.
Ve středu navrhl francouzský premiér Michel Sapin, že by jeho země mohla dělat mezi Řeky a eurozónou prostředníka. Britský tisk to škodolibě komentoval: „Není jisté, jestli tak Francouzi chtějí poukázat na svoji pozici v evropském finančnictví, nebo jestli hledají pro svoji diplomacii novou roli, když jim jejich oblíbenou kapitulaci vyfoukli Řekové,“ napsal týdeník The Spectator.
