Obcování na politické scéně už nezná partajních mezí
Moc nechybělo a hitem letní přestupové sezony nebyl odchod fotbalisty Marka Heinze z ostravského Baníku do Borussie Mönchengladbach za 60 až 70 milionů korun, ale přestup ostravského poslance Zdeňka Kořistky z US-DEU do ODS za deset milionů. Nikdo se už asi přesně nedoví, jestli při schůzce 29. července byl unionistickému zákonodárci emisarem šéfa ODS Mirka Topolánka skutečně nabízen za zrazení koalice tučný úplatek, či zda si to Kořistka vymyslel. Jisté naopak je, že kauza zanechá nesmazatelnou pachuť v české politice. „Myslím, že to značně sníží důvěru mezi partajemi,“ říká jeden z významných českých lobbistů.
Topolánkův Bamberk.
Záhadný summit Dalík-Večerek-Kořistka by snesl zemanovskou nálepku „Topolánkův Bamberk“. Roli kolaboranta Vízka sehrál Kořistka v doprovodu lobbisty Jana Večerka. V úloze cestovatele Miloše Zemana „zaskočil“ hlavní Topolánkův fámulus Marek Dalík, nejvyšší občanský demokrat byl na dovolené ve Francii.
„Myslím, že se ta schůzka domluvila den předem, ve středu 28. července dopoledne,“ zavzpomínal Dalík pro týdeník EURO. „Vzniklo to vlastně náhodou. Mluvil jsem s Večerkem po telefonu a on se zeptal, jestli by šlo ověřit Kořistku. Já řekl, že jo. Večerek se zeptal, kdy by se mi to hodilo, na což já odpověděl, že schůzka v Praze by se dala uskutečnit kdykoli, ale že by bylo nejlepší využít mou čtvrteční cestu do Ostravy,“ vypráví Dalík. Ve čtvrtek ráno se Večerek s Dalíkem domluvili, že se sejdou v Ostravě v pět hodin odpoledne. „Na sedmou už jsem měl ve městě smluvenou večeři s někým jiným,“ upřesňuje Dalík.
Topolánkův asistent říká, že důvodem ke schůzce byly prosakující informace, že unionista Kořistka nepodpoří Grossovu vládu, pokud US-DEU ztratí jedno ze svých tří ministerských křesel, respektive pokud v ní nebude zastoupen Vladimír Mlynář. Kořistka totiž dva roky, až do chvíle, než ve sněmovně nahradil odstoupivšího Mariána Bielesze (US-DEU), působil jako Mlynářův poradce na ministerstvu.
Lov Kořistky.
Právě Mlynář a jeho post ministra informatiky údajně hráli v příběhu klíčovou roli. Jenže slibný příběh nabral směr, který jako by z oka vypadl Zemanově interpretaci Bamberku: i Dalík tvrdí, že nakonec v Ostravě se zájmovou osobou jen dvacet minut zdvořilostně konverzoval. Večerek říká, že o fotbale a o dovolených. „Když jsme spolu seděli, bylo už všem stranám jasné - i panu Večerkovi jako jakémusi prostředníkovi - že pan Mlynář ve vládě bude,“ dušuje se Dalík. Není důvod nevěřit. Při čtvrtečních koaličních jednáních skutečně US-DEU vybojovala tři ministerská křesla a jedno z nich byla informatika. O tom, kdo jej obsadí, mělo až v pátek 30. července rozhodnout vedení strany. Přestože Dalík - jak říká - přenocoval v ostravském hotelu a v pátek ráno visela Mlynářova účast ve vládě už znovu na vlásku (část unionistů údajně v čele s předsedou Pavlem Němcem a místopředsedou Karlem Kühnlem začala do resortu informatiky prosazovat šéfa TV Prima Martina Dvořáka), s Kořistkou se prý už nesešel a ani mu netelefonoval. Proč? „Myslím, že bychom to nestihli, jak to všechno bylo hektické,“ tvrdí. Telefonáty Kořistkovi do auta přiznal pro MF Dnes jen Večerek.
