Ministerstvo vnitra bude monitorovat Romy na východním Slovensku
Stanislav Gross má do konce února příštího roku předložit vládě plán preventivních opatření proti případnému přílivu slovenských Romů. Do poloviny roku 2004 pak má připravit „systém včasného varování pro situace náhlého zvýšení počtu migrantů ze Slovenské republiky“. V rámci tohoto systému bude probíhat „monitoring lokalit východního Slovenska s výraznou migrací příslušníků romských komunit do České republiky“ a zároveň monitoring ve vybraných lokalitách v Česku.
Za dva miliony.
Za prapříčinu těchto mobilizačních plánů je třeba považovat slovenskou reformu veřejných financí. Ta tamním chudým znesnadnila přístup k sociálním dávkám. Propříště bude činit maximální objem dávek jedné rodině 10 500 slovenských korun měsíčně. To v hlavách českých úředníků zrodilo obavu, že slovenští Romové by se mohli pokusit dosáhnout na české, reformou nezasažené sociální dávky. Ministerstvo vnitra si tudíž v červnu objednalo u Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) analýzu migrace a usazování slovenských Romů na území ČR. Zaplatilo za ni dva miliony korun nikoliv ze svých resortních prostředků, ale z peněz určených na program pomoci příslušníkům romské komunity při společenské integraci.
Dva miliony za analýzu je dost peněz, ale každý si může sám udělat obrázek, jak účelně byly vynaloženy. Ministerstvo vnitra materiál transparentně vyvěsilo na svých webových stránkách. Devatenáctého listopadu Stanislav Gross analýzu předložil do vlády. Ta jí přisoudila značný význam, což potvrzuje i přijaté usnesení, ze kterého jsme citovali v úvodu.
Na koho to padne.
Týdeník EURO má informace, že Stanislav Gross usiloval o to, aby návrhy řešení připravil Petr Mareš, který je jako místopředseda vlády za záležitosti Romů odpovědný. Mělo jít o zmapování českých romských komunit ohrožených sociálním vyloučením včetně sociálních projektů řešení. Petr Mareš se údajně bránil poukazem na to, že pro koordinační úlohu není vybaven ani personálně, ani kompetenčně. Po diskusi nakonec břímě odpovědnosti dopadlo na agilního ministra vnitra, kterému vláda dala za úkol koordinovat postup orgánů státní správy při prevenci migrace příslušníků romských komunit ze Slovenska do Česka a do 29. února 2004 předložit zprávu o činnosti a návrh dalšího postupu.
Možná ano, možná ne.
Při podrobnějším pročtení analýzy IOM se ukáže, že vláda při formulaci úkolů plně akceptovala doporučení expertů. Usnesení vlády z 19. listopadu i formulačně opakuje náměty řešení obsažené v analýze. Zajímavé je ale především to, že v obsáhlém materiálu není jediná formulace, která by explicitně odpovídala na otázku, zda je nebezpečí extrémního růstu slovenské romské migrace do Čech reálné. Implicitně vyznívá analýza dokonce spíše opačně.
Nejtěsněji se k odpovědi na tuto otázku přibližuje v kapitole 6 nazvané Závěry a doporučení. Tam mimo jiné stojí: „Kvalifikovaný odhad současné početnosti romské migrace ze Slovenska na deset až čtrnáct tisíc přítomných osob, jak je prezentován dotazníkovým šetřením Socioklubu, nebylo možné terénním šetřením potvrdit. Reálnější se z pohledu účastníků terénních šetření jeví spodní hranice odhadu. Je nutno zdůraznit, že se jedná o víceletou přítomnost a odhadnuté množství zůstává v období výzkumu přibližně na stejné hranici, neboť je snižováno odchody na Slovensko a zvyšováno příchody do azylové procedury, za prací a na „dlouhodobé dočasné návštěvy“. To se blíží pozicím místních zastupitelů v různých obcích České republiky, kteří na otázky redaktorů týkající se údajného masového přistěhovalectví Romů ze Slovenska do jejich obce odpovídají v tom smyslu, že sami nic podobného nezaznamenali.
Také vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab říká, že postupné zvyšování migrace Romů ze Slovenska do Česka je trend, ale zároveň nic nenasvědčuje tomu, že by počet migrantů extrémně rostl. Problém je v tom, že přesné údaje existují pouze o žadatelích o azyl. Informace ministerstva vnitra potvrzují, že největší počet žadatelů ze Slovenska byl v letech 2000 a 2002. Loni to konkrétně bylo 843 lidí, letos za leden až duben 415. Žádná žádost nebyla kladně vyřízena.
