Izraelci chtějí v Prostějově postavit obchodně-společenské centrum
Izraelská společnost Plaza Centers se rozhodla investovat miliardu korun na Moravě. Projekt obchodně společenského centra v Prostějově je sice teprve v počátcích, ovšem už nyní vyvolává silné kontroverze. Místní nesouhlasí s umístěním objektu do středu města mezi hodnotnou architekturu přelomu devatenáctého a dvacátého století. Očekávají také dramatické navýšení dopravy a obávají se ohrožení podnikatelů v pěší zóně.
Tři schůzky.
Zástupce Prostějova kontaktoval manažer projektu Plaza Centers architekt Petr Doležal teprve nedávno. „Zatím se uskutečnily tři schůzky, na nichž jsme si vyjasňovali svá stanoviska a návrhy,“ říká místostarosta Prostějova Vlastimil Uchytil (ODS). Projekt prý v nejužším vedení města vyvolal silný ohlas, pozitivní i negativní. „V současné chvíli jsme rozděleni na dva přibližně stejně velké tábory. Já osobně ještě nejsem rozhodnutý, u mě je to tak padesát na padesát. Blíž mám ale ke skepticismu. Je tu spousta otázek, na něž potřebuji slyšet jasné odpovědi,“ říká Uchytil.
Problémová lokalita.
Už po prvních informacích o jednání s Izraelci se mezi lidmi rozšířily fámy o drastickém bourání historicky cenné zástavby v okolí bývalých Židovských uliček. A to včetně Špalíčku, jediné dochované části po asanaci pět set let starého ghetta v polovině dvacátého století. „To v žádném případě nepřichází v úvahu a společnost Plaza Centers o to nikdy neusilovala. Část Špalíčku navíc není v majetku města a majitelé budov do nich vložili desítky milionů korun. Krom toho by to rozhodně neprošlo přes památkáře,“ vyvrátil informace Uchytil. Budoucí staveniště však od hlavního náměstí odděluje pouze průchod pod jedním z domů lemujících pěší zónu. Hrozí tedy, že obchodně kulturní centrum, byť moderně a esteticky zpracované, bude mezi směskou secese, renesance a gotiky působit jako pěst na oko. Pro varovné příklady není třeba chodit daleko, stačí se podívat na brněnský Špalíček poznamenaný železobetonovým monstrem. „Je to naprosto standardní úkol pro architekta. Stavbu naprojektujeme tak, aby co nejméně rušila své okolí. Navíc tím revitalizujeme ošklivé tržiště, které je tam dnes,“ říká Doležal. V jedné ze tří variant, které vedení města předložil, by bourání čekalo pouze kulturní a společenské centrum. To potřebuje výraznou rekonstrukci a město by asanaci nebránilo, kdyby se prý Izraelci postarali o jeho nahrazení.
Dopravní situace.
Padesátitisícový Prostějov je velmi kompaktní město. Vnitřní okruh těsně obepíná historické centrum, v němž je prakticky všude pěší zóna. Miliardová investice by v době výstavby znamenala dramatický nárůst zejména kamionové dopravy, což by v menší míře pokračovalo i po jejím dokončení kvůli zásobování objektu. K tomu by se přidala ještě zátěž od tisíců denních návštěvníků nákupní galerie, kaváren nebo multikina, bowlingu a jiných kratochvílí. „Doba výstavby našich center se pohybuje kolem patnácti měsíců. V tomto případě by ji bylo možné ještě o něco zkrátit. Je sice složité žít u takového staveniště, jenže jinak to nejde. Budeme se snažit stavět co nejrychleji. Co se týče dopravní zátěže, můžu říct, že součástí projektu bude dopravní řešení, které připravuje společnost Udimo Ostrava. Ta pro Prostějov pracuje dlouhodobě, takže místní situaci velmi dobře zná. Předpokládáme, že velká část návštěvníků centra přijde pěšky, pro ostatní tu vybudujeme nový parkovací dům,“ říká Doležel. Místostarosta Uchytil je ale skeptický. „Už teď je problém uzavřít kteroukoliv křižovatku uvnitř města. Připravujeme vnější okruh, jehož část už stojí, jenže u zbytku jsou problémy s výkupy pozemků. Několik tisíc aut navíc městská doprava neunese a zkolabuje,“ říká Uchytil.
Obchodníkům zvoní hrany.
