Dokdy to stihnete?
Podle plánu by mělo být hotovo příští rok v listopadu. Jsou tam ale věcná břemena, jednáme s lidmi. Byli jsme i u ministra dopravy, jsou tam požadavky na stavbu protihlukových zón. Otevření Rudné považuji za klíčové, protože v oblasti je velké znečištění z dopravy. A pro všechny řidiče, kteří jedou z Ostravy na Opavu, je to frustrující.
Na vaše ranní dojíždění jsem se ptal záměrně. Právě chybějící silniční tahy jsou podle mnohých brzdou rozvoje regionu.
Už si nemůžeme stěžovat na takzvané propojení Jadran–Balt, tedy severojižní cestu. Musíme ale připravit propojení napříč regionem od západu na východ. Silnice do Jeseníků nejsou v ideálním stavu, což způsobuje, že Jeseníky nejsou turisty využívány tak jako Beskydy. Budeme muset dořešit obchvat Opavy, ten je důležitý pro zapojení západních oblastí do života celého kraje. Tak se budou rozvíjet všechna místa rovnoměrně – někde je dnes nezaměstnanost kolem čtyř procent, jinde deset procent.
| Ivo Vondrák (57) |
|---|
| Narodil se v Ostravě, na ostravské Vysoké škole báňské vystudovat Fakultu strojní a elektrotechnickou, díky studijním výsledkům získal Cenu ministra školství. |
| V roce 1989 nastoupil na VŠB na katedru robotechniky, po revoluci stál u zrodu katedry informatiky. |
| Od začátku 90. let jako hostující profesor vyučoval v Rakousku, delší dobu pak pracoval i ve výzkumných laboratořích Texas Instruments v americkém Dallasu. |
| Jako děkan ostravské fakulty elektrotechniky a informatiky připravil koncept, na jehož základě vzniklo v roce 2015 superpočítačové centrum za 1,85 miliardy korun. |
| V roce 2009 vyhrál rektorské volby na Vysoké školy báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Během letošních krajských voleb byl lídrem kandidátky hnutí ANO v Moravskoslezském kraji, po nich region vede koalice ANO, KDU-ČSL a ODS v čele s Vondrákem. Jako rektor skončí. |
Přehlížet se nedá ani mošnovské letiště, které se nevyužívá na sto procent.
Z hlediska civilní dopravy může být využito lépe, vedeme už proto několik jednání. Potřebujeme propojit Mošnov s nějakým hubem, odkud se pak dá doletět na západní i východní polokouli. Firmy to potřebují. Třeba jedna finská firma by ráda dvakrát do týdne posílala třicet lidí do Helsinek a zpátky. Potenciál je i v oblasti karga, Mošnov má dlouhou přistávací dráhu, k letišti vede železnice i silnice.
Takže tímhle směrem se budou ubírat debaty o budoucnosti kraje?
Moravskoslezský kraj je nejprůmyslovější region republiky, Česko je zase nejprůmyslovější zemí Evropské unie. Je tu hodně lidí s technickým vzděláním, proto bych chtěl dobudovat technologický průmysl. Nesmíme se omezit jen na výrobu, ale i na vývoj a výzkum technologií. Ideální je, když máte celý řetězec propojený do jednoho celku. V tom vidím přeměnu regionu. Tím vznikne prostor pro zaměstnanost všech.
Výrobu oceli a železa je tedy třeba zachovat?
Chápu, že hutě mají negativní vliv na životní prostředí, ale je to pro nás konkurenční výhoda. Dovoz čínské oceli nás může ohrozit, v tomto segmentu je dohromady 40 tisíc pracovních pozic. My tu vstupní surovinu potřebujeme, a co když se někdy stane, že Čína svou ocel přestane vyvážet?
Kromě dýchavičného průmyslu budete i u masivního propouštění havířů. Nepodcenila se příprava na tohle složité období?
Vidím dluh na straně státu. Když tady byl ministr průmyslu Jan Mládek, ptal se, jestli chceme podpořit havíře z veřejných peněz, nebo ne. Takhle ale otázka nestojí. Musíme mít program, jak bude útlum těžby po celou dobu probíhat. Bez veřejných prostředků se to sice udělat nedá, ovšem musíme vidět plán včetně vývoje cen uhlí. Nechci se účastnit toho, že někdo přijde a řekne, že potřebuje miliardu.
Co bude s propuštěnými havíři?
Možností je víc, pořád tady máme dvanáct tisíc volných pracovních míst. Když jsem během volební kampaně mluvil o novém chytrém regionu, někteří se mi smáli, že z horníků ajťáky neuděláme, a podívejte se. Už jsou tady pro ně první kurzy. Ti lidi jsou zvyklí tvrdě a kreativně pracovat.
