Boj o TV Nova
Ačkoli se Vladimír Železný tváří, že má situaci pevně pod kontrolou, mohl by nakonec o televizi Nova přijít. Pokud se totiž nedohodne se svými americkými partnery, bude čelit několika žalobám za to, že porušil obchodní smlouvy. Zatím největší mediální válka, do které se ve svém životě pustil, je bojem o to, nakolik lukrativně zpeněží svůj manažerský úspěch.
Před dvěma týdny odcestoval Železný do Francie. Ve známém letovisku Cannes se na pozvání společnosti Central European Media Enterprises (CME) uskutečnilo setkání ředitelů všech televizních stanic, na jejichž vysílání se americká společnost nějak podílí. Zástupci CME chtěli „své ředitele informovat o podrobnostech chystaného prodeje této mediální skupiny do rukou společnosti Scandinavian Broadcasting System (SBS). V rámci této schůzky se Železný sešel k dvoustrannému jednání s Ronaldem Lauderem, dědicem kosmetického impéria Estée Lauder a hlavní postavou společnosti CME. Týdeníku EURO to potvrdili zástupci CME, kteří minulý týden jednali se Železným v Praze o dalším osudu televize Nova. Lauder už po několikáté naléhal na Železného, aby jako většinový majitel společnosti CET 21 (vlastní vysílací licenci TV Nova) přistoupil na její sloučení s firmou Česká nezávislá televizní společnost (ČNTS), která zajišťuje provoz televize Nova a jejímž bezmála stoprocentním vlastníkem je CME (99 procent, jedno procento patří CET 21). Železný to však opět odmítl a rozhořčený odcestoval do Prahy. V sobotu 17. dubna pak v pořadu Volejte řediteli oznámil, že bude možná sesazen z postu generálního ředitele této stanice. O dva dny později se jeho slova naplnila na valné hromadě ČNTS v pražském sídle televize Nova ve Vladislavově ulici. Dosud skrytý boj o ovládnutí nejúspěšnější evropské televizní stanice se tak stal věcí veřejnou.
Zajíci, z pytle ven!
Společnost CME začala v Evropě podnikat v roce 1993 a postupně získala podíl v šesti televizních stanicích střední a východní Evropy. Za zhruba pět let existence se jí však nepodařilo dostat z červených čísel, a tak její majitelé loni v srpnu došli k závěru, že musí CME prodat.
O koupi společnosti projevila zájem jiná mediální skupina, která podniká na televizním trhu v západní Evropě. Aby se však mohla transakce uskutečnit, musela CME splnit základní podmínku: vyřešit všechny majetkové nejasnosti. SBS nechtěla kupovat zajíce v pytli.
A právě proto začali zástupci CME jednat s Vladimírem Železným o sloučení společností CET 21 a ČNTS. „Nejprve jsem řekl, že žádné změny v dosavadním vztahu nepotřebujeme, ale protože jsem měl dobré vztahy s Ronaldem (Lauderem - pozn. redakce), začali jsme vyjednávat, popisuje situaci Vladimír Železný, který si už v té době velmi dobře uvědomoval, že Američané ze CME potřebují najít řešení co nejdříve. Obě strany však měly a dosud mají o uspořádání budoucí společnosti rozdílné představy. Železný jako šedesátiprocentní majitel CET 21 nabídl Američanům následující řešení: CME by v CET 21 získala 34procentní (hlasovací) podíl, ale musela by do této společnosti vložit svůj podíl v ČNTS, tedy budovu sídla televize Nova, vysílací techniku a programový archiv. Za to by pak CME získala v nové společnosti 65procentní ekonomický podíl (na zisku televize Nova).
Američané však mají poněkud jinou představu. „Jejich požadavek je padesát na padesát, plná kontrola nad rozpočtem a nad programem a tříčtvrtinový ekonomický podíl. To byl návrh, který je pro nás logicky nepřijatelný. My nenecháme rozhodovat SBS o úrovni programu v České republice, uvedl Vladimír Železný minulé úterý na tiskové konferenci. Tuto variantu potvrdili i zástupci CME. V současnosti inkasuje 99 procent zisku společnost CME.
