Českou národní banku čeká zásadní období, v němž musí udržet důvěryhodnost kurzového závazku a zároveň připravit konec kontroly kurzu. Ve čtvrtek banka zveřejní novou prognózu růstu a inflace. Vzhledem k lepšímu než očekávanému vývoji ekonomiky i inflace lze předpokládat, že prognóza na letošní rok vyzní optimističtěji.
Důležitější bude ale výhled na rok 2016. V jeho případě může naopak dojít k revizi směrem ČNB svůj závazek hned tak neopustí níže. Bankovní rada si pak jistě nenechá ujít příležitost k zopakování svého závazku držet kurz poblíž 27 korun za euro alespoň do druhé poloviny roku 2016. Je ale otázkou, jak budou čelit případnému tlaku trhu na posilování koruny.
Scénář první: ČNB bude skrytými intervencemi malého rozsahu (do jedné miliardy eur měsíčně) do poslední chvíle, tedy do druhé půle roku 2016, bránit stávající kurz. Poté mu nechá volný pohyb; v případě nadměrného posílení koruny o více než tři procenta může brzdit posilování prodejem korun, aniž by veřejně vyhlásila, jaký kurz považuje za adekvátní. Tuto strategii používala například Národní banka Slovenska před přijetím eura, ale i sama ČNB v období nadměrného posilování koruny.
Scénář druhý: trh začne silně spekulovat na prolomení 27korunové hranice a ČNB bude nucena masivně intervenovat v řádu až stovek milionů eur denně. Výsledkem bude prudký nárůst devizových rezerv k hranici 50 procent HDP. