Hájenka za polovic

Do nedobrovolných dražeb se chtějí pustit další banky, přidávají se i stavební spořitelny

Bývalá hájenka na Havlíčkobrodsku se poslední květnový den prodala v nedobrovolné dražbě za 750 tisíc korun. Odhadní cena činila dvojnásobek. Tentýž den našel v nedobrovolné dražbě kupce také kompletně zrekonstruovaný rodinný dům v okrese Bruntál, jehož cenu stanovil odhadce na 3,9 milionu korun. Zájemce za něj nakonec dal 2,5 milionu. Obě stavby poslala do dražby Česká spořitelna kvůli tomu, že majitel nemovitosti nesplácel úvěr. Banka prý tímto způsobem řeší nesplácené hypotéky zhruba u patnácti případů měsíčně. Není sama, a navíc tento typ prodeje hodlají vyzkoušet i další hráči.
„Zatím nedobrovolné dražby nevyužíváme, chystáme se ale, že k tomuto kroku sáhneme ještě v letošním roce. Domníváme se, že letos by se nucené dražby mohly týkat několika desítek případů. Vzhledem k tomu, že se jedná o nedobrovolnou formu prodeje, může docházet i k případům, kdy k němu dojde proti vůli dlužníka,“ říká šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman. „Nedobrovolné dražby máme připravené v jednotkách případů. Měly by proběhnout ve druhé polovině tohoto roku. Jde zejména o případy dlouhodobé neochoty klienta situaci aktivně řešit,“ přidává se mluvčí GE Money Bank Pavel Zúbek.

Stovky nemovitostí ročně

Kromě bank se nově zapojují i stavební spořitelny. První nucenou dražbu zvažuje Modrá pyramida a podobně je na tom i Stavební spořitelna České spořitelny. „Do budoucna uvažujeme o samostatném využívání tohoto způsobu výkonu rozhodnutí,“ sdělila mluvčí Buřinky Zdenka Blechová. Českomoravská stavební spořitelna zatím využívá tento nástroj pouze prostřednictvím externích smluvních partnerů.
Od letošního ledna do konce května se počet nedobrovolných dražeb nemovitostí vyšplhal na 320. Loni za stejné období to bylo 237, jak ukazují dostupné statistiky. „Výrazně nad devadesát procent činí podíl nedobrovolných dražeb, kde navrhovatelem jsou banky z titulu nespláceného úvěru,“ uvedl Libor Nevšímal, obchodní ředitel společnosti Naxos, která se mimo jiných činností zabývá organizováním dražeb. „Jelikož je poslední třetina roku obvykle co do počtu i objemu dražeb dominující, očekáváme další růst. Důvodem je i to, že se zapojují další subjekty, které tímto způsobem své pohledávky uspokojují,“ domnívá se Nevšímal. Za celý loňský rok se uskutečnilo celkem 784 nedobrovolných dražeb a prodal majetek za více než dvě miliardy korun. „Letos by těchto dražeb mělo být určitě víc než tisíc,“ domnívá se Nevšímal.
Ostatní dražebníci přitom mluví podobně. „Můžeme potvrdit, že v poslední době přibývají nedobrovolné dražby nemovitostí vyplývající z titulu nesplácených hypotečních úvěrů,“ uvedl Josef Machů z vedení dražební společnosti Prokonzulta a dodává: „Nedobrovolných dražeb bude přibývat vzhledem k tomu, kolik mají lidé rozpůjčováno. Stále více lidí nemá na splácení úvěru.“

Jaká je skutečnost

Pro banky se jedná o velmi citlivé téma. Finanční domy zdůrazňují, že nesplácené hypotéky řešené formou nedobrovolných dražeb činí pouze nevýznamnou část hypotečního portfolia. Nemovitost prý pošlou do dražby až jako poslední řešení. Pravdou ale je, že banky by nedobrovolné dražby chtěly využívat častěji. Brání jim v tom však dva důvody. „Nedobrovolná dražba je stále považována veřejností za ,asociální‘ a banky si nechtějí dělat negativní reklamu, že někomu berou střechu nad hlavou,“ konstatoval Jiří Bureš, předseda České asociace dražebníků. Druhý důvod se skrývá v samotném zákoně o veřejných dražbách. Pro provedení nedobrovolné veřejné dražby totiž musí mít banka dražební titul a být v postavení dražebního věřitele, což znamená mít vykonatelné soudní rozhodnutí nebo rozhodčí nález notářským či exekutorským zápisem. „Což v mnoha případech banka nemá, protože to bankám zdražuje hypotéky, a vzhledem k tomu, jak konkurence na trhu tlačí ceny hypoték dolů, to banky ne vždy mají ošetřeno,“ tvrdí Bureš a dodává: „Hypoteční banky pak řeší nesplácení hypoték dalšími nestandardními nástroji, a to buď přesvědčením dlužníka, aby prodal zastavenou nemovitost prostřednictvím jemu spřízněné realitní kanceláře, nebo prodá své pohledávky z hypoték specializované firmě.“

Nechceme otálet

Banky tvrdí, že s klientem se v drtivé většině případů dohodnou. Hypotéku prý dlužník obvykle nesplácí i déle než rok, teprve poté míří nemovitost do nuceného prodeje, shodují se finanční domy. Jenže v nedobrovolné dražbě se dům či byt může ocitnout i mnohem dříve. „Zesplatnění úvěru proběhne po devadesáti dnech nesplácení úvěru. Následně však přicházíme za klientem s nabídkou uzavření nového dlouhodobého splátkového kalendáře. Na uzavření splátkového kalendáře mají klienti tři měsíce. Pokud s námi klient nekomunikuje a nenabízí se žádné smírné řešení, využíváme dalších zákonných možností, jako je nedobrovolná veřejná dražba,“ vysvětlil Karel Suchý, šéf vymáhání retailových pohledávek České spořitelny. Právě Česká spořitelna je dle České asociace dražebníků považována za největšího navrhovatele nedobrovolných dražeb. „Dražené nemovitosti se v nabídce dražebníka objevují průběžně. Čím více bychom s realizací dražby otáleli, tím více by se klientům navyšovaly dlužné částky úvěrů o úroky z prodlení,“ dodává Suchý.
Zkušenosti s nedobrovolnými dražbami mají i ostatní banky. Například Hypoteční nebo Komerční banka, která dle svého vyjádření prý draží v desítkách případů ročně. Počet nesplácených hypoték ovšem neustále narůstá. S úhradou dlužné částky má problém více než jedenáct tisíc Čechů. Z údajů České národní banky (ČNB) totiž vyplývá, že lidé nesplácejí už více než devatenáct miliard korun. Ještě loni v lednu to přitom bylo „jen“ 14,6 miliardy korun. Od loňského roku tedy přibylo „delikventních“ hypoték za téměř pět miliard korun.