Ve druhé polovině minulého roku už představitelé CME začali s tvrdohlavým ředitelem pražské televize ztrácet trpělivost. „Jednání začalo být hysterické a nervózní, tvrdí Železný, „bylo mi řečeno, že budu zničen, ponížen a přijdu o svůj majetek. Na tiskové konferenci uspořádané minulý čtvrtek pro zahraniční novináře hovořil Železný v této souvislosti dokonce o „vydírání ze strany CME.
Odborník na češtinu
Podle českých zákonů je Železného společnost CET 21 skutečně držitelem licence na vysílání televize NOVA. To Železný dobře ví. Spoléhá se přitom na to, že Radu pro rozhlasové a televizní vysílání jeho obchodní vztahy se CME nezajímají, tudíž nebude nikdy zpochybňovat skutečnost, že právo vysílat má výhradně CET 21. Bez účasti CME by se však jeho sen o vybudování úspěšné komerční stanice nikdy nenaplnil. Železný navíc ani nestál u jejího zrodu. Prvotním impulsem pro vznik televize Nova bylo setkání dvou mužů, jejichž jména v právě probíhajícím sporu vůbec nefigurují. Byli to režisér Peter Hunčík a bývalý americký velvyslanec v Maďarsku Mark Palmer. Tak to alespoň tvrdí Peter Kršák, jeden z pěti zakladatelů CET 21, který stále drží svůj šestnáctiprocentní podíl. Jeho bývalý společník Fedor Gál popsal události následovně: „Kršák a Hunčík se spolu poprvé viděli v mém pražském bytě. Hunčík se právě vrátil ze Slovenska a vyprávěl o Američanovi, který chce ve východní Evropě investovat do televizního vysílání. Tehdy nás poprvé napadlo ucházet se v České republice o televizní licenci. Palmer byl už v té době společníkem ve firmě CEDC (později přejmenované na CME), jejímž hlavním protagonistou byl Ronald Lauder.
Kršák, Hunčík a Gál k sobě přibrali ještě režiséra Vlastimila Venclíka a sociologa Josefa Alana. Pětice otců-zakladatelů pracovala na projektu, který pojmenovali CET 21, což je zkratka z anglického Central European Television for 21st Century (Středoevropská televize pro 21. století). Konečnou podobu mu však vtiskl někdo úplně jiný - Vladimír Železný.
„Dříve mi Železný pomáhal s přípravou scénářů, a tak jsem chtěl, aby se postaral o jazykovou stránku projektu, uvedl Kršák v roce 1997 v rozhovoru pro časopis Týden. „Železný dostal všechny naše podklady a projekt vypracoval. Věděl z nás o komerční televizi nejvíc, doplňuje Kršáka Gál.
Železný byl také tím, kdo projekt obhajoval před Radou pro rozhlasové a televizní vysílání při výběrovém řízení na provozovatele licence. Když byla licence společnosti CET 21 udělena, souhlasili všichni společníci i s tím, aby se stal jejím prvním generálním ředitelem. Zároveň Železný získal i šestinový podíl v CET 21.
„Souhlasili jsme s jeho přibráním do projektu, pokud bude dodržovat gentlemanskou dohodu, že všechna rozhodnutí o budoucnosti televize budou přijímána kolektivně. Nechtěli jsme se dostat do situace, kdy si budou společníci navzájem podrážet nohy. V případě Železného jsme se však mýlili, řekl Kršák počátkem roku 1997.
Nyní je to paradoxně právě Kršák, kdo se jako podílník CET 21 postavil vedle Železného v bitvě proti americkým investorům. Před několika dny uzavřel se Železným písemnou dohodu o budoucím uspořádání CET 21. Kršák svůj podíl v CET 21 Železnému nikdy nechtěl prodat a za to si od bývalého generálního ředitele ČNTS vysloužil mnoho hanlivých slov. Železný ho dokonce jednou nazval bláznem. Nyní by se měl vedle Železného stát druhým jednatelem CET 21. „Dohodli jsme se, že budeme společně rozhodovat o programové skladbě televize Nova, uvedl Kršák v rozhovoru pro týdeník EURO.
