Ministerstva financí a průmyslu se dohodla na společném návrhu na řešení situace černouhelné firmy OKD, která je v úpadku. Společný kompromisní návrh předloží ve středu vládě. Za stát by měla podat nabídku na koupi společnost Prisko. Státní podnik Diamo se má na procesu převzetí také podílet. Po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou to novinářům řekl nový ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. V Prisku akcionářská práva vykonává ministerstvo financí, v Diamu ministerstvo průmyslu a obchodu.
V případě, že takzvané Nové OKD, které by mělo vzniknout, bude utlumovat šachty a nebude mít dostatek peněz, je převezme Diamo a bude útlum provádět, řekl nový ministr.
„Pro nás je důležité, že se podařilo jednoznačně definovat roli státního podniku Diamo v rámci útlumu a technické likvidace jednotlivých dolů, které se budou postupně v následujících letech uzavírat. Diamo má velké zkušenosti s útlumem dolu v ČR a je jednoznačnou zárukou, že proces útlumu šachet OKD bude probíhat efektivně a s maximální odbornou péčí,“ uvedl Havlíček. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prosazoval, aby nabídku na koupi podalo Prisko.
Babiš dohodu označil za kompromis. „Prisko to bude nadále řídit s tím, že zástupci MPO budou na to nějakým způsobem dohlížet s tím, že můžou i navrhovat některé pozice v managementu,“ řekl novinářům ve Sněmovně.
Návrh, aby OKD koupil stát, bude kabinet posuzovat ve středu. Havlíček věří v to, že vláda společný návrh schválí, aby mohla být nabídka státu podána. Babiš míní, že Diamo by mohlo pro OKD externě vykonávat některé práce, pokud nabídne dobrou cenu. „Některé sanace může OKD udělat samo bez externí pomoci,“ řekl.
| Prisko vzniklo s privatizací škodovky |
|---|
| Akciová společnost byla založena v říjnu 1992 v rámci privatizace mladoboleslavské automobilky do rukou společnosti Volkswagen (odtud i název - privatizace Škoda). Vznikl tehdy také zbytkový státní podnik Stasko, jenž se staral o vypořádání restitučních nároků. Vlastníkem Priska byl nejprve Fond národního majetku, poté Konsolidační banka, následně její nástupnická Česká konsolidační agentura a od roku 2008 je jediným akcionářem stát zastoupený ministerstvem financí. |
| „O co Volkswagen zájem neměl - rekreační zařízení, a tak dále včetně dluhu, jsme nechali na staré Škodě přejmenované na Prisko,“ popsal roli společnosti někdejší český ministr průmyslu Jan Vrba. Role Priska kolem privatizace Škody Auto, ve které se podnik věnoval i vypořádání souvisejících restitucí, již prakticky skončila. V posledních letech využívá stát Prisko i k půjčování peněz firmám, na kterých má zájem, kterým ale Česká republika někdy kvůli evropským pravidlům nemůže pomoci přímo. |
| V roce 2012 tak Prisko půjčilo zhruba sto milionů korun státem vlastněné Explosii (úvěr byl již splacen včetně úroků) a v letech 2013 a 2014 poskytla úvěry za celkem 216 milionů korun slovinské papírně Vipap Videm Krško, která patří ČR a kterou se ministerstvo financí pokouší prodat. Loni prostřednictvím Priska poskytlo Ministerstvo financí úvěr OKD až 700 milionů korun. |
| Loni v říjnu se Prisko stalo majitelem pětiny akcií Českých aerolinií. Podíl v dopravci, ve kterém patří většina Korean Air a společnosti Travel Service, převzalo od státního Českého Aeroholdingu, hodnotu transakce společnosti státu neuvedly. |
| Prisko zaměstnává podle databáze Prodata dva lidi, za rok 2015 vykázalo zisk 13 milionů korun. Základní kapitál má zhruba 795 milionů korun. |
Babiš v minulých dnech několikrát uvedl, že Prisko chce nabídku na OKD předložit kvůli tomu, že soukromí investoři neučinili takovou nabídku, která by umožňovala předpokládat schválení reorganizačního plánu OKD a úspěšnou reorganizaci firmy.
Havlíček ještě minulý týden Babišův plán nepodpořil. Uvedl, že lepší volbou je koupě OKD Diamem. Spory mezi ministerstvy znepokojily odboráře firmy. Ve čtvrtek uvedli, že by mohly vést až k bankrotu OKD. Stát již loni prostřednictvím Priska půjčil OKD 700 milionů korun, firma zatím nevyčerpala více než 150 milionů korun.
Ministerstvo financí v dokumentu uvádí, že znalecký posudek zpracovaný firmou A-Consult plus vyčíslil náklady spojené s okamžitým ukončením provozu OKD a likvidací firmy, která by v tom případě nastala, na 8,5 miliardy korun.
Případné převzetí OKD Priskem má podle materiálu umožnit pokračování provozu OKD tak, aby byl útlum dolů plně hrazen výnosy z provozu. Odkazuje na analýzu firmy CIC Partners, podle které budou v případě postupného a řízeného útlumu činit náklady „pouze“ pět miliard korun, rozložených během deseti let.
| Diamo řeší následky těžby |
|---|
| Státní podnik vznikl v roce 1988 jako Čs. uranový průmysl a navázal na činnost stejnojmenné státní organizace, která zabezpečovala těžbu uranové rudy. V souvislosti s útlumem těžby uranu se začátkem 90. let přestěhoval z Příbrami do Stráže pod Ralskem a v roce 1992 se přejmenoval na Diamo. Jméno je zkratkou chemického názvu diuranát amonný, což je výchozí surovina pro výrobu paliva do jaderných elektráren (takzvaný žlutý koláč). Podnik spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. |
| Hlavní náplní práce Diama je útlum uranového průmyslu a zahlazování jeho následků. Působnost podniku se ale postupně rozšířila, v roce 1997 převzal sanaci ekologické zátěže po rafinérské výrobě bývalého státního podniku Ostramo v Ostravě, od roku 2001 zajišťuje i zahlazování následků po těžbě a zpracování rud po státním podniku Rudné doly Příbram. V roce 2002 převzal také likvidaci a sanaci po těžbě černého uhlí v utlumené části ostravsko-karvinského revíru od OKD. |
| Podnik má čtyři závody - ve Stráži pod Ralskem (věnuje se následkům tamní těžby uranu), Dolní Rožínce (zahlazování důlní činnosti a končící hlubinná těžba uranu), Příbrami (likvidace následků těžby, vedle Příbrami i v Horním Slavkově a Jáchymově) a Ostravě (následky těžby černého uhlí a sanace ekologické zátěže po rafinérské výrobě podniku Ostramo). Po celé ČR spravuje Diamo 6000 míst s ekologickou zátěží. |
| Pod Diamo spadají i výplaty dávek bývalým a současným horníkům, a to včetně někdejších zaměstnanců podniků, které Diamo převzalo. |
| Podnik zaměstnává přibližně 2700 lidí. Obrat Diama je v posledních letech kolem čtyř miliard korun ročně, většinu z toho činí státní dotace (na sociální program, sanační a rekultivační práce a likvidační práce). V roce 2015 vykázalo ztrátu 385 milionů korun. |
Přečtěte si také:
