Izraelští vojáci v pondělí na hranicích s pásmem Gazy zastřelili na 60 arabských demonstrantů. Ti protestovali podle scénáře teroristické skupiny Hamás proti právě probíhajícímu otevření americké ambasády v Jeruzalémě a proti existenci Izraele vůbec. „Neměli jsme jinou možnost,“ vysvětloval později izraelský ministr propagandy Michael Oren. „Bylo tam 40 tisíc lidí, kteří postupovali proti hranici, za níž byli naši civilisté. Nebyl to žádný mírumilovný protest,“ citovala BBC jeho odpověď na otázku, jestli izraelská reakce nebyla nepřiměřeně ostrá.
Arabové tvrdí, že otevření ambasády bylo záměrnou provokací. Probíhá totiž v době, kdy si připomínají 70. výročí „nakby“, jak označují vznik Izraele.
Zhruba 700 tisíc palestinských Arabů muselo tehdy opustit území, jež do té doby obývali. Palestinská samospráva proto stáhla své velvyslance ze zemí, které přesun svých ambasád do Jeruzaléma také zvažují: z Rakouska, Maďarska, Česka a Rumunska.
Mezinárodní reakce dává až na výjimky (jednou z nich je Guatemala, jež otevřela své velvyslanectví v Jeruzalémě 0 dva dny později) přednost arabské verzi. Turecko vyhostilo izraelského velvyslance z Ankary a na letišti jej podrobilo ponižující prohlídce. V mnoha západoevropských zemích zaznamenalo oživení hnutí BDS (bojkot, divestice, sankce), jež volá po ostrakizaci Izraele a má údajně potenciál poškodit ekonomiku židovského státu v řádu tří až pěti miliard dolarů ročně.
Jednou z prvních vlaštovek BDS se stala novozélandská zpěvačka Lorde, která zrušila plánovaný koncert v Tel Avivu.
1 když se tedy izraelským vojákům nepodařilo postřílet Araby ve výraznějším počtu, pondělní střelba na živý terč tak či tak přinesla hmatatelné plus. 1