Grosse realpolitik.
I když Kořistka později oznámil, že mu byla nabídnuta desetimilionová částka a také konzulský post v Drážďanech, Dalík, Večerek i Topolánek to striktně odmítají. Jak by ne, sondovat zájmové osoby jezdí naše politická esa do Ostravy stejně jako do Bamberku zásadně s prázdnýma rukama.
Mezi pražskými lobbisty koluje názor, že dosadit Dvořáka do Mlynářova křesla se sice oficiálně snažila část unionistů, ale v pozadí výměny stáli sociální demokraté spolu s lidovci. „To jméno vygenerovali Škromach s Kasalem a Pavel Němec měl sehrát komedii před unionisty, že Dvořák je jejich člověk,“ prohlásil muž obeznámený s detaily sestavování kabinetu Stanislava Grosse. Byť nestraník Dvořák platí spíše za příznivce unionistů, ČSSD si prý od jeho angažmá slibovala oslabení pozice US-DEU. Unionisté ale nakonec vybrali Mlynáře a Dvořák neprošel.
Asistentská demokracie.
Na kauze je dnes asi nejzajímavější, že českou parlamentní scénu ukazuje nikoli jako tvrdé bojiště nejrůznějších názorových proudů, ale jako prostor, kde všichni kšeftují se všemi. Jménem politiků vystupují lidé, jejichž politickou totožnost lze jen stěží vystopovat.
Tak třeba zrovna dvojice Dalík a Večerek. Oběma dal Topolánek svou důvěru, Dalíkovi coby své pravé ruce v současnosti, Večerkovi jako svému senátorskému asistentovi v minulosti. „Pan Večerek je přítelem pana Kořistky,“ brání se nyní unisono Topolánek s Dalíkem. „S Večerkem se dlouhodobě znám, nicméně nespolupracujeme spolu,“ bagatelizuje kontakt šéf ODS. Dalíkovo politické portfolium je široké. Svou dráhu začal před deseti lety jako úředník na Hradě za Václava Havla, v roce 2002 například jeho agentura New Deal Communications pomáhala s volbami novopečenému předsedovi klubu US-DEU ve sněmovně Vlastimilu Ostrému. Minulý týden oznámený odchod od Topolánka kvůli aféře Kořistka zní sice logicky, ale politickou scénu čitelnější neučiní.
Zprůhlednit volenými poslanci!
Večerkovy vazby jsou ještě pestřejší. Začínal jako manažer severomoravské organizace ODA. Spolupracoval s kontroverzním partajním sponzorem Kamilem Kolkem. V roce 1997 se dokonce stal asistentem tehdejšího předsedy ODA Michaela Žantovského. „Patřil tenkrát k těm nejmladším v sekretariátu, ale teď jsem ho už tak čtyři nebo pět let neviděl,“ řekl týdeníku EURO Žantovský, dnes český velvyslanec v Izraeli. Po „Sarajevu“ Večerek ODA opustil. Tisk psal, že se přátelil se sponzorem ČSSD Radimem Masným, s Miroslavem Tošerem založil konzultační agenturu R.P.A., která mimo jiné roku 2001 za státních sto tisíc korun trénovala v rétorice tehdejšího ministra pro místní rozvoj Petra Lachnita (ČSSD). V sousedství aférami obtížených person vyznívá poněkud cynicky Večerkův názor otištěný v únoru 1997 v listě Svoboda: „Stát nesmí být centrální a všemocný. Naopak. Musí přiblížit své rozhodovací pravomoci co nejblíže občanovi a musí tato konkrétní rozhodnutí co nejvíce zprůhlednit formou konkrétně odpovědných a volených poslanců.“
Ani poslanec Kořistka nebyl vždycky hrdinou antikorupčního boje. O spekulacích kolem financí za Bieleszův nečekaný odchod ze sněmovny letos 8. července v České televizi prohlásil: „Já nemám tyto informace a myslím si, že jsou to pouhé spekulace.“ Dokonce dodal, že sám na základě svých zkušeností z politiky by takovou možnost vylučoval. Po dvou měsících z tohoto tvrzení nezůstal kámen na kameni.