Peter Kršák ovšem do dnešního dne nestáhl žalobu, kterou před lety napadl majetkové přesuny v CET 21. Právě ty umožnily Železnému získat majoritu ve společnosti, která je klíčem k televizi Nova. Kršák tak chce zřejmě držet svého staronovéhopartnera v šachu. Přece jen už má se Železným své zkušenosti.
Báječný imperialistický byznys Železný nejenže přišel k projektu komerční televizní stanice až ve chvíli, kdy už na něm participovala CME, ale nevložil do něj ani žádné své peníze. Nyní ovšem tvrdí, že už se bez zahraničního investora obejde. Proč tedy CET 21 potřebovala zahraničního partnera v roce 1993? Vladimír Železný na tuto otázku odpovídá zkušeností CME z doby, kdy hledala českého investičního partnera. „V té době nikdo v České republice nevěřil, že televize je báječný byznys. Obcházeli jsme velmi mnoho investorů a každý říkal: ‚Prosím vás a z čeho ta televize bude živa? A my odpovídali: ‚No přece z reklamy, to je báječný byznys, když se to dělá dobře. Nikdo nám ovšem nevěřil a dalo ohromnou práci někoho přesvědčit. CME minulý týden oznámila, že do televize Nova od počátku její existence investovala více než 75 milionů dolarů. Podle Železného se tato částka skládá ze dvou položek. Devět milionů dolarů stál rozjezd stanice a 65 milionů dolarů utratila CME za nákupy podílů ve společnosti ČNTS od zbývajících akcionářů, mezi nimiž byla na počátku nejvýznamnější Česká spořitelna s 22procentním podílem. Železný nyní tvrdí, že Američané si z „jeho televize udělali dojnou krávu. Přitom ještě na počátku roku 1997 hovořil zcela opačně, když amerického investora obhajoval. Tehdejší místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání totiž řekl, že tehdy 93procentní podíl zahraniční firmy v ČNTS je v Evropě věc zcela nevídaná. „Není žádným tajemstvím, že americký investor, tedy CEDC, který se později změnil na CME, vlastně do České republiky nic nepřinesl. Televizi Nova si platí český divák, občan této země tím, že kupuje jogurty, prací prášky a žvýkačky. Tedy to, na co běží reklama v Nově. Z tohoto zisku se však de facto budují televize v jiných okolních zemích, uvedl tehdy před novináři Štěpánek. Vladimír Železný mu odpověděl 25. ledna 1997 v pořadu Volejte řediteli. Kromě toho, že mu hrozil trestním stíháním, řekl: „Mně to připomenulo výroky ministra financí Československa z roku 1948, tuším, že to bylo září nebo říjen, kdy přesně stejným způsobem říkal: My nedovolíme, aby peníze, náš zisk, který byl vytvořen naším pracujícím lidem, byl odváděn Američanům, řekl doslova Železný a dodal, „vzápětí na to Američanům vyvlastnili, řekněme ukradli, majetek v tehdejším Československu… Nedávno jsem seděl s prezidentem společnosti CME na jednom letišti a s tužkou v ruce jsme počítali, co ta Česká republika těm zlým americkým imperialistům - mám-li použít terminologii z minulých let - co jim přinesla. Proinvestovali přes čtyřicet milionů dolarů. Zatím dostali zpátky necelých deset za tři roky. To je velmi korektní investor. V té době ještě Železný ani CME nehovořili o 35 milionech dolarů, za které Američané odkoupili jedenáctiprocentní podíl v ČNTS od Železného a některých společníků CET 21. Když však nyní obhajuje svůj postup proti CME, používá rétoriku, kterou ještě před dvěma lety nemohl vystát. „Bylo by asi velmi zajímavé porovnat, kolik opravdu investovali do televize Nova a kolik z České republiky odvezli… Zisky, které odsud odvezli v podobě dividend, nezískali nikde jinde na světě a samozřejmě my jsme velmi těžce kritizovali a nesli, že žádná část těchto zisků, které odešly v podobě dividend, nebyla vrácena zpátky jako investice do České republiky, protože tady byly vytvořeny, uvedl Železný v pořadu „21 , v němž byl hostem minulé pondělí.