Je dnes region na svou průmyslovou revoluci připraven?
Jsem optimista – je. Minimálně deset tisíc lidí tady dělá v hi-tech. Máme univerzitu s výzkumem a vývojem v těchto oblastech. Věřím v budoucnost technologií.
Nicméně zaměstnavatelé si dlouho stěžují, že jim odborníci chybějí.
Když budu hovořit za Vysokou školu báňskou, tam se programy připravují, a už jsou dokonce akreditované. Na podporu profesního vzdělávání bychom chtěli dát třicet milionů, aby se střední školy propojily s vysokými a aby studenty už vedl i ten průmysl.
| Přečtěte si, jak se Ivo Vondrák stal hejtmanem Moravskoslezského kraje:
Rektor Ivo Vondrák se stal hejtmanem Moravskoslezského kraje |
Jenže stále jsou tu školy, které nabírají hromady studentů, pro něž pak ale není v oboru uplatnění…
Problém je obecně s propadem počtu studentů. Já ale říkám: využijme to. Jestliže tu dřív bylo pětadvacet studentů na jednoho pedagoga, teď jich je na jednoho šestnáct. Což neberu jako negativum. Ovšem potřebuji, aby se financování vysokých škol neodvíjelo od počtu studentů. Teď je ten správný okamžik, jak podpořit vzdělávání. Když zachováme finance, docílíme toho, že naskočí kvalita. Tedy možnost individuální práce se studenty.
V ostravském akademickém prostředí se pohybujete dlouho, jak reagují studenti, kteří sem přijdou odjinud?
Dobře! Spousta jich říká, že by tu chtěli zůstat. Projel jsem celý svět a tvrdím, že zdaleka to tu není tak špatné, jak se prezentuje. Chápu, že lidé žijící u průmyslových podniků trpí znečištěním, ale celkově je tady obrovský potenciál v lidech, krajině, kulturním životě. To všechno mi dává možnost říct: Co víc potřebuju? Otázka je, jestli si zbytečně neubližujeme sami.
Faktem je, že z Ostravska mladí lidé utíkají. Jak je udržet?
Dát jim možnost pracovat a zakládat si svoje firmy. Na škole máme podnikatelský inkubátor, kde je dvě stě pracovních míst. Když člověk dostává zajímavou práci, nemá tendenci utíkat.
Jenže roli hraje i zničené ovzduší.
Musí se jasně ukazovat, že trend znečištění klesá. Pokud zrovna není inverze, nemám pocit, že je hůř než jinde. Lidé by měli vidět, jaký vzduch je v Číně. Fascinuje mě, když je inverze, já v té naší vesničce střediskové jdu venčit psa a vidím, jak někdo pálí listí. Kouř vystoupá tak metr vysoko a dál se valí po zemi. Často si ty problémy děláme sami.
A ozvete se v takových momentech?
To víte, že jo. Jednou jsem málem dostal. Každý se přece může chovat šetrně.
Mnoho nečistot přichází i z Polska...
Import a export znečištění je víceméně vyrovnaný, ale náš problém je, že nám sem znečištění přichází v době inverzí a umocňuje je. Faktem je, že Poláci měli měkčí ekologické normy.
Zároveň je třeba vybalancovat vztah se zdejšími hlavními zaměstnavateli, kteří jsou současně i velcí znečišťovatelé.
Mám pocit, že ty podniky se snaží. ArcelorMittal i Třinecké železárny investují do odprášení. Je nefér házet to jen na ně. Když se podíváte do Třince, tam si lidé na ovzduší ani nestěžují. Pro ně jsou Třinecké železárny seriózním zdrojem obživy.
Pracoval jste v zahraničí, projel řadu zemí. V čem je Ostrava lepší?
Mně se líbí ten „region razovity“. Fakt. Lidé jsou tady přímočařejší, řeknou všechno na rovinu. Když jsem žil v Dallasu, tak tam nikdo bez auta nedá ani ránu. Hrozí tam ozonové poplachy i tornáda. Všude je něco. Když to tak vezmu, tak nejen kraj, ale i celá republika je pořád jedna z nejbezpečnějších zemí na světě.
Jednou jste řekl, že vás každá práce bavila. Jak to jde na hejtmanství?
Baví mě to. Jsem člověk, který žije výzvami. Mám za sebou teprve první měsíc, problémy se budou objevovat. Nestal jsem se hejtmanem, protože toužím po moci, ale protože rád realizuji své vize. A region je třeba směrovat k prosperitě.
Jaký máte recept, aby vás to nepohltilo a nestal jste se profesionálním politikem?
Zůstat svůj – říkat to, co si myslím.
Dále čtěte:
