Že má umělá inteligence, potažmo strojové učení potenciál pozitivně ovlivnit řadu oborů – včetně takových, jakým je například zdravotnictví –, je dobře známá věc. Jak jejich využití vypadá v praxi, dlouhodobě ukazuje například český startup Datlowe. Firma spoluzakladatelů Jakuba Kozáka a Michala Jelínka slaví nejen napříč tuzemskými nemocnicemi úspěch se svou technologií HAIDI, jejímž smyslem je pomáhat lékařům v boji s infekčními chorobami. HAIDI aktuálně pokrývá už více než třetinu všech českých lůžek, přičemž počet jejích uživatelů se neustále rozrůstá.
Nyní však Kozák s Jelínkem přicházejí na trh s dalším užitečným nástrojem. Nese označení MERIE a jeho primárním úkolem je upozorňovat na potenciální zdravotní rizika a zavčas identifikovat pacienty, u nichž hrozí lékové problémy, a následně na ně upozornit nemocniční personál. Pochopitelně opět se značným přispěním umělé inteligence a strojového učení.
„Pozitivní zpětná vazba na náš první produkt nás přesvědčila o tom, že datová analytika a digitální produkty mají ve zdravotnictví velký potenciál. Proto jsme hledali nové příležitosti, jak lékařům a dalším specialistům v nemocnicích skrze tyto nástroje pomoci. Osobně věřím, že stejně jako HAIDI i MERIE potvrdí naše očekávání,“ řekl redakci Euro.cz jako první Kozák, který v Datlowe zastává pozici jeho šéfa.
Smyslem není lékaře nahradit, ale usnadnit jim práci
Jak MERIE vlastně funguje? Jednoduše tak, že využívá a analyzuje dostupná zdravotnická data o pacientech, která mají nemocnice ve svém informačním systému k dispozici, a předává je tamním lékařům, respektive takzvaným klinickým farmaceutům. Ti díky tomu ušetří drahocenný čas, jenž by jinak strávili screeningem všech nemocných, neboť se takto mohou zaměřit právě na ty pacienty, u nichž je rozvoj problémů spojených s medikací pravděpodobný.
„Smyslem naší technologie není nahradit erudované odborníky,“ zdůraznil Kozák. „Dokáže jim však poskytnout informace, na jejichž manuální sběr nemají dostatečné kapacity. MERIE eliminuje až 90 procent úkonů spojených se sběrem a analýzou dat a umožňuje tak specialistům, aby se místo shromažďování dat zaměřili na pacienty, u kterých komplikace s nasazenou léčbou reálně hrozí, a činili lepší a rychlejší rozhodnutí,“ doplnil.
Úspora v řádech milionů korun
Technologie je v současnosti již nasazená ve středočeské Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, kde zároveň probíhal i její pilotní provoz. Do budoucna se však pochopitelně počítá i s jejím dalším rozšiřováním.
Silným argumentem pro její zavedení mohou být třeba výsledky studie z roku 2016 provedené pražskou Fakultní nemocnicí Bulovka, které ukázaly, že pokud mají kliničtí farmaceuti k dispozici správné a včasné informace, mohou jejich intervence mít na dané zdravotnické zařízení značný ekonomický přínos. Čtveřice odborníků tehdy totiž své nemocnici dokázala ušetřit téměř sedm milionů korun a zlepšit léčbu bezmála 10 tisícům pacientů.
A podobná pozitiva v MERIE spatřuje i pracovník benešovské nemocnice PharmDr. Dalibor Černý, Ph.D. „Ve screeningovém nástroji vidíme zefektivnění naší každodenní rutiny v podobě analýzy rizikovosti pacienta při hledání problémů spojených s farmakoterapií. Díky tomuto digitálnímu nástroji můžeme čas, který bychom strávili manuální prací, věnovat péči o ty nejrizikovější pacienty,“ podotkl na závěr.