Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,2 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně než předpokládal předběžný odhad. Ve srovnání s předcházejícími třemi měsíci se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,1 procenta, předběžně se uváděl růst o 0,2 procenta. Uvedl to dnes Český statistický úřad s tím, že hlavním zdrojem růstu poptávky zůstává zahraniční obchod.
Foto: Profimedia.cz
„Jde o revizi směrem dolu. Je tak definitivně potvrzeno, že česká ekonomika zpomaluje,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Václav Franče. Dodal, že za celý letošní rok očekává růst HDP o 1,9 procenta. Podle Jiřího Škopa z Komerční banky je patrné, že nejlepším letošním čtvrtletím bylo zřejmě to první. Ve zbytku roku by ekonomika měla mezičtvrtletně růst pouze o 0,2 až 0,3 procenta, soudí.
„Po nadějném vývoji evropské ekonomiky v prvním čtvrtletí došlo ve druhém čtvrtletí ke studené sprše. To je patrné zejména v mezičtvrtletním srovnání. V ČR je vývoj analogický. Výraznou roli v tom hrál vývoj zahraničního obchodu,“ řekl novinářům vrchní ředitel sekce ČSÚ Marek Rojíček. Míra otevřenosti české ekonomiky je v tuto chvíli jejím osudem, poznamenala analytička ČSÚ Drahomíra Dubská.
Podle ČSÚ výkonnost ekonomiky měřená vývojem HDP nepřetržitě roste již dva roky. „V porovnání s 2. čtvrtletím 2009, které bylo posledním obdobím poklesu, je nyní HDP vyšší o 4,6 procenta,“ uvedl ČSÚ.
Obdobný byl s výjimkou aktuálního čtvrtletí i vývoj tvorby hrubé přidané hodnoty (HPH). Za uplynulé dva roky se zvýšila o 4,8 procenta, v letošním druhém čtvrtletí však po sedmi čtvrtletích růstu klesla.
O meziroční zvýšení reálné HPH o 1,7 procenta se zasloužil zejména zpracovatelský průmysl, ve kterém bylo vytvořeno o 9,7 procenta HPH více než před rokem. Pozitivní vývoj zaznamenala hlavně odvětví strojírenství, automobilový, hutní a kovodělný průmysl. Negativně působil vývoj přidané hodnoty zejména v odvětvích zemědělství, netržní služby, peněžnictví a pojišťovnictví. V těch byla ve stálých cenách vytvořena menší HPH než před rokem.
Složky poptávky přispěly k vývoji HDP rozdílně. Pozitivní příspěvky zahraničního obchodu a tvorby fixních aktiv byly podle statistiků částečně eliminovány pokračujícím poklesem výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Ty klesaly v meziročním i mezičtvrtletním vyjádření.
Podle Škopa tíží rozpočty domácností fiskální restrikce. „Navíc nejistota spojená s budoucími fiskálními kroky a globálním výhledem také přílišné utrácení nepodporuje,“ uvedl. Upozornil, že spotřeba vlády klesá již třetí čtvrtletí po sobě, což naznačuje, že stát pokračuje v šetření.
Meziročně se výdaje na konečnou spotřebu snížily o 0,8 procenta, z toho u domácností o 0,7 procenta a u vládních institucí o 1,4 procenta. Domácnosti omezily výdaje zejména za potraviny, alkohol, tabákové výrobky, nábytek a pohonné hmoty. V běžných cenách vydaly celkem o 1,4 procenta prostředků více než před rokem.
Růst tvorby hrubého fixního kapitálu v reálném vyjádření o 3,6 procenta zabezpečily zvyšující se výdaje za strojní vybavení a dopravní prostředky. Investice do staveb a bytů naopak úrovně předchozího roku nedosáhly. Zásoby vzrostly bez očištění o sezónní a kalendářní vlivy nominálně o 18,2 miliardy korun, tedy o pět miliardy korun meziročně více.
Přebytek zahraničního obchodu v nominálním vyjádření 54,9 miliardy korun byl o 2,2 miliardy korun meziročně vyšší, a to i přes zhoršení směnných relací o 1,6 procentního bodu. V reálném vyjádření vzrostl vývoz o 9,4 procenta, dovoz o 7,9 procenta.
V běžných cenách HDP ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostl o 1,9 procenta na 932,7 miliardy korun, implicitní deflátor HDP meziročně klesl o 0,3 procenta především v důsledku rozdílného vývoje vývozních a dovozních cen zboží. Deflátor vývozu zboží meziročně klesl o 1,4 procenta, deflátor dovozu zboží byl vyšší o půl procenta. Proti snížení úhrnné cenové hladiny působil deflátor výdajů domácností na konečnou spotřebu, když vzrostl o 2,1 procenta.
