Vládní hlasování zdržela podatelna ministra Grosse
Načasování poslední schůze české vlády a schválení smluv na pronájem čtrnácti stíhaček Gripen významně ovlivnil prezident republiky a tiskárna ministerstva vnitra. Šlo přitom doslova o minuty. A o stovky milionů korun.
Kdyby totiž vláda pronájem letadel schválila ještě předtím, než začal platit nový zákon o exportu a importu zbraní, musel by kontrakt podle staré legislativy realizovat soukromý zprostředkovatel s potřebnou licencí. A stát by mu byl povinen zaplatit nezanedbatelnou provizi. Obvyklá tři procenta z celkové sumy za gripeny - 19,65 miliardy – představují bezmála 560 milionů.
Rozesláno, odhlasováno.
Parlament sice nový zákon, který umožní přímý obchod na úrovni vláda-vláda, schválil už poměrně dávno, prezident Václav Klaus ho ale podepsal až v pátek 4. června odpoledne. O několik hodin později ho spolupodepsal i premiér Vladimír Špidla. Vnitro začalo vytištěný text distribuovat v úterý 8. června, skončilo o den později, ve středu 9. června. Vláda sice dostala návrhy smluv už o týden dříve, ovšem pod záminkou, že její členové musí dokumenty ještě podrobně prostudovat, jednání o sedm dní posunula. A minulou středu čekala až do momentu, když měla stoprocentní jistotu, že Grossovi úředníci text zákona rozeslali, a norma tak vstoupila v platnost. Špidla totiž nechtěl dát opozici, která již delší dobu spekuluje o možné korupci v tomto tendru, žádnou záminku ke kritice.
„Jakmile bylo jasné, že z vnitra už odešly všechny výtisky zákona, mohlo se začít hlasovat. Celé to trvalo maximálně pět minut. Nebylo vlastně o čem debatovat,“ řekl týdeníku EURO jeden z přímých účastníků jednání.
Výsledek vládního hlasování ale zůstává tajný, ministři veřejně uvádějí jen to, že vláda rozhoduje ve sboru a postoje jejích jednotlivých členů nejsou až tak důležité. Výhrady proti obchodu prý na jednání kabinetu vyjádřil ministr vnitra Stanislav Gross, ministryně školství Petra Buzková a vicepremiér Petr Mareš. Ostatní sociální demokraté a lidovci pronájem gripenů podporovali dlouhodobě a nijak se tím netajili.
Kontrakt doprovází i takzvané offsetové programy v hodnotě 25,5 miliardy korun. Obsah smlouvy, která má být podepsána společně se smlouvou o pronájmu, je ale vláda rozhodnuta utajit. Obsahuje totiž ustanovení, které umožňuje jakýkoli únik informací tvrdě sankcionovat. Zatím je známo jen to, že česká vláda vyžaduje po dodavateli stíhaček především investice do zbrojního průmyslu a speciálně do problematického Aera Vodochody.
Éra migů končí.
Mezivládní česko-švédská smlouva o pronájmu gripenů má být podepsána v nejbližších dnech, možná již tento týden. Prvních sedm letadel má začít střežit český vzdušný prostor v dubnu 2005. Nahradí poslední zastaralé, byť modernizované sovětské stíhačky MiG-21, které v té době půjdou do šrotu. České vzdušné síly dostanou k dispozici dvanáct jednomístných stíhaček a dva dvoumístné stroje nejnovější řady C a D. Za desetiletý pronájem včetně náhradních dílů, výcviku pilotů a pojištění zaplatí stát celkem 19,65 miliardy korun (původně přitom mělo jít o více než 20 miliard - 20,283 – českým vyjednavačům se ale podařilo celkovou sumu o 633 milionů snížit). Pronájem bude česká strana hradit v ročních splátkách. „Proti našim prvotním požadavkům je do ceny zahrnut i dodatečný výcvik personálu v hodnotě zhruba padesáti miliard korun. Švédská strana nám navíc předá výsledky svého vývoje a výzkumu v hodnotě 450 milionů korun,“ uvedl po rozhodujícím jednání kabinetu ministr obrany Miroslav Kostelka. Letadla Gripen budou operovat ze 4. základny taktického letectva české armády v Čáslavi. Dohodnutá cena je konečná, nebude podléhat žádným nepředvídatelným změnám, například kursovým výkyvům. Neměla by se tak opakovat situace, ke které došlo při nákupu dvaasedmdesáti cvičných letadel L-159. Tehdy se kvůli růstu hodnoty dolaru vůči koruně cena za dodávku prakticky zdvojnásobila a přiblížila se k 50 miliardám korun.
Vyjde to?
Podle expertů se Česko pouští do poměrně rizikového podniku. Letadla totiž mají být historicky vůbec prvními gripeny na export, které opustí švédskou továrnu ve stavu, že se budou moci prakticky okamžitě zapojit do společných operací NATO. Švédové zatím nic podobného nevyrobili a není jisté, zda to vůbec – bez zapojení Severoatlantické aliance, která si svá technická tajemství pochopitelně bedlivě střeží – dokážou. Tvrdí sice, že to pro ně nebude problém, česká armáda se ale přesto stane jakýmsi pokusným králíkem.
Šéf české obrany Kostelka však předpokládá stoprocentní kompatibilitu gripenů s NATO. „Chci prohlásit, že letoun skutečně splňuje podmínky interoperability v rámci NATO, má systém identifikace vlastní-cizí, bude schopen tankovat za letu, komunikuje v angličtině, nemá problémy s létáním za špatných povětrnostních podmínek,“ reagoval po jednání vlády na hlasy oponentů. „Jsem velmi rád, že byly naplněny sliby, které byly dány pilotům a že Česká republika bude mít zajištěnou ochranu svého vzdušného prostrou a bude moci plnit závazky v systému alianční protivzdušné ochrany NATINEADS,“ dodal ministr.
Po Česku se Gripen může začít soustřeďovat na další trhy. Ty se nabízejí v Asii a ve východní Evropě, kde dosud dominují sovětské stroje MiG-21 a MiG-29. Čtyři ze sedmi východoevropských zemí, které letos na jaře posílily řady NATO, navíc nadzvukové letectvo vůbec nemají a budou muset uvažovat o tom, jak zabezpečit svůj vzdušný prostor. Zatím jediným velkým zákazníkem Gripenu zůstává švédská armáda, která si objednala, zřejmě i trochu z povinnosti, hned 204 gripenů najednou. Menší série si zatím objednali vojáci z Jihoafrické republiky a Maďarska.
