Farmaceutický gigant Novartis slaví úspěch ve výzkumu. Pro firmu právě včas. Zatímco brzy vyprší patenty jiných jeho významných léků, chystá se uvést na trh novou léčbu chronického srdečního selhání. Heidrun Irschiková, generální ředitelka české pobočky farmaceutického gigantu Novartis, věří ve význam výzkumu a technologických novinek.
Jeden z profesorů, který byl ve výzkumu hlavním objevitelem, sídlí ve Spojených státech. Předpokládáme, že registraci ve Spojených státech získáme nejrychleji. Pro EU to bude trvat trochu déle, podle našeho konzervativního odhadu bychom měli získat povolení v EU ve druhé polovině roku 2015. O stanovení ceny a úhrady v Česku pak zažádáme okamžitě. Předpokládám, že lék tu bude dostupný v roce 2016. Ovšem v České republice se prováděly studie, a lékaři tedy mají s tímto lékem už zkušenosti. Pokud získáme povolení, chtěla bych představit specifické programy, aby se čeští pacienti dostali k léku dříve.
E15: Pro Novartis teď bude důležitý nový lék LCZ696, podle zahraničních médií by mohl nahradit dosavadní léčbu chronického srdečního selhání a tím se pro vaši firmu stát trhákem. Kdy přijde na světový trh a kdy k nám?
E15: Jak se rozhoduje o ceně léku?
V případě LCZ696 to ještě není rozhodnuto. Musíme vidět klinická data, vědět přesně, co lék přináší, a zároveň propočítat dopad do rozpočtu té které země. A samozřejmě provést studii nákladové efektivity. Tyto propočty se teď připravují a na základě jejich výsledků bude nastavena cena. Nicméně určitě to bude dostupné.
E15: Existuje nějaké jednoduché pravidlo, jak cenu spočítat?
Zjednodušeně se dá říct, že když lék přináší proti současné léčbě dvacetiprocentní přínos ve snížení úmrtnosti, může být obvykle stejně velké zvýšení promítnuto i v cenách proti dosavadním lékům.
E15: Kromě vývoje nových léků vyvíjíte pilulky s čipem, chytré oční čočky, e-inhalátory. Může se z takových technologických novinek skutečně stát významná součást farmaceutického trhu?
Je to naše budoucnost. Na sto procent. Když jsem byla těhotná, chodila jsem pravidelně ke gynekologovi na ultrazvuk, abych se dozvěděla, jestli je vše v pořádku. V budoucnosti budeme mít malé zařízení, které si těhotná bude přikládat, aby zjistila klidně každé ráno, ne každý měsíc, jestli je miminko v pořádku. Technologie úplně změní náš život. Sním o tom, že technologie nám pomohou zlepšit výsledky léčby a lidé budou žít déle a v lepším stavu. Myslím, že časem budeme mít pod kůží čip jako ve Star Treku. Jedno pípnutí – a lékař bude vědět: ano, pacient bral správně léky, dobře spal… Je to věc softwaru, který musí být vynalezen, a také otázka toho, aby tuto myšlenku lidé přijali. To je zčásti generační záležitost.
E15: Budou zdravotnické systémy vydávat zvláštní peníze na technologické vychytávky?
Něco to stát bude. Ale ve výsledku budou moderní technologie šetřit náklady. Budeme méně často chodit k lékaři. Výsledky léčby se zlepší. Bude jednodušší najít diagnózu, ale také dodržet léčbu, hlídat dodržování režimu. Bude to stát minimum peněz a je to tak jednoduché řešení.
E15: Co ještě chystáte za novinky v léčbě?
Budeme zakládat novou divizi genové a buněčné terapie. Ve Spojených státech se nám terapií CART, která bude do divize spadat, podařilo zachránit devítiletou dívku a vyléčit ji z leukemie. Je to něco zcela nového. Individualizovaná, osobní medicína. Zaměřená přímo na pacienta. Funguje to tak, že ze vzorku krve pacienta získáte bílé krvinky T lymfocyty, což jsou takoví policisté, nositelé specifické buněčné imunity. Ty se pošlou do laboratoře a pozmění se tak, aby zpět v těle okamžitě rozpoznaly rakovinné buňky, zamkly je a zničily. Je to přísně individuální léčba. Jsme ovšem teprve na začátku testování.