Proč může Železný prohrát
Železný sice už týden tvrdí, že jako majitel televizní licence vlastně Američany vůbec nepotřebuje, ale zamlčuje druhou část této pravdy. Šedesát procent v CET 21 totiž získal opět s výraznou pomocí CME, která mu v roce 1996 půjčila bezmála pět milionů dolarů, aby mohl tento podíl odkoupit od svých společníků. Fakticky ovšem nešlo o půjčku. Američané Železnému peníze dali výměnou za smluvní záruku, že nebude v CET 21 rozhodovat v rozporu se zájmy CME.
Jestliže by tedy Železný skutečně začal vysílat „na vlastní triko , musel by se připravit na to, že ho Američané poženou před soud. „Pokud by doktor Železný zabránil ČNTS v dalším vysílání, využijeme články, které ho v různých smlouvách zavazují jednat v zájmu této společnosti, řekl minulou středu v rozhovoru pro týdeník EURO šéf právního oddělení CME Erik Moe. (Nejzávažnější pasáže z těchto smluv citujeme na straně 14.)
Železný ovšem trvá na tom, že žádnou dohodu neporušil. „Podepsal jsem pouze nekonkurenční doložku. Dal jsem ji prozkoumat právníkům a ti mě ujistili, že to je v pořádku. Nikdy jsem se nedopustil přímé konkurence vůči ČNTS, nikde nemám žádné podíly ani jiné zájmy. Případného soudního sporu se neobávám, řekl Železný na dotaz týdeníku EURO.
Kdyby se ovšem Vladimír Železný opravdu cítil tak silný v kramflecích, jak se tváří, mohl už minulý týden Američanům ukázat, kdo je pánem situace. Teoreticky se jednatel CET 21 Vladimír Železný mohl obrátit na České radiokomunikace se žádostí o zastavení vysílání TV Nova hned minulé pondělí, kdy byl odvolán z čela společnosti ČNTS. Tato firma totiž od pondělka vysílá nezákonně, protože nedisponuje licencí.
Proč tedy Železný nezačne vysílat sám, když - jak tvrdí - má k dispozici náhradní studia i potřebnou techniku? Zřejmě si uvědomuje, že by se tak definitivně odřízl od stále ještě otevřené možnosti se s Američany nakonec dohodnout. Pokud by se totiž rozhodl spor vyostřit přerušením vysílání, čekaly by ho velké problémy. „Jedna velmi důležitá smlouva, kde je uvedeno jako místo arbitráže Amsterdam, je smlouva Železného se CME z roku 1996, na základě které jsme vyplatili panu Železnému třicet milionů dolarů, což je podle současného kursu miliarda korun, řekl minulý čtvrtek v rozhovoru pro deník Právo prezident CME Fred Klinkhammer. Naráží tím právě na smlouvu, na základě které odkoupila společnost CME podíl některých společníků CET 21 v ČNTS. Železný a jeho někteří společníci z CET 21 sice zatím obdrželi jen o něco více než dvacet milionů dolarů, ale i ty by zřejmě museli Američanům vracet, což možná racionalizuje Železného strategii.
Právě tuto smlouvu ovšem obestírají záhady. Z informací, které má týdeník EURO k dispozici však vyplývá: kontrakt se týká nákupu společnosti NOVA-Consulting, která vznikla v roce 1997, a jejímiž podílníky byli Vladimír Železný a „někteří jeho společníci z CET 21.
