Většina offsetů v Jižní Africe zatím funguje
Budou offsetové programy, které mají České republice kompenzovat nákup stíhaček za šedesát miliard korun, vůbec fungovat? Zatím jedinou zemí kromě Švédska, která si koupila nabízené letouny Gripen, je Jihoafrická republika. Konsorcium BAE/SAAB se pretorijské vládě zavázalo nabídnout kompenzace ve výši neuvěřitelných 300 procent hodnoty kontraktu během 11 let. Za 24 stíhaček Gripen a 28 podzvukových letadel Hawk zaplatí Jižní Afrika britsko-švédské firmě 2,9 miliardy dolarů. Znamená to, že zbrojovka musí do roku 2011 nabídnout zemi na jihu Afriky přímé či nepřímé investice, exportní příležitosti či vyspělé technologie za 8,7 miliardy dolarů.
Nad plán.
Offsetové programy jsou v Jižní Africe rozděleny do dvou částí – civilní a vojenské. V zemi jich běží už několik, vedle britsko-švédského konsorcia je musí plnit také německé firmy Ferrostaal a Thyssen, které vládě dodaly ponorky, respektive námořní korvety. Italská Agusta programem vyvažuje dodávku vrtulníků.
BAE/SAAB se zavázalo v rámci offsetů v oblasti civilního průmyslu poskytnout Jižní Africe výhody ve výši 7,2 miliardy amerických dolarů a v rámci zbrojního sektoru zhruba 1,5 miliardy dolarů. V civilní oblasti se přitom, alespoň podle čísel, konsorciu daří plnit sliby nad plán. Do letošního ledna dokázalo přivést do Jihoafrické republiky 2,4 miliardy dolarů, což představuje přesně třetinu slibovaných peněz. Vládní harmonogram přitom předpokládal, že k této metě se dospěje až na přelomu let 2003/2004. Horší je situace ve zbrojařině. Za gripeny slíbilo BAE/SAAB přibližně 808 milionu dolarů a do letošní zimy přilákalo jen 44 milionů, což představuje pouhých 5,5 procenta závazků. Za Hawky slíbili šéfové zbrojovky 680 milionů dolarů a přivedli do země kompenzace za 94 milionů. To představuje 13,8 procenta sumy slíbené za podzvukové stroje. Obě čísla jsou však stále v intencích dohody s vládou.
Většinová spokojenost.
Týdeník EURO měl možnost navštívit tři zbrojovky zahrnuté do programů BAE/SAAB. V největší z nich, v leteckém koncernu Denel, koupilo britsko–švédské konsorcium letos v květnu třicetiprocentní podíl, a zvýšilo tak své šance splnit velkorysé sliby. „Díky offsetům vyrábíme součástky pro gripeny, zadní části Hawků a máme zaručeny další exportní programy pro Britské Královské letectvo,“ uvedl pro týdeník EURO manažer Denelu Carl Moss.
Stejně tak si offsety pochvalují představitelé Grinteku, který se specializuje na letecké komunikační přístroje: „Největší přínos spočívá v tom, že se po letech separace Jižní Afriky od ostatního světa můžeme rychleji zapojit do světové sítě,“ míní člen vedení Paul Gerber.
Offsety údajně pozvedly i výrobce munice do ručních zbraní PMP, který je konkurentem vlašimské firmy Sellier & Bellott. „Světoví výrobci dokážou lokální firmě otevřít zahraniční trhy. My bychom bez offsetů jen stěží prodávali náboje v Evropě,“ říká generální ředitel společnosti Carl Wolhuter. Offsety údajně pozvedly také malou firmu AMS s osmdesáti zaměstnanci, která vyrábí černé skříňky do letadel a další elektronická zařízení do kokpitů. „Spolupráce nám přinesla snadnější přístup k technologiím,“ řekl týdeníku EURO její ředitel Christo Weder. Nedokázal ale přínos offsetu jeho firmě z hlavy vyčíslit. „Přidaná hodnota je však měřitelná v penězích, jen to dá trochu práce,“ tvrdil Weder.
Ne všechny projekty musí být tak úspěšné, jako výše zmíněné příklady. BAE/SAAB už musela v jednom případě provést takzvanou výměnu offsetu. Spolupráce v jedné průmyslové firmy totiž selhala, a tak muselo konsorcium přihlásit do programu jiný projekt ve stejné peněžní výši. Mnohem větší problémy měla německá Ferrostaal, která zahrnula do svého programu spolupráci s místními železárnami a kvůli recesi v odvětví ji musela zrušit. Němci proto nyní musí úporně hledat nového partnera.
Offsetové programy v Jižní Africe fungují, teprve se ale rozjíždějí, a je otázkou, jaký bude stav za další roky. „Zbrojaři se vládě zavázali k plnění jednotlivých etap a pokud by závazky neplnili, hrozí jim vysoké sankce,“ upozorňuje Helmoed-Römer Heitman, johannesburský dopisovatel mezinárodního zbrojního týdeníku Jane’s Defence Weekly.