E15: Výroba takové individuální léčby musí být náročná. Jak by se mohla výroba plošně rozšířit? Jak daleko lze například posílat vzorky krve a účinné léčivo?
To dosud nevíme. Věříme, že by na každém světadílu mohlo vzniknout několik laboratoří, které se tím budou zabývat. A moje představa do budoucna je, že by jedna z nich byla v České republice. Zaznamenala jsem, že tu máme skvělé techniky, výborné systémy zaručující vysokou kvalitu výroby, proč by to tedy nebylo v České republice? Beztak je to srdce Evropy, takže centrální laboratoř v Praze nebo Brně dává smysl.
E15: Ve farmaceutických fúzích se loni protočily miliardy dolarů. Novartis si vyměnil divize s GlaxoSmithKline a veterinární divizi prodal Eli Lilly, Bayer koupil divizi volně prodejných léků od Merck & Co., Pfizer chtěl získat AstraZenecu... Co se děje?
Zdá se, že jsme ten proces odstartovali a ostatní nás následují. Naše kroky jsou smělé v tom, že jsme předali vakcíny a veterinární přípravky, což byla součást naší tradice. Novartis s nimi fungoval přes 250 let a teď jsme se s nimi rozloučili. Proč? Tyto dosud malé jednotky posílí. Veterinární léčiva se sloučí s Eli Lilly, která je už dnes silným hráčem ve veterinární medicíně a ziskem portfolia Novartisu v této oblasti ještě poroste. Díky tomu bude mít víc příležitostí ve výzkumu a inovacích.
Obchod s GlaxoSmithKline byl jiný případ. Našli jsme partnera, jehož portfolio se s naším doplňovalo. Založili jsme nový společný projekt pro volně prodejné léky a začlenili jejich onkologický program do našeho. Myslím, že to je velmi chytré. Může to ukázat dalším společnostem, jaký potenciál je ve vzájemné spolupráci.
Krize je, pravda, pryč a plyne z toho mnoho užitku, ale ne pro výrobce léků. Myslím, že by měl být úzký vztah mezi HDP a výdaji na léky – když HDP roste, měly by růst i výdaje na léky
E15: Jsou za velkými transakcemi nějaké nové trendy na světovém farmaceutickém trhu?
Největším nepříznivým trendem je snižování výdajů na výzkum a vývoj. Vlády hledají nástroje, jak snížit výdaje na léky, takže firmy ztrácejí obrat a méně investují do budoucna. Farmaceutické firmy investují dost peněz do vývoje léků. Pět až šest miliard dolarů za novou molekulu. Když je nebudeme schopni za určitou dobu vydělat zpátky, budou investice do výzkumu dál klesat. Musí to být vyvážené.
E15: Krize v Evropě ale poněkud polevila. Nepolevuje i tlak vlád na ceny a úhrady léků, o němž mluvíte?
Když mluvím s kolegy z jiných průmyslových odvětví, slýchám od nich: obchod se zotavuje, máme spoustu nových kontraktů. V těch chvílích trpím, protože to skutečně není případ farmaceutických firem. V Česku je oživení znát na celkových výdajích na zdravotní péči, které pomalu rostou. Výdaje na léky ale poslední tři roky v řadě klesají ročním tempem tří až pěti procent. Stejně tak letos. Novartis je v České republice čelný hráč s největším tržním podílem, ale opět nám loni meziročně klesal obrat o pět až deset procent. Takže krize je, pravda, pryč a plyne z toho mnoho užitku, ale ne pro výrobce léků.
E15: V jiných evropských státech je to stejné?
Nemám úplně přesné srovnání, ale ve většině zemí vidím křivku výdajů na léky rovnou nebo lehce rostoucí. Myslím, že v Evropě je situace do značné míry v pořádku vyjma některých zemí jako Řecko nebo Španělsko, jejichž ekonomiky trpí. Myslím, že by měl být úzký vztah mezi HDP a výdaji na léky – když HDP roste, měly by růst i výdaje na léky. A naopak když je vývoj HDP negativní, měly by se osekat. Jenže v poslední době se v Česku tyto veličiny rozešly.
E15: Vnímáte v Česku problémy s paralelním exportem léků určených pro český trh do Německa nebo jiných zemí s vyššími cenami?
Paralelní export je velký problém kvůli zdejší nízké cenové hladině. Ačkoli byl v tomto směru zpřísněn zákon, stále se distributoři i veřejné lékárny snaží exportovat léky. Není to ale jen problém nízkých cen. Myslím, že i Evropská unie udělala chybu. Jistě, volný obchod je dobrý princip, ale když je přeshraniční obchod zneužíván tak, že pár lidí velmi zbohatne na zboží s regulovanou cenou, nepřináší to nic dobrého. Když se vrátím k pacientům, víme o situacích, kdy lidé jdou do lékárny, chtějí si vyzvednout léky, ale zjistí, že nejsou, protože byly vyvezeny na jiný trh. V tu chvíli je něco velmi špatně. Sleduji snahu regulátora dostat to pod kontrolu. Ministr zdravotnictví souhlasil s vydáním prohlášení, že české ceny léků nemají ostatní země EU brát v potaz v cenovém koši. To je velice pozitivní. I tím se tyto aktivity trochu omezí.
E15: Někteří lidé v Česku si dost slibují od moderních cest, které mají snížit ceny léků, aniž by to mělo vliv na ceny v jiných státech. Mluví se o dohodách o sdílení rizika tak, aby třeba pojišťovna zastropovala svou úhradu na předpokládaný počet pacientů. Těm, kteří budou „nad čarou“, lék platí výrobce. Nebo o zpětných slevách, kdy výrobce inkasuje plnou cenu, ale po vyúčtování část peněz formou bonusu vrací pojišťovně. Dává to smysl?
Slyšela jsem o těchto nápadech. Neexistuje model, který by platil pro všechny produkty. Líbí se mi podobné dohody v situaci, kdy na trh přichází nový lék, s nímž nejsou dlouhodobé zkušenosti, je velmi drahý a je překročena určitá hranice ochoty ho proplácet. Pro inovace mohou takové modely mít smysl. Jinak o tom pochybuji. Jen v případě novinek jde o skutečné sdílení rizika – plátce ještě nemá přesné informace, kolik pacientů bude tím přípravkem léčeno.
E15: Tyto nápady stojí na myšlence, že farmaceutické firmy mohou v Česku ještě jít s cenami dolů, pokud to svět neuvidí a nebude to kazit ceny v jiných zemích. Je to tak?
Taková možnost tu skutečně je. Jen se obávám, že by na trhu nezůstalo dosavadní spektrum léků. Posledních několik měsíců se v Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu bavíme o tom, jak zlepšit systém regulace cen a úhrad v Česku. Jak se dostat z toho, že jsou tu ceny nastaveny na nejnižší úroveň v Evropě. Uvidíme, jestli jsou české autority připraveny změnit zdejší velmi přísný systém stanovování cen a úhrad. Myslím, že to je nezbytné. Něco se změnit musí. Znatelně nám to škodí.
E15: Jaká rizika to má pro český trh, když se na ceny a úhrady tlačí příliš?
Ve chvíli, kdy se to stane obecným pravidlem, nedostanete se z toho ven. Když jednou dáme slevu, přijde další rok Státní ústav pro kontrolu léčiv a ptá se: Co dál můžete nabídnout? Minus tři procenta tady, minus pět procent tamhle. Na konci to dopadne tak, že některé firmy odejdou ze zdejšího trhu, protože už pro ně nebude ziskový. V tom vidím riziko.
Heidrun Irschiková-Hadjieffová (48)
eskou pobočku firmy Novartis vede dva roky, pro Novartis ale pracuje už od roku 1997 – vedla divizi roztroušené sklerózy a oftalmologie v Rakousku. Předtím působila v manažerských pozicích ve firmě Mölnlycke nebo Hewlett Packard. Učí se česky a umí si představit, že v Česku zakotví dlouhodobě. Ráda jezdí na kole, tančí, lyžuje nebo hraje golf. Hodně čte a má ráda klasickou hudbu.
Čtěte také:
Googlu s chytrými kontaktními čočkami pomůže Novartis
Smršť akvizic ve farmacii: Novartis a GlaxoSmithKline si vyměňují divize