Říkali to v televizi.
Analýza IOM neshledává, že by pro slovenské Romy byly jediným dominantním migračním motivem sociální poměry. Byť poměry především ve východoslovenských cikánských osadách jsou až za hranicí civilizace. „Mezi romskými migranty není ani dnes široce známa možnost nárokovat dávky státní podpory po roce přechodného pobytu v České republice,“ stojí v analýze, jejíž autoři konstatují, že „případné rozšíření takovéto informace povede k posílení pull faktoru.“ Už dnes jsou „vtahovacím“, pull faktorem například příbuzenská solidarita českých rodin, zvyšující se počet českých lokalit s převážně romskými obyvateli, větší příležitosti k výdělečné činnosti, přístřeší a výživa v azylových zařízeních, které podstatně předčí to, na co byli mnozí slovenští Romové dosud zvyklí. Mezi spouštěcí faktory působící přímo na Slovensku patří kromě sociální situace vysoká porodnost, růst počtu romských osad (v současné době v nich podle analýzy žije 130 tisíc lidí) a jejich rozšiřování, nereálná očekávání spojená se vstupem do EU, maximalizace lichvářských praktik místní „elity“ a jejich tolerování státní správou. Zcela jedinečným faktorem jsou pak informace v médiích, především v televizi. Jan Jařab tvrdí, že ve známých kauzách hromadných výprav Romů do Kanady a Velké Británie sehrálo významnou úlohu to, že Romové vesměs preferují televizi Nova, která ve zpravodajství věnovala tomuto tématu velkou pozornost a publikované informace sloužily jako návod k akci.
Zbídačování a kriminalizace.
Česká ministerstva vnitra a práce a sociálních věcí zaujímají stanovisko, že ke zneužívání sociálních dávek slovenskými Romy nedojde. Takový je i názor autorů studie. Po vstupu obou zemí do EU sice získají slovenští Romové včetně rodinných příslušníků možnost být evidování na úřadech práce a následně získat dávky v nezaměstnanosti, a to i v případě přechodného pobytu. Na druhé straně ztratí možnost požádat o azyl, přičemž vydání povolení k přechodnému pobytu je podle unijní praxe vázáno na závazek nežádat o dávky sociální péče.
Případná masová invaze Slovenských Romů by ale mohla vést k výraznému zhoršení sociální situace jejich českých hostitelů, kteří by se museli dělit o své sociální dávky nebo výdělky. Vážné je i riziko zbídačování celých romských komunit, jejíž znaky lze dnes už pozorovat na Slovensku. Chudoba je podhoubím kriminality, reprezentanty společenství se stává „elita“, která se dokázala materiálně pozdvihnout pomocí kriminálních praktik, často přímo ve spojení s organizovaným zločinem. Vzniká začarovaný kruh, kdy mládež nevidí jinou cestu k dosažení vyššího statusu než zapojit se do těchto výnosných činností.
Pozor, vlak.
Preventivní antimigrační aktivita ministerstva vnitra je tudíž na místě, byť by pro enormní zvýšení počtu slovenských romských přistěhovalců neexistovaly důkazy a byť by se na Slovensku dívali na toto počínání sebenerudněji. Ostatně možnost, že pro někoho spadne závora, připomněl nedávno v Bruselu sám evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Obava, že se od května 2004 začnou do západní Evropy hromadně stěhovat Romové z nových zemí, je podle něj sice legenda, ale kdyby k něčemu takovému přece jenom došlo, mají členské státy dostatečná pravidla regulující pohyb obyvatel a jejich pobyt. Na možných způsobech aplikace těchto pravidel nyní pracuje Grosův tým.
Jen aby ale nynější silová aktivita nezastínila fakt, že romská problematika je v Čechách ožehavá i bez slovenské výpomoci a že potřebuje především pozitivní řešení. Počátkem příštího roku by vláda měla projednávat návrh na vznik nepočetné implementační agentury, horizontálně v terénu působícího tělesa, které by jednotně distribuovalo státní peníze, dosud vynakládané na romskou problematiku spletitými cestami jednotlivých resortů a jejich programů. I když obecně je vytváření nových struktur věc nepopulární, jsou případy, kdy se to bez nich neobejde.