„Ve městě je osm supermarketů a teď má přibýt ještě jeden prakticky na náměstí,“ říká prostějovský občan pan Mariánek. O dopadech stavby na život ve středu města má jasno. „Pokud to budou malé obchůdky pod jednou střechou, všichni obchodníci na náměstí druhý den po otevření skončí. Co tady bude potom, to fakt nevím,“ kroutí hlavou Mariánek. V tom se s ním shoduje i místostarosta Uchytil. „Vypsali jsme si pro a proti toho záměru a tohle je jedno z velmi silných proti. Kromě zatížení dopravou, ohroženého životního prostředí lidí v okolí případné stavby nebo možného poškození rázu města. Úplně se tím vyruší efekt vzniku pracovních míst v plánovaném objektu,“ říká Uchytil. Jako jediné plus projektu vidí oživení vylidňujícího se centra města. Sami obchodníci v přízemí domů na náměstí se k věci nechtěli příliš vyjadřovat, nejčastěji protože jim chyběly informace.
Mlčící úředníci
Vedoucí odborů na městském úřadu zaujímají podobný postoj. „Prozatím mám informace jen z tisku. Až bude na stole konkrétní varianta plánu, vstoupíme do procesu standardním způsobem,“ říká vedoucí oddělení památkové péče Daniel Zádrapa. K zamýšlené miliardové investici se nechce vyjadřovat, aby později nebyl obviněn z předpojatosti. Stejně hovoří i šéf stavebního odboru Miroslav Grepl nebo městský architekt Pavel Fričák. „Dokud není hotová vizualizace, nelze stavbu hodnotit,“ říká Fričák. Všichni se ale shodují na tom, že až budou mít k dispozici všechny podklady, budou trvat na splnění všech podmínek, které vyplynou z jejich agendy. „Část objektu se podle všech tří předložených variant nachází v památkové zóně a tam budeme nekompromisní,“ tvrdí například Zádrapa.
Miliarda korun, kterou izraelské obchodně zábavné centrum bude stát, je srovnatelná s ročním rozpočtem města. Otázkou, na niž dá odpověď až konečná vizualizace stavby, je vliv stavby na jednu z nejcennějších historických zástaveb na Moravě. „Budou nás muset ještě hodně přesvědčit,“ uzavírá místostarosta Uchytil.
Božena Sekaninová (ČSSD), senátorka za Prostějovsko Rozumnou nabídku podpoříme
EURO: Objevily se informace o výstavbě obchodně-společenského zařízení v centru města Prostějova s denní návštěvností až deset tisíc lidí. Podporujete tuto myšlenku? SEKANINOVÁ: Můžu potvrdit, že město Prostějov takovou nabídku obdrželo. Je sice zajímavá, nicméně je třeba ji posoudit z hlediska dopadů na dopravu, místní podnikatele, občany bydlící v centru a také životní prostředí. Když se město s investorem domluví na vyřešení dopravní situace včetně vybudování parkovacího domu, zachování sálu pro společenské akce a rekonstrukci tržnice, která nyní spíše centrum města hyzdí, pak bych projekt podpořila. Důležitou roli bude hrát i vzhled stavby. Nová budova musí do současného rázu centra města dobře zapadnout. Další experiment podobný obchodnímu domu Prior na náměstí si nemůžeme dovolit. Podobou stavby a architektonickou koncepcí se bude detailně zabývat odbor výstavby Města Prostějova.
EURO: Výrazné zvýšení dopravy ve vnitřním městě vás neděsí? SEKANINOVÁ: To je otázka, kterou se musejí zabývat odborníci. K výraznému nárůstu automobilové dopravy došlo již při výstavbě supermarketů v centru města, čemuž jsem ještě z pozice místostarostky silně oponovala. Tehdy se nikdo neptal, jak se zatížení centra zvýší. Nicméně právě řešení dopravní situace vnitřní části města je jedním z hlavních kritérií pro podporu, nebo zamítnutí celého projektu. Dle mých informací je však izraelský investor připraven financovat nutné investice do dopravní infrastruktury.
