Zní to možná paradoxně...
… ale Abú Zabí investuje miliardy dolarů z ropy do výstavby pouštní metropole bez emisí
Proti soukromému letištnímu terminálu královské rodiny v Abú Zabí se rozprostírá bývalý sad. Nyní již tak nevypadá - jde o 650 hektarů písku, posetého malými, bezútěšně vyhlížejícími stromy. Jednoho oploceného místa na této nemovitosti se však týká plán natolik ambiciózní, že vyniká i v této zdánlivě neomezeně bohaté zemi. Na betonových panelech tu inženýři připravují zkoušku solárních kolektorů. Plánuje se, že tyto kolektory zásobí energií futuristické stotisícové rezidenční město, které vyroste v poušti u Perského zálivu. Cílem je vytvořit první metropoli na světě, která nebude produkovat ani molekulu oxidu uhličitého, jenž způsobuje globální oteplování.
Je paradoxní, že Blízký východ, který se koupe v ropných dolarech - jen Abú Zabí má téměř 100 miliard barelů zásob ropy - se má stát regionem na zeměkouli, jenž vybuduje první město postropného světa. Projekt, který nyní plánují londýnští architekti z kanceláře Foster & Partners, tvoří pouze část překvapivého protikladného počínání Abú Zabí. Emirát vynakládá miliardy dolarů na obnovitelné a udržitelné energetické technologie a stimuluje naprosto správně průmysl, který by nakonec mohl převzít nadvládu po ropě.
Je to velmi chytrý plán, tvrdí Sultan Al Jaber, generální ředitel vládou financované organizace, která iniciativu vede. Koneckonců i obrovské ropné rezervy Abú Zabí budou jednoho dne vyčerpány. „Může pro Abú Zabí existovat něco lepšího než investovat výnosy z ropy a zemního plynu do toho, co by mu v budoucnosti mohlo přinést vedoucí postavení?“ ptá se.
Přirozená klimatizace.
Iniciativa se jmenuje Masdar, což v arabštině znamená zdroj - a jde o odkaz na Slunce. Masdar se jmenuje i město, jež nakonec bude vypadat jako něco mezi Pohádkami tisíce a jedné noci a americkým televizním seriálem Jetsonovi. Bude vybudováno ve stylu tradiční arabské architektury s větrnými věžemi k vedení vzduchu městem coby přirozené klimatizace a s fontánami v zahradách, které budou zvlhčovat suché vedro. Stejně jako ve starověku zde budou budovy přitisknuty v úzkých uličkách těsně k sobě, čímž se sníží spotřeba energie potřebná k ochlazování v horkých padesátistupňových dnech, které v Abú Zabí v létě bývají. V Masdaru však také budou nejmodernější dostupné technologie pro chladničky a další systémy. „Potřebujeme velmi extrémní standardy energetické efektivnosti již od počátku,“ vysvětluje Al Jaber.
Energie bude většinou solární, nikoli větrná, což je logická volba daná místním žhnoucím sluncem a nestálým vánkem. Návštěvníci zaparkují svá Ferrari a Porsche za městem. V něm se budou pohybovat pěšky či na kole nebo se povezou v malých vozech bez řidiče, které budou jezdit v metru.
Ambice Abú Zabí sahají dále než jen k vybudování tohoto zeleného města. Země investuje většinu ze svého 250milionového investičního fondu do společností, které se zabývají čistými technologiemi včetně Segway z Bedfordu v New Hampshire, jež vyrábí osobní přepravní zařízení, nebo do výrobců solárních zařízení a firem vyrábějících čističky odpadních vod. Začíná také fungovat nový fond s miliardou dolarů. Bývalý generální ředitel BP John Browne, nyní partner newyorské společnosti rizikového kapitálu Riverstone Holdings zaměřující se na energie, se v Masdaru 9. prosince setkal s představiteli země, aby diskutovali o možnostech spolupráce s fondem. Riverstone úzce spolupracuje s gigantem Carlyle Group, jenž se zaměřuje na přebírání firem a který ze 7,5 procent vlastní společnost Mubadala Development, vládní investor a tvůrce Masdaru.
Al Jaber chce, aby bohatství Abú Zabí přispělo k rozšíření aktivit v oblasti obnovitelných zdrojů - od výzkumu až po širokou škálu vyráběných produktů. To určitě přiláká společnosti zabývající se alternativními zdroji energií, které se rozhlížejí po bohatých investorech. Zástupci Masdaru říkají, že jsou těsně před podpisem smlouvy v hodnotě 500 milionů dolarů na výrobu ultratenkých solárních panelů, které jsou levnější než tradiční modely. Dvě totožné továrny budou postaveny v Abú Zabí a v Německu, které je centrem globálního solárního průmyslu. To budou první výrobní projekty v hodnotě dvou miliard dolarů, o nichž Masdar uvažuje. Zajištění 300 megawattů solární energie potřebné pro nové město bude stát více než jednu miliardu dolarů.