Podíl této společnosti v ČNTS okamžitě koupila společnost CME za více než 28 milionů dolarů. Vladimír Železný tvrdí, že tak vysoká hodnota NOVA-Consulting vznikla v momentě, kdy se tato společnost v roce 1997 podílela na navýšení majetku ČNTS o sto tisíc korun, za což získala ve stejné společnosti podíl ve výši 5,8 procenta. (Dalších 5,2 procenta patřilo podílníkům CET 21 přímo.)
Železný dále tvrdí, že se mu přihlásilo více zájemců o podíl NOVA-Consulting v ČNTS. „Naši partneři ze CME ovšem trvali na tom, že to budou oni, kdo vykoupí tento podíl, protože chtějí držet plnou kontrolu nad pohybem vlastnictví ve společnosti ČNTS. My jsme po značném naléhání tuto společnost prodali a prostředky, které byly inkasovány, byly vyplaceny společníkům s tou výhradou, že platby byly rozloženy na velmi dlouhé období několika let, uvádí Železný.
Zástupci CME však celou záležitost popisují zcela opačně. „Doktor Železný trval na tom, že musíme podíl v ČNTS odkoupit. Řekli jsme mu, že už ho nepotřebujeme. On nás začal vydírat tím, že když ho nekoupíme my, prodá ho Chemapolu, uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO šéf právního oddělení CME Erik Moe.
Neziskový byznys
Předmětem zásadního sporu mezi Železným a CME je akciová společnost AQS. Ta vznikla v březnu 1998 a podle Američanů na ni Železný z ČNTS převedl veškerá práva v oblasti nákupu televizních programů. Navíc jménem ČNTS poskytl neomezenou záruku za závazky AQS, a to bez vědomí svých partnerů ze CME. Ti se cítí podvedeni a tvrdí, že Železný tak porušil své závazky obsažené ve společenské smlouvě, která mimo jiné upravuje pravomoci generálního ředitele.
Železný ovšem popírá, že by své partnery podvedl. „Jednal jsem v zájmu ČNTS, uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO. Podle jeho názoru podepsal smlouvu s AQS nikoli jako generální ředitel ČNTS, ale jako majoritní vlastník CET 21. Podvedena prý není ani ČNTS, protože AQS má za povinnost předávat nakoupené pořady pro TV Nova zas jen do archivu ČNTS.
Nicméně Američané trvají na tom, že by je AQS mohla připravit o veškeré zisky z provozu televize, jejíž rozjezd financovali, například o zisky z reklamy. Podle jejich názoru tak chtěl Železný posílit svou pozici při jednáních o fúzi společností CET 21 a ČNTS. „Takové jednání ze strany Vladimíra Železného jsme nepředpokládali, i když byl současně jednatelem CET 21 i ČNTS, prohlásil v oficiálním tiskovém prohlášení CME z minulého týdne John Schwallie, vrchní finanční ředitel této společnosti.
Američané také Železného podezřívají, že právě on je majitelem AQS. Sám Železný to popírá, ale jeho slova není možné nijak ověřit, protože jména akcionářů nelze zjistit žádnou legální cestou. „Já nevím, kdo je majitelem AQS. A ani mě to nezajímá. Pro mě je důležité, že v této firmě pracují profesionálové, kteří vědí, jak se pořady nakupují, uvedl Železný na dotaz týdeníku EURO. AQS je prý navíc „neprofitní organizace . „Podívejte se do obchodního rejstříku a pořádně si výpis prostudujte, doporučil Železný minulý týden týdeníku EURO. Ve výpisu společnosti AQS, který je možné najít na internetu, však žádná zmínka o neziskovém charakteru AQS není.
Ze všech zjištěných okolností je patrné, že Vladimíru Železnému a jeho partnerům ze CME se za uplynulých šest let podařilo vytvořit kolem televize Nova neprůhledný spletenec nejrůznějších smluv a dohod, ve kterých už se zřejmě ani samotní aktéři přesně nevyznají.