EURO: Nepřinese výstavba centra likvidaci drobných podnikatelů na náměstí a v jeho okolí? SEKANINOVÁ: Tento problém se měl řešit ještě před výstavbou supermarketů a hypermarketů. I kvůli nim již řada drobných podnikatelů z centra města odešla, a jelikož s těmi zbylými mluvím, vím, že mnozí o odchodu uvažují. Malé prodejny potravin či zeleniny mohou jen těžko konkurovat velkým řetězcům. Nicméně věřím, že nový projekt přivede mnoho lidí z okraje města zpět do centra a drobní živnostníci naopak získají nové zákazníky. Obchodníkům v centru pomůže i výstavba parkovacího domu. Lidé totiž jedou nakupovat tam, kde mohou zaparkovat. A kromě nákupu v novém obchodně společenském centru si určitě najdou cestu na náměstí, navštíví zámečnictví či zajdou na oběd nebo večeři. Dlouhodobě mají navíc šanci přežít opravdu jen obchodníci, kteří nabízejí něco jiného než velké supermarkety a hypermarkety. Právě soustředění poptávky zpět do centra města může takové podnikatele podpořit.
EURO: V centru města však vznikne staveniště a místní se obávají, že kvalita jejich života se zhorší. SEKANINOVÁ: Když něco chcete, musíte se na určitou dobu vzdát některých výhod. Navíc by toto zhoršení mělo být pouze dočasné. Vyřešení dopravní situace vnitřního města a výstavbu obchodně společenského centra vnímám jako investici do budoucnosti. Jedná se o projekt, který výrazně ovlivní ráz města pro další generace. Já jsem přesvědčena, že bychom měli předat město a životní prostředí v něm našim dětem v co nejlepším stavu. Současný stav bývalých židovských uliček, kde by mělo centrum vyrůst, je velmi neutěšený.
EURO: Co víte o izraelské společnosti Plaza Centers, která nabídku předložila? V uplynulém půlroce řešili kontroverzní výstavbu parkoviště v místě někdejšího židovského hřbitova v Plzni. SEKANINOVÁ: Dle mých informací nebude Prostějov prvním městem, kde tato společnost podobné centrum buduje. Kromě toho jakákoliv finální nabídka musí obsahovat reference a město tyto reference důkladně prověří. To znamená, že budeme mluvit s představiteli ostatních měst a ptát se na jejich zkušenosti. Rovněž si samozřejmě budu chtít centra postavená v jiných městech, třeba zmíněné Plzni, osobně prohlédnout a udělat si vlastní názor přímo na místě. Je třeba si také uvědomit, že nyní máme na stole pouze určitou nabídku a Město Prostějov se dosud nijak nerozhodlo.
Levné to nebude Padesátitisícový Prostějov je v současné době velmi dobře finančně zajištěný. Od převratu prakticky nehospodařil s deficitním rozpočtem až do letošního roku, kdy byl naplánován šedesátimilionový schodek. Město nemá úvěry a veškeré investice financuje ze svých vlastních prostředků, které v minulosti ukládal do vlastního Fondu rozvoje. Za poslední volební období, kdy vládla velká koalice ODS a ČSSD, zde znatelně ubylo lidí bez práce. Zatímco dříve Prostějov s dvanácti až třináctiprocentní nezaměstnaností pravidelně obsazoval jednu z posledních tří příček v republikovém srovnání okresů, dnes se s 5,8 procenta nachází v horní polovině. Rozvoj, jehož město dosáhlo díky velké průmyslové zóně (Mubea, Toray, Hopi a další), vedl i k velkému růstu cen pozemků a realit. Město bude chtít za pozemky pro Izraelce tržní cenu, která dosahuje až 4500 korun za metr čtvereční. Celkem jde o 85 milionů korun.
Plaza Centers v Česku Izraelská firma je v České republice poměrně aktivní. Kromě úspěšných projektů ale musela řešit i problémy s plzeňským projektem Plzeň Plaza. Tamní zastupitelé dokonce chtěli před dvěma lety vypovědět nájemní smlouvu, kterou s Izraelci uzavřeli na 99 let kvůli údajným machinacím s pronajatými pozemky. Firma se s městem nakonec dohodla a zaplatila desetimilionovou pokutu za komplikace spojené s vydáním stavebního povolení. Jeden svůj projekt společnost dokončila v Praze pod názvem Novodvorská Plaza, před dokončením je zmíněná stavba v Plzni, dále v Liberci (termín 2008) a v Opavě (2009). Menší města jsou prý pro firmu velmi atraktivní. „Chceme otevřít obchodní centrum v každém městě, které má alespoň padesát tisíc obyvatel. Samozřejmě je to otázka času, ale určitě svůj plán splníme,“ řekl týdeníku EURO už dříve šéf firmy Tal Ben Yehuda.