Zelené iniciativy mají i tu výhodu, že vytvářejí velmi potřebná kvalitní pracovní místa pro malý, ale rychle rostoucí počet obyvatel emirátů, v nichž žije 1,8 milionu lidí. Šejkové a jejich spolupracovníci se domnívají, že pomáhat v boji proti globálnímu oteplování světa je smysluplným a ušlechtilým cílem. Abú Zabí podpoří své zelené ambice tím, že koncem ledna 2008 uspořádá třídenní summit O budoucnosti energie ve světě.
Musí však vyřešit tři obrovské problémy. Velkou otázkou je, zda se podaří přesvědčit dostatek talentovaných vědců, inženýrů, a obchodníků, aby přišli do Abú Zabí. Malý počet obyvatel emirátů nemůže zásobit lidmi odvětví, jež se rychle rozvíjí a je závislé na technologickém pokroku. Bez velkého přísunu lidského kapitálu by se snaha Masdaru mohla rozplynout stejně jako mnohá jiná úsilí v arabském světě - přepychové moderní budovy jsou téměř bez života.
Pobídka k soutěži.
Pokud se toto Abú Zabí podaří prosadit, mohl by se experiment bohatě vyplatit i globálně, říkají zahraniční experti. „Ze snahy vystavět město bez emisí oxidu uhličitého bychom se mohli v mnohém poučit,“ říká Ron Pernick, spoluzakladatel konzultační firmy Clean Edge, která má kanceláře v San Francisku a v Portlandu v Oregonu. Pernick předpokládá, že výsledky práce v Abú Zabí by mohly být uplatněny v Číně, která ročně vybuduje dva Manhattany.
Iniciativa začala v roce 2004, kdy korunní princ Mohammed bin Zayed Al Nahyan požádal své poradce, aby přišli s nápady na oživení ospalého Abú Zabí a na diverzifikaci jeho ekonomiky. Plán také poskytl šanci předčít souseda a rivala Dubaj, město, které podobně jako Abú Zabí mohutně investuje do finančních služeb. Konkurence mezi oběma emiráty je tvrdá. Při jednom z nedávných vítězství se zástupci managementu Abú Zabí podařilo přesvědčit americkou popovou hvězdu Justina Timberlaka, aby přesunul očekávané zasnoubení v Dubaji do Abú Zabí, kde 7. prosince koncertoval. Událost sponzorovali tvůrci Masdaru.
Abú Zabí má ambici přitahovat velké myšlenky i činy. Masdar již s pomocí Massachusettského technologického institutu založil malou výzkumnou univerzitu nazvanou Masdarský institut. Specializuje se na obnovitelné technologie a bude první institucí v novém městě. Na podzim 2009 otevře dveře na 30 fakultách stovce studentů.
MIT nyní rozvíjí studijní plán a fakulty vede z Abú Zabí Russel C. Jones, bývalý rektor Delawarské univerzity. Jones říká, že se rozhodl stát v 72 letech administrátorem univerzity proto, aby pracoval „na jednom z největších a nejdůležitějších problémů naší doby“.
Masdarský fond čistých technologií
Portfolio obsahuje 60 milionů dolarů již existujících fondů čistých energií a 190 milionů dolarů investovaných do zelené energie a jiných, ekologii nakloněných podniků. Zde jsou příklady:
Europlasma
Morcenx, Francie
Podnik vyvíjí plazmové hořáky, které promění toxický popel a azbest na sklo.
Solyndra
Santa Clara, Kalifornie
Produkuje fotovoltaické panely. Společnost uvádí, že články budou poskytovat o 40 procent solární energie více na jednu střechu než jiné solární produkty.
Segway
Bedford, Nový Hampshire
Vyrábí dvoukolové, samovolně se vyrovnávající elektrické koloběžky neprodukující žádné emise.
Enertech Capital Partners III
Wayne, Pensylvánie
Investuje do zelených „rizikových“ podniků včetně výrobce vysoce výkonných keramických baterií.
Souvislosti
Neomezené zdroje Článek z 19. března v časopisu Fortune zachycuje rostoucí ambice Abú Zabí v této citaci developera Khaldoona Khalifa al Mubaraka: „Na kolika místech světa můžete říct: chci tu mít nemocnici světové třídy i univerzity a muzea - a vzápětí byla Sorbonna, Clevelandská klinika, Guggenheimovo muzeum a Louvre na cestě k vám?“
Vaše karbonová stopa Řešení problému globálního oteplování vyžaduje drastické snížení emisí oxidu uhličitého. Fond na ochranu přírody nabízí uhlíkový detektor (conservationfund.org/gozero), který umožňuje lidem zjistit, kolik CO2 produkují.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
