Menu Zavřít

Hamáček: Komentář ruského ministra kultury na adresu Koláře byl zbytečný a urážlivý

8. 9. 2019
Autor: čtk

Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij promeškal příležitost mlčet, jeho komentář byl zbytečný a urážlivý, řekl dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Reagoval tak na výroky Medinského vůči starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi (TOP 09). Při kritice vedení pražského obvodu za záměr odstranit památník ruského maršála Ivana Koněva v pátek Medinskij přirovnal Koláře k vůdci regionální odbočky nacistické strany NSDAP.

„Myslím, že mu (Medinskému) do toho nic není a takové výroky na Českou republiku a volené představitele, byť samosprávy, jsou zbytečné a celou věc komplikují,“ uvedl Hamáček. “(Ministr zahraničí) Tomáš Petříček už řekl, že by omluva ministra kultury věc vylepšila nebo byla posunem. Jestli to bude formou předvolání ruského velvyslance, proč ne. Myslím, že si mají co říci,“ dodal. Hamáček zároveň řekl, že ho fascinuje, že v Praze je v létě 2019 největším problémem Koněvova socha.

„Český stát má požadovat omluvu, protože je to vyjádření reprezentanta ruské vlády a to vyjádření je nepřijatelné. Myslím si, že je v našem zájmu, abychom se chovali standardně a řekli, že toto si nenecháme líbit. Je věcí každého národa, jaké pomníky staví, jaké pomníky nechce mít. Není možné, aby naši volení zástupci byli obviňováni, že jsou fašisté jen proto, že mají nějaký názor. Je potřeba, aby s námi jednala i velmoc důstojně tak, jak se to sluší vůči nezávislému státu,“ poznamenal šéf ODS Petr Fiala.

K omluvě Medinského vyzvali také bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, někdejší poslanec Ivan Gabal, bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval a někdejší velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář. V otevřeném dopise ruskému ministrovi uvedli, že považují jeho vměšování do debaty Čechů ohledně Koněvovy sochy za nepřijatelné, protože mu to nepřísluší. „Účelově lživé a odporné použití příměru k NSDAP bohužel dokazuje, že se rétorika některých představitelů Vaší země od stalinských dob příliš nezměnila. Také tento fakt nás utvrzuje v tom, že si o svých záležitostech musíme a budeme rozhodovat sami,“ uvedli bezpečnostní experti v dopisu.

Kolem Koněvova památníku v pražské Bubenči panuje dlouhodobá kontroverze, která vyústila v pravidelné poškozování sochy, v pokusy památník ohradit a v demonstrace. Městská část bude o pomníku jednat 12. září, starosta chce sochu přestěhovat. Podle ruského velvyslanectví je postup Prahy 6 zneuctěním památky vojáků Rudé armády padlých v bojích proti nacistům za svobodu Československa.

Měla by být socha maršála Koněva přesunuta na ruské velvyslanectví?

Loni při 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa odhalila radnice Prahy 6 u sochy tabulku s doprovodným textem, který popisuje roli Koněva v roce 1945, kdy osvobozoval Československo od nacistů, v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, i v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi. „V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa,“ stojí také na desce.


Přečtěte si komentář: I naše armáda má černé vzpomínky. Srpen 1969 je jednou z nich

Ondřej Stratilík


Vysvětlující tabulky jsou podle Hamáčka dostačující. Na bourání pomníků je pozdě, míní. „Teď bourat Koněva, tak kde to skončí? Začneme se nově dívat na husity? Nějaký nový výklad, budeme bourat Jana Žižku na Vítkově? Nebo začneme diskutovat o tom, jakou roli hrál Karel IV. ve vztahu k židům? Že organizoval nebo schvaloval pogromy, tak budeme přejmenovávat univerzity?“ uvedl Hamáček.

Hamáček s Fialou se ale shodli, že o budoucnosti sochy mají rozhodnout lidé žijící v Praze 6, například v referendu.

Čtěte také:

Sedm mrtvých. Srpen 1969 má víc obětí, než se dosud vědělo

Rusko se drží dohody s Českem ohledně okupace z roku 1968, ujistil velvyslanec Zemana

MM25_AI

Esej: Dějiny československé zahraniční politiky jsou dějinami neúspěšného napravovaní důsledků jejího počátečního triumfu

Pražské jaro zosnovaly USA, vstup vojsk byl na Dubčekovu žádost, píše ruský komentátor

  • Našli jste v článku chybu?