OFFSETOVÉ PROGRAMY - Do českého průmyslu přiletěly za stíhačkami gripen další miliardy korun. Nadcházející projekty však může ohrozit nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Konsorcium Saab-BAE Systems se již za rok může ocitnout ve vážných potížích s plněním závazků v souvislosti s dodávkou stíhaček Jas-39 Gripen. V roce 2009 budou totiž poprvé vyhodnoceny takzvané přímé offsety do obranného a leteckého průmyslu a zde bilance švédsko-britského konsorcia není vůbec lichotivá. Jejich hodnota za necelé čtyři roky dosáhla přibližně 550 milionů korun, ovšemže za rok budou společnosti muset závazně doložit transakce skoro za 2,5 miliardy korun. „Nebude to vůbec jednoduché splnit, je nejvyšší čas silně zaktivnit práce,“ upozorňuje prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Zástupci konsorcia zatím informace o chystaných projektech nesdělili.
Žádná velká ryba na obzoru
Rozjednána je řada menších projektů, avšak zřejmě žádný významný, který by mohl zvrátit blížící se fiasko. Podniky v těchto odvětvích totiž musí vlastnit špičkové technologie a velmi kvalitní personál. „Takové firmy však většinou nemají problém sehnat zakázky, pracují na plný výkon a nemají o offsetové nabídky příliš velký zájem, nebo nejsou schopny navýšit počet zaměstnanců z důvodu regionálního vyčerpání kapacity kvalifikovaných pracovních sil,“ vysvětluje Hynek. Nebezpečí podtrhuje skutečnost, že zahraniční partneři zase nemají zájem zadávat práce do firem, které se potácejí mezi životem a smrtí.
Ve smlouvě zakotvené penále za nedodržení podmínek by však mohlo být odpuštěno. Z českých kruhů vycházejí hlasy, že důležitý je stejně až konečný výsledek. A ten je stanoven na 80 ku 20 procentům s převahou nepřímých offsetů do ostatního průmyslu. „Nemá cenu Gripen penalizovat za něco, co bude třeba nakonec splněno. Rozhodně bychom ale nesouhlasili s přeskupením uvedeného poměru ve prospěch nepřímých offsetů,“ zdůrazňuje Hynek.
Nepřímé offsetové závazky totiž Gripen International zatím plní rychlostí vlastních stíhaček. Oproti smlouvě podepsané s ministerstvem obrany je zhruba v ročním předstihu. „Cíle stanovené dílčím milníkem programu plníme v předstihu a máme radost z pozitivní odezvy českého ministerstva obrany,“ říká Bengt Littke, ředitel společnosti Gripen International pro Českou republiku.
Průmyslové podniky si v loňském roce přilepšily v souvislosti s pronájmem nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen o 2,6 miliardy korun. Celkem již tyto programy vynesly přes 11 miliard korun, tedy 44 procent ze slíbené částky. „Tento výsledek dokazuje, že program průmyslové spolupráce s Gripenem je vynikající způsob, jak navázat kontakty a vybudovat sítě, které na druhé straně vytvářejí přínosné obchodní příležitosti stimulující dlouhodobý růst a rozvoj českého průmyslu,“ dodává Littke. Projekty mají pokračovat až do konce roku 2014, pokud ovšem nenarazí na nedostupnost pracovní síly. Celková hodnota se vyšplhá na 25,5 miliardy korun.
Hodně se ale hovoří i o „kupčení“ s offsety. „Samozřejmě se může stát, že nějaká zakázka by vznikla samovolně bez přispění offsetového mechanismu,“ soudí Hynek. Ale vzhledem k tomu, že vše je schvalováno offsetovou komisí, je tato pravděpodobnost podle něj minimální. „Navíc si nedokážu představit řešit tímto trikem tak velké objemy, jaké offsetové transakce tvoří. Nicméně, aby se minimalizovala rizika z takového podvodu, je dobré vyžadovat offsety ve větším než stoprocentním objemu zakázky, což se děje,“ dodává.
Nové haly, zakázky
V boji o offsety úspěšné firmy si nemohou tuto šanci vynachválit. „Celý program byl jedním z důvodů, proč se nám nakonec podařilo přilákat investici do výstavby nové výrobní haly na ochranné prvky kabeláže pro dopravní prostředky,“ potvrzuje Petr Přívratský, jednatel společnosti Tyco Electronics EC Trutnov. Investice dala práci více než stovce lidí. Celková hodnota transakce byla vyčíslena na více než půl miliardy korun. Výroba zaznamenala takový rozmach, že od té doby zde tato nadnárodní společnost postavila další tři haly.
