Harry Potter se v průběhu všech dílů posouval a vyvíjel se svými diváky, až téměř překročil hranici hororu. Vývoj nastal i u představitelů hlavních rolí. Lze tvrdit, že vyzráli nejen fyzicky, ale i herecky.
Foto: Warner Bros
Zatímco v předchozích dílech se z knižní předlohy ukrajovalo a čtenářští fanoušci šíleli, teď mohou být spokojeni. Otázkou zůstává, nakolik dokáží strávit mraky podrobností a informací diváci, kteří nečetli knihu. Díky rozdělení sedmé knihy s podtitulem Relikvie smrti do dvou filmových částí totiž vznikl prostor na obrovské množství detailů. Snímek nicméně neztrácí na spádu, i když první hodinu a půl vás děj pomalu noří do absolutní samoty jednotlivých hrdinů. Ponurá atmosféra strachu se stupňuje a podbarvená temně depresivní hudbou je přivádí až na pokraj beznaděje.
Divák si tak uvědomí, že jde opravdu do tuhého a že je nutné se k situaci okolo zbylých viteálů postavit čelem. Z hrdinů se stávají štvanci prchající před světem kouzelníků, kde ministerstvo ovládl Voldemort, aby zahájil boj za čistou krev.
Už při četbě knížky jsem byl nadšený z toho, že autorka Rowlingová se pokouší dětem vysvětlit rozdíl mezi dobrem a zlem. Stejně tak výborně je i ve filmu zpodobněna rasová nesnášenlivost mezi čistokrevnými a smíšenými kouzelníky. Uniformovaní důstojníci až nápadně připomínají vojáky SS a podrobují zaměstnance Ministerstva kouzel výslechům a mučení. V předchozích dílech jste sílu Voldemorta poznávali skrze pár skutků jeho prostředníků Smrtijedů, v tomto snímku už je vidět jeho celková moc a posedlost, která pohlcuje celý magický svět.
Se smrtí se tu potkáváme víc, než jsme u Harryho Pottera zvyklí, navíc je často vidět i krev. Beznaděj prostupuje celou délkou filmu a vyděšení uprchlíci se jí snaží čelit svým teď už ne dětským, ale téměř už dospělým humorem. Trojice hlavních hrdinů dospěla i po herecké stránce, o to víc ale dokáží dojmout k slzám, zahrát hádku, strach a zoufalství. Setkáte se tady také poprvé s originální kreslenou animací v bajce, která vysvětluje vznik Relikvií smrti a jejich moc.
Během dvou a půl hodiny uvidíte poměrně hodně nových tváří, naštěstí se ale setkáte i se starými známými z předchozích dílů, kteří však zmizí dřív, než vám stihnou vykouzlit úsměv na rtech. Často je totiž střídají ti, kdo jsou na straně Voldemorta. Pán zla je tady mnohem víc vidět, a taky dělá všemožné, aby opravdu zabil Harryho Pottera.
Když jsem byl osloven s dotazem, zdali by zvládlo vstřebat toto pokračování desetileté dítě, řekl jsem „ne“, aspoň ne do hloubky. Tenhle Harry je totiž dospělý a malé děti by na něj koukali chvílemi tak, jak často koukají s neporozuměním na dospěláky.
Celkové hodnocení: 80 %
