Celé dva roky trvalo, než se našel důstojný a politicky přijatelný nástupce Lubomíra Voleníka v křesle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Zatím je náměstek hejtmana kraje Vysočina František Dohnal (45) z KDU-ČSL pouhým kandidátem, má však dobré předpoklady být do čela NKÚ zvolen poslanci a jmenován prezidentem republiky. A to zdaleka nejen proto, že sociální demokraté jeho podporu chápou jako náplast koaličnímu partnerovi za prosazení svého člověka do čela Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Uprostřed a výš.
Dohnal je totiž mužem středu v dobrém slova smyslu. Kariérně pevně zakotven uprostřed republiky v Jihlavě, politicky u centristických lidovců. Jeho schopnosti přitom průměr vysoko převyšují. „Znám ho jako člověka s velikými znalostmi a rozhledem v evropských záležitostech,“ řekl týdeníku EURO o Dohnalovi jihočeský hejtman Jan Zahradník z ODS, který bývalého hejtmana kraje Vysočina z let 2000 až 2004 dobře zná z osobní spolupráce v Asociaci krajů. „Franta Dohnal je výrazná osobnost, která nikdy nezůstane v pozadí, ale vždycky se dokáže k problémům, o kterých se jedná, kvalifikovaně a velmi výrazně vyjádřit. Má vynikající jazykové schopnosti, s předsedou Asociace Evženem Tošenovským tvořili po léta vedoucí tandem,“ připomněl Zahradník.
Do roku 1989 ovšem Dohnal neměl s politikou nic společného. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, tamtéž absolvoval postgraduál a v tehdejším OÚNZ Jihlava se věnoval speciální zdravotnické technice. Jenže hned po revoluci – kromě podnikání - vstoupil do Československé strany socialistické (1990 až 1996), za niž byl zvolen do jihlavského zastupitelstva, a v roce 1991 na sedm let i starostou města. Kromě toho se Dohnal v letech 1993 až 1999 stal předsedou Svazu měst a obcí ČR a začal se intenzivně angažovat v evropské regionální politice.
Málem ministrem.
Už v roce 1991 se s ním poprvé potkal i dnešní šéf krajské organizace lidovců na Vysočině Václav Kodet, jehož tehdy nový starosta Dohnal na základě vyhraného konkurzu právě jmenoval do čela správy jihlavských městských lesů. „Že by po něm mohla chňapnout jako po úspěšném regionálním politikovi KDU-ČSL, to nás napadlo v roce 1997, když se hledal náhradník za tehdejšího lidoveckého ministra pro místní rozvoj Jaromíra Schneidera,“ vzpomíná Kodet, jak lidovci tehdy již nestraníka Dohnala poprvé oslovili. „A v té době jsme se začali bavit vzájemně také o participaci jeho politické kariéry na KDU-ČSL“. Spolupráce klapala: Krajské volby v roce 2000 vynesly Dohnala kandidujícího za KDU-ČSL až do funkce hejtmana kraje Vysočina. „Celá naše krajská organizace byla potěšena, že na to kývl, že máme hejtmana. Sice to byl kandidát čtyřkoaliční, ale dodán námi,“ chlubí se i dnes Kodet. Dohnalův vstup do strany prý byl potom už jen otázkou vhodného okamžiku, a ten se našel letos v únoru.
V kádrové databázi.
Dohnal sám pro týdeník EURO uvedl, že ke vstupu do KDU-ČSL jej vedla jeho „dlouhodobá zkušenost s nestranictvím v regionální politice“. V případě zvolení prezidentem NKÚ je ovšem připraven vyhovět zákonu a členství v KDU-ČSL se vzdát. Kandidaturu mu prý osobně nabídl lidovecký předseda Miroslav Kalousek a o tom, zda ji přijme, přemýšlel dva dny. Václav Kodet k tomu říká, že Dohnal byl v pomyslné databázi adeptů KDU-ČSL pro vyšší politiku už dlouho, čekalo se ale na vhodný post. „Znal jsem pana Voleníka a myslím, že František Dohnal bude jeho naprosto důstojným nástupcem,“ tvrdí Kodet.
I sám Dohnal si věří. „NKÚ je sice nejvyšší, ale přeci jen úřad velikostí srovnatelný zhruba s krajským úřadem, ve kterém dnes působím (od loňských krajských voleb jako náměstek hejtmana – pozn. red.) a který jsem pomáhal budovat,“ říká. Soudí, že na ohlašování nějakých změn v NKÚ je brzy, ale směr je jasný. „Úřad musí být vnímán jako korektní a nezávislá instituce, která svým způsobem hlídá hospodaření státu. Z toho vyplývají dvě jednoznačné priority – velmi dobré a nestranné fungování uvnitř a účinná prezentace výsledků práce úřadu se snahou o nápravu případných zjištěných nedostatků.“
Handl, nebo kompromis?
Že se v souvislosti s jeho očekávanou instalací do čela NKÚ mluví o handlu mezi ČSSD a KDU-ČSL, Dohnalovi vadí. „Ale je to jen hanlivé synonymum pro výsledek jednání dvou či více partnerů. Pokud vám výsledek z hlediska pozorovatele nevyhovuje, řeknete, že to byl handl. Pokud vám vyhovuje nebo je váš postoj neutrální, řeknete, že jde o přijatelný kompromis,“ bagatelizuje. Zároveň zdůrazňuje, že pokud by prezident nebo poslanci s jeho nominací do čela NKÚ nesouhlasili, jeho „život se nezhroutí“. „Mám dost práce ve svém zaměstnání, které mě baví,“ dodává. Pravděpodobnější však je, že Dohnal uspěje. Kým ho pak lidovci nahradí v pozici náměstka hejtmana kraje Vysočina, zatím nevědí. Kodet si myslí, že se bude muset změnit krajská koaliční smlouva.
František Dohnal je podruhé ženatý, má tři děti. Říká, že jeho největším koníčkem je momentálně nejmladší, dvouletý syn, jinak ho baví knihy, bezmotorové létání a různé rekreační sporty.
