Většina tepláren ve velkých městech má náhradní zdroje Individuální vytápění může nyní začít ostřeji konkurovat centrálním dodávkám tepla. Vliv na celé české teplárenství bude mít rozsáhlá havárie v Elektrárnách Opatovice (EOP) ze soboty 9. listopadu, která je pro svůj rozsah v oboru teplárenství přirovnávána k srpnovým povodním.
Většina tepláren ve velkých městech má náhradní zdroje
Individuální vytápění může nyní začít ostřeji konkurovat centrálním dodávkám tepla.
Vliv na celé české teplárenství bude mít rozsáhlá havárie v Elektrárnách Opatovice (EOP) ze soboty 9. listopadu, která je pro svůj rozsah v oboru teplárenství přirovnávána k srpnovým povodním. Situace, kdy v Hradci Králové, Pardubicích a Chrudimi se naráz ocitlo 55 tisíc domácností, nemocnice, školy, firmy a úřady bez dodávek tepla, vyvolává otázku, jak se bude teplárenství dále vyvíjet, do jaké míry se může začít přebudovávat. „Taková havárie nemá obdoby. Podle mě se nebude opakovat dalších sto let,“ vyjádřil se v této souvislosti Pavel Kaufmann, mluvčí Teplárenského sdružení. Někteří odborníci předpokládají, že může dojít alespoň u části zákazníků k příklonu k individuálnímu vytápění a odklonu od centrálních dodávek tepla. Je zřejmé, že státní orgány budou napříště žádat po teplárnách zřízení záložních zdrojů. To naznačil i premiér Vladimír Špidla, který při návštěvě postižených měst připomněl, že situace, kdy dvě velká města zásobuje jediný zdroj tepla, není do budoucna možná. „Je mimo jakoukoliv diskuzi, že je třeba vytvořit nový náhradní zdroj,“ prohlásil premiér.
Bude třeba investovat
Pro teplárny obecně to bude znamenat rozsáhlé investice do výstavby nových zdrojů, což výrazně může ovlivnit jejich hospodaření. Problém se netýká pouze velkých měst, ale také menších sídel. V poslední letech se začínají stavět v obcích centrální kotelny spalující dřevní odpady z lesů, případně slámu a další zemědělské produkty. Tyto kotelny nemají záložní zdroje a při jejich výpadku by mohlo dojít rovněž k ohrožení zásobování teplem například celé vesnice, nebo několika obcí - podle velikosti kotelny. Perspektivnější než výstavba kotelen bude proto na vesnicích spalování biomasy, například dřevních peletek v domácích kotlích.
Krajská a statutární města mají záložní zdroje
Podle zjištění Teplárenského sdružení by se situace z východních Čech neměla například v Ostravě, Brně, Plzni a dalších statutárních městech opakovat. Téměř všechna krajská a statutární města mají vedle centrálního zdroje také špičkové zdroje, které mohou použít jako záložní. V některých městech je do centrální sítě dálkového vytápění možné v případě havárie dodávat teplo od ostatních výrobců, převážně závodních energetik, uvádí se například ve zprávě Teplárenského sdružení. Většina teplárenských společností má navíc centrální zdroj tepla složený z několika samostatných kotelen, nebo jejich kotelny nemají společnou střechu. Její pád na všech šest kotlů v EOP způsobil havárii a výpadek v zásobování největších východočeských měst teplem a teplou vodou. Špičkové zdroje v krajských a statutárních městech dokáží podle Teplárenského sdružení nahradit při plném výpadku nejméně třetinu tepelného výkonu centrálních zdrojů, což by mělo být dostačující pro temperování bytů, jestliže se omezí dodávky pro některé ostatní odběratele. Například Teplárna Liberec má pro případ havárie několik záložních zdrojů mimo svůj areál. Podle generálního ředitele liberecké teplárny Zdeňka Kožešníka se obyvatelé tohoto města proto nemusejí obávat, že by mohlo dojít k podobnému výpadku dodávek tepla a teplé vody jako v Hradci Králové, Pardubicích a Chrudimi. V liberecké teplárně mají tři kotle, každý v samostatné budově. Pokud by i tak došlo k vážné havárii, která by je vyřadila z provozu, nahradí pětinu výkonu nedaleká spalovna. Také v Praze při výpadku mělnické elektrárny, která je hlavním dodavatelem tepla pro Prahu, lze tuto situaci řešit náhradními menšími kotelnami rozmístěnými po městě. V Ostravě má teplárenská společnost kromě hlavního zdroje v elektrárně Třebovice ještě tři kotelny v různých částech města. Do centrálních rozvodů tepla lze rovněž pustit teplo z podnikových energetik místních hutí. Pro Karvinou a Havířov existují dokonce dvě náhradní teplárny. V Olomouci má teplárna kromě nového fluidního kotle vlastní špičkovou výtopnu. Teplo do soustavy může dodávat také kotelna Fakultní nemocnice. V Brně jsou kromě centrální teplárny na zemní plyn k dispozici tři další nezávislé zdroje. Vypomoci může kotelna spalovny odpadu a podniková kotelna Zetoru. Zlín zásobují teplem dva samostatné fluidní kotle. Teplárna má pronajaty od města další dva špičkové plynové kotle. Ze dvou lokálních výtopen lze jednu připojit na centrální síť a začít podle potřeby vytápět velkou část města. V Ústí nad Labem může teplárenská společnost zásobovat odběratele také ze tří samostatně stojících kotelen v areálu firmy, dále teplárna disponuje zdrojem s paroplynovým cyklem. Vlastní rovněž kotelnu mimo teplárnu. V Plzni dokončuje Plzeňská teplárenská propojení svého centrálního zdroje s druhým velkým teplárenským zdrojem, který patří Plzeňské energetice. V e městě jsou ještě tři špičkové kotelny a na sídlištích 25 blokových kotelen. V areálu teplárny v Českých Budějovicích stojí dvě kotelny s oddělenou střechou. Zdroj pro pokrytí odběrových špiček stojí v jiné části krajského města. Karlovy V ary zásobuje teplem Sokolovská uhelná, která vlastní dva zastupitelné zdroje. V areálu teplárny lze využít také menší kotle. V Jihlavě se teplo vyrábí v několika desítkách blokových a domovních kotelen. Připravuje se nový centrální teplárenský zdroj o výkonu 25 MW, který bude zásobovat tři tisíce bytů. Jistit jej budou mobilní zdroje, ale počítá se s postavením dalších centrálních zdrojů, které nahradí blokové kotelny.
Příčiny havárie v Elektrárnách Opatovice, kdy se zřítila střecha na všech šest kotlů elektrárny, se vyšetřují. Elektrárna přestala vyrábět proud a teplo pro více než 55 tisíc domácností v Hradci Králové, Pardubicích a Chrudimi.
FOTO: ČTK