V Johanesově "doupěti".
Zajímavá nepochybně je informace týdeníku EURO, že Večerek je v úzkém kontaktu s pražskou PR agenturou Eurokonsult, k níž má zase velmi blízko vlivný lobbista Vladimír Johanes, navázaný na nejvyšší struktury ČSSD (dříve šéf české pobočky německé komunikační skupiny Grey Worldwide, dnes oficiální poradce ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana). „Vím bezpečně, že do Eurokonsultu jak Johanes, tak Večerek docházejí. Večerkovo auto tam často parkovalo před domem,“ říká zdroj týdeníku EURO. Johanes nepopírá, že se s Večerkem zná. „Samozřejmě že se známe, ačkoliv jsem jej už dlouho neviděl. Narazil jsem na něj, když jsem se dříve točil kolem Třineckých železáren a dalších severomoravských hutí. On patří k takové té pětici regionálních píármenů, s nimiž se tam potkáváte všude, aniž byste o to zvlášť usilovali.“ Johanes ale důrazně odmítá, že by věděl o nějakých jednáních Večerka a Dalíka s Kořistkou o podpoře či nepodpoře vládní koalice. „To v žádném případě a celé mi to připadá hrozně zvláštní. Myslím, že ten Kořistka jen tak něco na půl úst plácnul do novin, aniž by tušil, co se z toho vyvine.“
Baron Prášil.
Johanes také vyvrací spekulace, že ve zmíněné agentuře Eurokonsult, v níž je poslední dobou často vídán Večerek, má majetkový podíl. „Já ty lidi z dřívějška samozřejmě znám. To je agentura, která dělala Třinec a Barrandov, když já byl v orgánech Moravia Steel a AB Barrandov. Spolupracoval jsem s ní, ale žádný vlastnický ani smluvní poměr tam nemám.“ Jako majitel a jednatel Eurokonsultu je v obchodním rejstříku vedený Petr May, který s Johanesem dříve působil v agentuře Grey. „Patří to skutečně mně. Někteří lidé nás s panem Johanesem stále spojují, ale my už spolu dávno neděláme,“ konstatuje May. Potvrzuje, že Večerek v prostorách jeho agentury v pražské Štěpánské ulici našel před několika měsíci útočiště. „Někdy v květnu loňského roku se přesunul ze severní Moravy do Prahy, protože v ní měl většinu svých klientů a nechtěl už dál pendlovat. Znali jsme se samozřejmě přes pana Johanese, který s ním byl v kontaktu už řadu let předtím. Večerek nám nabídl spolupráci v oblasti PR. My jsme souhlasili a dohodli jsme se zároveň, že mu umožníme za úplatu využívat našeho administrativního zázemí. Od té doby tady seděl a my mu to fakturovali. Někdy v dubnu letošního roku jsme celou věc znovu probírali a on přiznal, že žádné nové zakázky nezískal, ale protože zatím neměl kam jít, umožnili jsme mu tady na přechodnou dobu zůstat a nadále využívat zasedačku, vyzvedávat si poštu. Obchodní spolupráci s ním ale žádnou nemáme,“ říká May. Sám pochybuje, že by Večerek, spolupracující třeba s firmou Philip Morris, byl schopen dohodnout nějaký velký obchod, včetně politického. „Má sice dobré nápady, ale realizace pokulhává. Je to hodný kluk, ale trochu Baron Prášil, nadsazující své vlastní kvality i kontakty v politice a byznysu. Všechno, co teď bylo o něm v novinách napsáno, nás docela pobavilo.“ Naposledy prý Večerka viděli předminulý pátek, když odjížděl na plánovanou dovolenou do Tuniska. „Upozornil nás, že bude v novinách,“ dodává s úsměvem May.
