Kapitola XIII
PF 2005 FNM * Česká bedna * Klapal a Treichl * Kdo, kdy, s kým, odkud a kam
PF 2005 FNM
Loni kolem Vánoc se při redakčním úklidu našlo rok staré přání z Fondu národního majetku. PF 2005 FNM se zcela vymykalo z řady tradičních a vesměs nenápadných přání státních úřadů: Bylo vtipné a originální, vypadalo jako vytržený kus novin z rubriky Zaměstnání – hledají: „Sehraný 120-ti členný tým profesionálních úředníků hledá uplatnění. Dlouhodobá úspěšná praxe a výsledky. Nástup možný od 1. 1. 2006. Zn.: Máme hotovo!“
Vskutku. V polovině ledna už přestala existovat i webová stránka fnm.cz, telefony nikdo nezvedá. Kam ti úředníci odešli? Polovina přešla na ministerstvo financí a s nimi i miliardové pohledávky, které se do konce roku 2005 už asi nedaly vyřešit. Druhá, spíše méně kvalitní polovina asi nebude zaměstnatelná ve slušných pozicích komerční sféry. Zato nejschopnější lidé z výkonného výboru získávají skvělé posty. Čtyřiatřicetiletý předseda Jan Juchelka zamířil na vysokou pozici do Komerční banky, kterou velmi dobře zná už jako člen dozorčí rady. Jeho náměstek, sedmatřicetiletý Pavel Kuta, který na FNM přišel z americké investiční banky Salomon Smith Barney, je ředitelem společnosti PPF Investments (CR). Šéf sekce vnitřní správy FNM Ján Dzvoník zůstává ve státních službách, minulý týden (den před svými čtyřicátými pátými narozeninami) byl jmenován předsedou dozorčí rady Českých aerolinií. Nepůjde však už o špatně honorovaného úředníka, ale dobře placeného profesionálního šéfa orgánu, který bude dohlížet na práci manažerů ČSA. Do vysokého byznysu zřejmě míří i ředitel sekce správy majetkových účastí Libor Lukášek. Tomu je jen jedenatřicet, ale už stačil vystudovat tři vysoké školy: pedagogiku, právo a ekonomii. Do byznysu se mu budou hodit všechny tři.
Česká bedna
Česká republika a Polsko by mohly úzce spolupracovat v energetice. Minulý týden při se na tom jednání v Praze shodli premiéři obou zemí Jiří Paroubek a Kazimierz Marcinkiewicz. Oba premiéři zdůraznili, že česko-polská spolupráce by se neměla týkat jen dodávek zemního plynu, ale celkové energetické politiky. Marcinkiewicz zpravodaji agentury ČTK řekl, že když s Paroubkem hovořili o energetice, nemohli se nebavit o společnosti ČEZ, která má podle něj v Polsku dobré renomé. Období, kdy nová polská vládní garnitura nechce prostřednictvím privatizace na svůj trh s energií v žádném případě pustit Němce, natožpak Rusy, nahrává zahraničním akvizičním plánům podniku ČEZ. Pro Poláky jsou politicky bezpečnější Švédové, Belgičané, Italové, ale i Češi. Ale co se stane, když v budoucnosti nějaké nové české politické garnituře rupne v bedně a prodají ČEZ Rusům nebo Němcům? Už i proto by vidina úplatků v souvislosti s prodejem ČEZ neměla svádět některé budoucí české vládní politiky k lehkomyslnosti. Skupina ČEZ by měla zůstat doma.
Klapal a Treichl
Česká spořitelna, na rozdíl od společnosti ČEZ, však byla už začátkem roku 2000 prodána. Koupila ji rakouská Erste Bank za 526 milionů eur. Ta už od roku 1993 budovala svůj velký americký sen a daří se jí. Šla na burzu a z malé rakouské spořitelny během pár let vznikla banka regionálního významu, která koupila finanční domy v Rakousku, Maďarsku, Česku, na Slovensku, v Chorvatsku, v Srbsku a nyní se rozhlíží na Ukrajině. Tak se to má dělat! Proč něco takového neudělala Česká spořitelna? Proč nekoupila ona rakouskou Erste? Protože v křesle ředitele neměla někoho podobného, jako je šéf Erste Bank Andreas Treichl. Spořitelna měla Jaroslava Klapala. A bohužel pěkně dlouho, od ledna 1994 až do dubna 1999. V polovině devadesátých let, kdy Erste chystala IPO (největší v historii Rakouska), Klapalovi jeho blízký spolupracovník doporučil, aby Česká spořitelna koupila velký akciový podíl v Erste. Získat 20 procent akcií Erste Banky při primárním úpisu akcií na konci roku 1997 mohlo být prvním krokem na cestě k jejímu možnému ovládnutí v budoucnosti. A nebyla to myšlenka neuskutečnitelná. Akorát Klapal ji nevyslechl. Navíc přesně v této době se všichni Češi zabývali sarajevským atentátem na premiéra a předsedu ODS Václava Klause a všichni vládou dosazení členové dozorčí rady a představenstva banky se spíše starali o svůj vlastní osud než o osud banky, natožpak o koupi akcií jakési malé rakouské spořitelny. Klapal pak ještě řediteloval za dalších dvou premiérů: Josefa Tošovského a Miloše Zemana. V únoru 2000 pak Erste Bank převzala Českou spořitelnu.
Kdo, s kým, odkud, kam a kdy?
Ředitel civilní rozvědky Karel Randák se minulý čtvrtek rozpovídal v rozhovoru pro deník Právo o boji s terorismem. Tento bývalý reprezentant Dukly Praha v cyklistice opět překvapil svou velikostí. „Na rozdíl od jiných bezpečnostních složek státu nemůžeme nikoho odposlouchávat. Snažíme se ale monitorovat mezinárodní komunikaci volně šířenou éterem a zachytitelnou z našeho území. Takto získané informace a jejich výměna s partnerskými službami jsou nesmírně důležité v boji s terorismem. Obsah komunikace sice bývá často těžké dešifrovat, avšak už jen to, kdo, s kým, odkud a kam a kdy komunikoval, leccos napoví,“ vypráví Randák. Takže odposlouchávají, nebo neodposlouchávají?
