Roztroušená skleróza je charakteristická svým nepředvídatelným průběhem. Tímto onemocněním trpí v České republice cca 15.000 lidí. Pokud je ale nemoc diagnostikovaná a léčená včas, lze díky dostupným lékům příznaky redukovat a průběh onemocnění zvolnit. Prevence tak může zachránit nejen zdraví, ale i kariéru.
Autor: sxc.hu
Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, kdy imunitní systém napadá vlastní tkáně organismu a poškozená nervová vlákna nepřenáší správně signály v nervovém systému – to je způsobeno genetickými dispozicemi, životním prostředím a dalšími, často neznámými jevy. Není však dědičná, ani nakažlivá a vyskytuje se více u žen. Mezi nejviditelnější příznaky, které se většinou objevují mezi 20. a 40. rokem života, patří mravenčení, snížení citlivosti v rukách a nohách, poruchy koordinace pohybů a jejich celkové snížení.
Léčba pro pacienty to ovšem neznamená zkrácení délky života - roztroušená skleróza ji významně neovlivňuje. Lék, který by roztroušenou sklerózu uměl úplně vyléčit, bohužel neexistuje. Zatím se vyvinula řada léčebných postupů, které průběh nemoci příznivě ovlivňují – ale je nutné začít včas a v dostatečné míře! Po několika letech úsilí odborníků se konečně stal interferon beta (v podobě Betaferonu) dostupný po prvních klinických příznacích roztroušené sklerózy i českým pacientům (po 4 letech od doby, kdy byla jeho dostupnost zajištěna v západní části EU). Státní ústav pro kontrolu léčiv vydal rozhodnutí, na jehož základě od 1. května 2009 je hrazena časná léčba pro Betaferon. Jak uvádí doc. MUDr. Eva Havrdová z neurologické kliniky UK v Praze: „Období ekonomické krize však zvláště v počátku roku 2010 u mnoha pacientů léčbu oddálilo. Předpokládáme však, že nová farmakoekonomická data specifická pro ČR povedou k jednoznačnému rozhodnutí o nutnosti a neodkladnosti této léčby a že tato nová naděje pro naše pacienty bude provázena i zlepšením kvality života a udržením práceschopnosti pacientů s roztroušenou sklerózou.“
Podle slov MUDr. Havrdové se práceschopnost lidí s roztroušenou sklerózou odvíjí od aktuálního zdravotního stavu. Pokud je u pacienta zahájena léčba ihned po prvních příznacích, je šance, že ztratí práceschopnost o řadu let později. Bez léčby je do 10 let od začátku choroby práceneschopných 80 % pacientů. Ekonomický dopad se odvíjí od faktu, že chorobu diagnostikujeme mezi 20. - 40. rokem. „Samozřejmě, že práceschopnost pacientů souvisí nejen s aktuálním zdravotním stavem, ale i druhem dosaženého vzdělání. Počítačový expert bude pracovat i na vozíku, dřevorubec je pro pracovní trh ztracen při výskytu prvních motorických problémů. Léčba je jediným faktorem, který práceschopnost skutečně ovlivňuje. Přesto se některé zdravotní pojišťovny snaží přístup pacientů k léčbě omezovat, čímž paradoxně zvyšují náklady pro společnost. Jejich jednání je však v našem systému bohužel beztrestné,“ dodává závěrem MUDr. Eva Havrdová z neurologické kliniky UK v Praze.