Firma Magnesium Elektron Recycling CZ zase získala technologii na recyklaci hořčíkových slitin, jež je v Česku unikátní. Louka u Litvínova se tak stala jedním z hlavních závodů této nadnárodní společnosti v Evropě. „Společnost Magnesium Elektron je součástí skupiny Luxfer Group, která je jedním z největších dodavatelů materiálů pro letectví společnosti BAE Systems. Tato dlouhodobá spolupráce vyústila v to, že BAE Systems byla nápomocna skupině při rozhodování o nasměrování investice do nového závodu na recyklaci hořčíkových slitin právě do České republiky,“ odklápí pokličku „offsetové kuchyně“ Emanuel Krysl z Magnesia. V regionu s jednou z nejvyšších nezaměstnaností získalo práci 80 lidí, přičemž veškerá produkce je určena na vývoz.
V přímých offsetech se zatím uchytilo 12 projektů, mezi největší patří vývoz ocelových plechů pro stavbu lodí ze společnosti Vítkovice Steel za 233 milionů korun a dodávky leteckých motorů Walter Engines za 155 milionů korun.
JAK ZÍSKAT OFFSETOVÁ ZAKÁZKY
Český zájemce musí kontaktovat společnost Gripen International, která je předkladatelem projektů. Administrativu zajišťuje ministerstvo průmyslu a obchodu společně s mezirezortní šestnáctičlennou offsetovou komisí. Offsetové transakce schvaluje ministerstvo obrany.
Šance pouze pro schopné
Veškeré projekty navrhuje Gripen International. „Má-li česká firma zájem o získání offsetové zakázky, musí být schopna nabídnout svému partnerovi něco zajímavého – kvalitní výrobní schopnosti či dobrý vývojový tým,“ radí Hynek. Hodnota transakce se stanovuje jako čistý export vytvořený v souvislosti s danou zakázkou nebo jako čisté tržby z prodeje vlastních výrobků firmy v návaznosti na přímou investici, která se ale do hodnoty offsetů nezapočítává. Vedle práce pro lidi přináší i zvyšování technologické úrovně do výrobních závodů. Zatím bylo zaregistrováno 38 projektů napříč celou Českou republikou, vyjma Karlovarského a Libereckého kraje.
Pronájem 14 stíhaček za 19,6 miliardy korun v roce 2004 schválila vláda Vladimíra Špidly. Česko letadla zaplatí do deseti let. Vedle přímých nákladů se z rozpočtu ministerstva obrany uhradí jejich výzbroj. Původně však stát zvažoval nákup většího počtu stíhaček, od čehož nakonec upustil. Kauzu kolem nákupu stíhaček loni v únoru rozpoutala reportáž švédské televize. Podle ní jednání o nákupu letounů pro českou armádu provázela korupce. Švédští novináři, kteří se vydávali za britské agenty, oslovili i exministra zahraničí Jana Kavana. Ten jim v rozhovoru natočeném skrytou kamerou řekl, že při obchodu s gripeny dostala úplatky řada vysokých českých politiků. Později ale vše popřel.
Odvysílání reportáže vedlo k vyšetřování. Armáda se rovněž musí nyní vyrovnat s odchodem několika pilotů těchto strojů, do jejichž výcviku věnovala stovky milionů korun. Důvodem je nespokojenost s platem, jenž údajně činí 35 tisíc korun hrubého měsíčně, zatímco v civilních leteckých společnostech přesahuje 100 tisíc korun.
Další offsety v nedohlednu
Systém „něco za něco“ nevznikl s příchodem gripenů, dosahoval však podstatně nižších objemů než v případě stíhaček. Průmyslové kompenzace provázely pořízení dělostřeleckého radaru Artur, protiletadlového kompletu či zakázky na vybavování policie, jako je Tetrapol nebo vrtulníky Eurocopter.
„I v případě dalších podobných zakázek bude Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu vyžadovat offsetové závazky od potenciálních zahraničních dodavatelů. Malé státy, ke kterým Česko zajisté patří, potřebují mezinárodní průmyslovou spolupráci. A offsety jsou jedním z prvních krůčků k jejímu vytvoření,“ tvrdí Hynek. To je však zatím v nedohlednu, i když velký potenciál skýtá rozjednaný nákup obrněných transportérů Pandur z Rakouska. Původní kontrakt však byl zrušen, protože Pandury nevyhověly některým testům, a nyní se znovu vyjednává. „Doposud nevíme, jak se celá tato zakázka bude vyvíjet. Kdyby došlo k tomu, že Armáda České republiky se bude těmito vozidly vybavovat, pak offsety s nimi spojené budou neméně významné jako v případě gripenů,“ upozorňuje Hynek.
