Grosse handel

ČEZ nabízí za Slovenské elektrárně jedenatřicet miliard

Expanze elektrárenské společnosti ČEZ ve střední a východní Evropě bude zřejmě pokračovat. Po vítězství v tendru na bulharské seskupení distribučních firem, takzvanou Západní skupinu, je ČEZ blízko úspěchu i v boji o ovládnutí 66 procent Slovenských elektrární (SE).
„Akcie buď ovládne ČEZ, nebo se privatizace zruší,“ potvrdily týdeníku EURO dva dobře informované zdroje blízké slovenské vládě.

Útok na špici.

Ještě počátkem prázdnin odborné kruhy českému zájemci velké šance na úspěch ve slovenské privatizaci nedávaly. Skepticky reagovali v soukromých rozhovorech i manažeři ČEZ. Za největšího favorita tendru považovali ruskou firmu RAO UES International. „Situace se razantně změnila, český energetický koncern se dostal na první místo mezi uchazeče,“ potvrdil týdeníku EURO zdroj blízký vedení ČEZ. Dodal, že česká firma neponechala na Slovensku nic náhodě a lobbuje ve všech kruzích, které by mohly do privatizace SE nějakým způsobem zasáhnout. „Významnou roli sehrálo i to, že aktivity ČEZ na Slovensku podporuje nová česká vláda. Zatímco expremiér Vladimír Špidla byl v této otázce spíše neutrální, podpora ze strany Grosse, především pak jeho poradců, je obrovská. ČEZ dobře zvolil i firmu, která mu radí s privatizací. Slavia Capital je na Slovensku doma a dobře ví, na koho se obrátit,“ vysvětlil zdroj.

Do boje s premiérem.

Tato slova potvrzuje i nedávná návštěva předsedy vlády Stanislava Grosse na oslavách 60.výročí zahájení Slovenského národního povstání. Český premiér podpořil zájmy ČEZ osobně při jednání se slovenským protějškem Mikulášem Dzurindou. Na schůzce si premiéři vyjasňovali i výhrady slovenského ministra průmyslu Pavla Ruska k nabídce ČEZ. Ten totiž před nedávnem prohlásil, že elektrárenská firma vlastně nemá šanci, pokud nenavýší sumu, kterou je ochotna zaplatit za 66 procent podílu v elektrárnách.
„Nepochybně považuji za svoji agendu podporovat hospodářské aktivity našich firem v zahraničí, pokud nedělají hanbu České republice. Účast ČEZ v soutěži o Slovenské elektrárně je případ, který je hodný mé podpory,“ sdělil Gross v průběhu návštěvy slovenským médiím. Samotný ČEZ reaguje zdrženlivě. „S ohledem na to, že jsou v tendru i naši konkurenti, si roli favorita nepřipouštíme. Náš zájem je ale stále eminentní a tomu odpovídá i naše úsilí, abychom nakonec skutečně uspěli. Komunikace běží na všech úrovních, navíc jsme přesvědčeni, že naše nabídka je pro slovenskou stranu nejlepší a dává největší jistoty i do budoucna, především v oblasti rozvoje jaderné energetiky,“ sdělil týdeníku EURO mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Tři veteráni.

V boji o majoritní podíl ve Slovenských elektrárních zůstali tři zájemci. Vedle ČEZ také ruský RAO UES International a italský Enel. ČEZ nabízí za akcie 31 miliard slovenských korun. V částce ovšem není zahrnuta nabídka za odstavenou elektrárnu A1 v Jaslovských Bohunicích, která v roce 1977 havarovala již ve zkušebním provoze, a bohunickou jadernou elektrárnu V1, jež se měla za dva roky odstavovat. Ruský RAO UES je ochoten za SE zaplatit devatenáct miliard korun. V nabídce předložené privatizační komisi se však zavázal, že převezme část nákladů, které si v současnosti vyžádají zmíněné bohunické jaderné elektrárny A1 a V1. Sumu, kterou je ochoten do jejich odstavení investovat, však neuvedl. „Ruský návrh lze charakterizovat slovy, bereme vše,“ upozornil člen privatizační komise. Zatím s nejvyšší nabídkou však přišel italský Enel - za akcie SE hodlá zaplatit 40 miliard korun. Úhradu uvedené sumy ale podmiňuje úpravou některých smluvních vztahů, především na dodávky elektřiny pro společnost Slovalco Žiar nad Hronom a odběr proudu od Paroplynového cyklu v Bratislavě (letos jej koupila společnost Penta). Enel v předložené nabídce tvrdí, že jsou pro SE nevýhodné, hovoří o celkových ztrátách za dvacet miliard korun.
V neprospěch konkurentů ČEZ hraje několik skutečností. Italský Enel nesplňuje jeden z požadavků Bratislavy, nemá zkušenosti s provozováním jaderné energetiky. Proti ruské společnosti zase vystupují někteří členové slovenské vlády, když hovoří o bezpečnostním riziku. RAO UES se uchází o slovenskou společnost v konsorciu s firmou OstElektra. Ta sídlí v německém Oberhachingu nedaleko Mnichova. Má tři vlastníky, z nichž největším se 49 procenty je Oligard Enterprise. Jak uvádí slovenský tisk, společnost s podobným názvem Oligard Enterprises je registrovaná na Kypru a do roku 2003 vlastnila téměř dvacet procent estonské banky Eesti Krediidipank.

Nejasnosti.

Privatizace SE se o několik týdnů zpozdila. Původně měla meziresortní komise 12. srpna rozhodnout, koho doporučí vládě jako vítěze tendru. Po jedenáctihodinovém jednání se však shodla: „Nabídky všech tří zájemců obsahují několik nejasností, které se musí ještě vysvětlit.“ Materiály s upřesňujícími daty předložili uchazeči v pátek 3. září. „Je to interní záležitost, nechci podobné informace pouštět do médií,“ sdělil týdeníku EURO ve čtvrtek 2. září po skončení zasedání dozorčí rady ČEZ její předseda Stanislav Kázecký.
Slovenská vláda chce uzavřít dvouletý proces privatizace Slovenských elektrární do konce letošního října.