Od ledna čeká deregulace nájemného až 400 tisíc domácností. Pokud se poté majitelé bytů s nájemníky nedohodnou na jeho výši, bude o sporu rozhodovat soud. Zatímco premiér Petr Nečas neočekává, že by soudy měly zaplavit tisíce žalob, sociální demokrat Michal Hašek je opačného názoru.
Foto: Jakub Stadler
Proč by podle vás mohlo dojít u některých rodin k tak velkým problémům?
Myslím, že se nemůžeme dívat jen na to, že lidé platí nájemné. Nežijí ve vzduchoprázdnu. Platí také energie, které se budou zdražovat, vedle toho se má zvedat DPH u snížené sazby. To zasáhne základní životní potřeby, například potraviny. Pokud při zvedání nájmu nedojde k dohodě, vstoupí do toho soudy. Už teď rozesílají majitelé bytů dopisy, ve kterých oznamují, že chtějí změnu smlouvy v oblasti výše nájemného. Soud bude trvat měsíce, možná roky, a to je nechci podceňovat. Nicméně, soud rozhodne ke dni podání žaloby, to znamená zpětně. Případné doplatky nájmů mohou zejména nízkopříjmovým nebo středněpříjmovým rodinám přinést obrovské komplikace.
Má ČSSD připravený nějaký návrh, který by mohl zmírnit tento dopad?
My se tu nyní scházíme v listopadu. Hovořit o tom, zda přijdeme s nějakou normou, která by znamenala posílení sociálních jistot lidí, to je otázka, která bohužel není na místě. My tu nemáme většinu 118 hlasů. Problém je v tom, že koalice podepsala takovou koaliční smlouvu, která znemožňuje komukoliv z vládních poslanců hlasovat pro pozměňovací návrhy opozice. Takže i když přijdeme se sebelepší myšlenkou, tak jsme odsouzeni k tomu, že o ní budeme diskutovat ve Sněmovně sami se sebou.
Návrh tedy podle vás nemůže uspět, ani pokud by byl dobrý?
Řeknu vám příklad. Při novele volebního zákona, který měl znamenat, že hlavní město Praha bude znovu jedním volebním obvodem, byli poslanci Věcí veřejných proti. Přesto, že deklarovali, že s rozdělením metropole nesouhlasí, a podali stížnost na výsledky voleb. Myslím, že to dostatečně ukazuje, že zatím platí pevná koaliční disciplína. Tedy, že je potlačován zdravý rozum, a dokonce některé části programu koaličních stran.
Znamená to, že rezignujete na všechny návrhy a nebudete ve Sněmovně žádný návrh předkládat?
To samozřejmě ne, společně s kritikou musí přijít vlastní návrhy. Jinak by to byla kritika planá. Sociální demokraté zpracovávají několik vlastních návrhů. Naši bytoví experti, jako jsou Stanislav Křeček, Ivan Přikryl a další, kteří se v minulosti podíleli na formování státní bytové politiky, dokončují některé návrhy zákonů.
Nepřicházíte s nimi pozdě?
Nejsem přesvědčen, že bychom s něčím přicházeli pozdě. Čekali jsme, jestli nová vláda bude mít ve svém legislativním plánu některé normy, zjistili jsme, že nikoliv. Proto ČSSD takové návrhy připraví a předloží Poslanecké sněmovně. Budeme doufat, že nepřijede koaliční parní válec se 118 řidiči a nepřeválcuje takový návrh jen proto, že ho předložila ČSSD.
| Michal Hašek (34) |
| V roce 1999 absolvoval Právnickou fakultu MU v Brně. Od roku 1998 do roku 2009 byl členem obecního zastupitelstva obce Drásov u Tišnova. V letech 2000 až 2004 zastával post člena zastupitelstva Jihomoravského kraje. V roce 2002 byl na kandidátce ČSSD zvolen poslancem Poslanecké sněmovny PČR, předsedou poslaneckého klubu své strany se stal v roce 2006. Ve stejném roce obhájil i svůj poslanecký mandát, kterého se o tři roky později vzdal. Od roku 2005 zastává funkci místopředsedy Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Je předsedou dozorčí rady Vinařského fondu ČR. V současné době je sociálnědemokratickým „stínovým“ ministrem zemědělství. V roce 2008 byl zvolen zastupitelem a posléze hejtmanem Jihomoravského kraje a předsedou Asociace krajů ČR. |
Teď zpátky k deregulaci. Proč se nakonec bude týkat jen regionů?
Ve velkých městech je problém složitější a týká se většího množství lidí. Bude trvat několik let, než dojde k úplnému přiblížení k tržnímu nájemnému. Řekl bych, že i sociální dopady jsou zde mnohem tvrdší. Jestliže dochází k pozvolné deregulaci ve velkých městech, je to dáno také tím, že když si srovnáte nájemné „v místě obvyklé“ u nájemního bytu v Praze a u menšího města v ČR, je diametrálně odlišné a znamená jinou sociální zátěž.
Lidé z venkova mohou namítat, že je rozvolnění nespravedlivé, stejně tak jako majitelé domů ve velkých městech.
Já si nemyslím, že jsme to nastavili nespravedlivě. My jsme vycházeli z myšlenky že výdaje na bydlení by neměly zabírat víc než třetinu životních příjmů. Pokud převyšují třetinu, tak je možné se obrátit na stát se žádostí o pomoc. Pokud bychom nepřišli s právním předpisem, který zahájil deregulaci nájmů, tak bychom se dnes velmi pravděpodobně dostali do obdobné situace jako Polsko. Tam ústavní soud opakovaně vyzýval, aby otázku deregulace řešili, a Poláci to neudělali. Výsledkem je rozhodnutí Evropského soudu, které říká, že polský stát bude muset hradit náklady vlastníků domů.
Česku taková situace podle vás nehrozí?
Já se neobávám, že by se Česko dostalo do stejné situace jako Polsko.
Ani od majitelů domů ve velkých městech?
To, že budou zkoušet čeští vlastníci domů uplatňovat podobný nárok jako polští kolegové, je jejich legitimní právo. To jim nikdo neodpírá. Ale my jsme zákon na rozdíl od Poláků vydali, a proto také očekávám, že budeme v jiné pozici než polský stát. Přijetí zákona v roce 2005 je argumentem, který je na straně státu. Proto čekám jiný konec arbitráží.
Vztahy mezi majiteli a nájemníky by měl upravit občanský zákoník. Znáte jeho znění? Podpoříte ho při projednávání?
Tato právní úprava bude teprve předmětem diskuze. Podle mých odhadů se bude nový občanský zákoník projednávat nejméně rok. I potom bude ještě trvat, než začne platit. Počítá se v něm třeba s tím, že by pronajímatel dával souhlas k tomu, aby v bytě mohly být i jiné osoby než nejbližší příbuzní. Dokonce ministerská úřednice konstatovala, že soud vždy v odůvodněných případech povolí, aby v bytě s prarodiči bydlel vnuk nebo vnučka. Já se ptám: Opravdu jsme chtěli dospět v 21. století k tomu, aby o někom, kdo chce mít v bytě vnuka nebo vnučku, musel rozhodovat soud? Já o tom přesvědčen nejsem.
Takže tuto pasáž budete chtít změnit?
Jak už jsem řekl, občanský zákoník je norma, o které se ve Sněmovně teprve bude diskutovat.
Jaký je váš názor na cenové mapy, které ministerstvo pro místní rozvoj chce zveřejnit v únoru?
Cenová mapa je pomůcka, není to jediná věc, která by sloužila jako podklad pro tvorbu nájemného. Problém je ale jinde a upozorňují na to i pravicoví ekonomové jako pan Kohout, člen NERVu. Zdůrazňuje, že jestliže se cenové mapy budou tvořit na základě tržního nájemného, které je na řadě míst nadsazené, tak i cenové mapy nebudou odrážet reálnou situaci. Z tohoto pohledu myslím, že MMR zaspalo. Další věcí je relevance cenové mapy u soudu.
Je podle vás problém, že cenová mapa je jen vodítkem, ne předpisem?
Soudy rozhodují, zda chování je nebo není v rozporu se zákonem. Když nebude cenová mapa závazná, nelze se na ni odvolávat. ČSSD proto do konce roku předloží zákon o místně obvyklém nájemném, který by měl pomoci situaci vyjasnit. Uvidíme, jak se k němu postaví koaliční poslanci.
