Současný systém odvodů loterijních firem je výsměchem veřejně prospěšným účelům
Celé to připomíná jedno velké divadelní představení. Neuškodí připomenout si na úvod jeden z jeho dramatických vrcholů, který se odehrál těsně před červnovými volbami do Parlamentu. Tehdejší poslanci nejprve shodili pod stůl komplexní pozměňovací návrh novely loterijního zákona, který vyhovoval zejména pětici lídrů sázkového byznysu. A naopak schválili „malou“ novelu z dílny ČSSD, která jednak umožňovala obcím regulovat na jejich území veškerý hazard bez výjimky, ale především nastavovala jasná pravidla pro odvádění části výtěžku loterijních firem na veřejně prospěšné účely (VPÚ) a kontrolu jejich využití u koncových příjemců. Navzdory stupňovanému tlaku loterijních firem v kuloárech i médiích novela prošla Senátem.
Jenže po nebývale hladkém proplutí novelu potopil svým vetem prezident Václav Klaus (viz EURO č. 24/2010). Tím těsně před volbami pohřbil možnost vůbec první systémové změny loterijního zákona, jež se legislativním procesem dostala za posledních dvacet let až k prezidentovi. Skutečný důvod, proč Klaus odmítl transparentnost odvodů na VPÚ, se zřejmě nikdy nedozvíme. Ani co je pravdy na tom, že novela proklouzla napříč všemi partajemi, protože o budoucím vetu bylo předem rozhodnuto. Jak jinak si vysvětlit, že někteří šéfové velkých loterijních firem o něm dle informací týdeníku EURO nepochybovali minimálně týden před Klausovým nepodepsáním?
Prezidentův argument, že by se zásadně zúžil okruh příjemců prostředků na VPÚ – vypadly z něj příspěvkové organizace – nezní příliš přesvědčivě. Panu prezidentovi by bývalo stačilo nahlédnout do detailního seznamu příjemců odvodů na veřejně prospěšné účely v roce 2008, který loni na podzim poprvé – a k velké nelibosti loterijních firem – zveřejnilo ministerstvo financí pod vedením Eduarda Janoty. Již tehdy se ukázalo, že z téměř 3,5 miliardy, jež měly být odvedeny na „dobro“, skončila ne-li většina, pak značná část v nadacích zřizovaných přímo provozovateli hazardu nebo v různých občanských sdruženích, jejichž skutečnou činnost nelze dohledat.
Nejinak je tomu i letos při pročítání seznamu příjemců za loňský rok. Opět se mezi nimi objevují organizace, na něž média upozorňovala loni, opět desítky milionů věnované nadacím zavánějí malou domů. Jak trefně podotýká jeden z respondentů ankety týdeníku EURO, „imaginace veřejně prospěšného účelu se podobá hledání jiné Země ve vesmíru. Všichni si ji přejí najít, ale nikdo neví, jak se k ní dostat.“
Zatím jediným, kdo by o veřejně prospěšných účelech měl mít jasno, je státní dozor nad loteriemi, který spadá pod ministerstvo financí. Podle zákona o loteriích podléhá použití prostředků na VPÚ schválení státního dozoru a je součástí povolení pro provozování loterie. Praxe je bohužel taková, že státní dozor ve svých povoleních pouze konstatuje, že prostředky musejí být využity na VPÚ ze zákona.
To by se dalo při administrativní zátěži, jaké státní dozor v šestnácti lidech (sic!) čelí, pochopit, kdyby ovšem měl zároveň možnost kontrolovat skutečné využití těchto prostředků u konečného příjemce. A to nemá. Jde-li o plátce daně, existuje možnost klasické daňové kontroly. Jenže co všechna ta občanská sdružení a nadace?
Není divu, že provozovatelům hazardu současný status quo vyhovuje. Jen málokterý podnikatel by chtěl přijít o možnost směrovat svou daňovou povinnost (za niž lze odvody na VPÚ považovat) dle svého vlastního uvážení. Uvidíme, nakolik současný kabinet premiéra Petra Nečase dostojí svému vládnímu prohlášení, že příjmy v oblasti hazardu budou zdaňovány jednotnou sazbou dvaceti procent a daň bude příjmem státního rozpočtu. „Musí se stanovit, aby daň byla v podstatě větší než normální zatížení podnikatele. A větší nebo alespoň minimálně na stejné úrovni, jako jsou odvody dnes. Jinak by to byl výsměch,“ podotýká šéf státního dozoru nad loteriemi Karel Korynta.
Jistě nebudou daleko od pravdy argumenty, že ve státním rozpočtu se odvedené peníze také ztratí. V rozehraném představení jsme však zatím svědky především výsměchu obecnému chápání veřejně prospěšných účelů.
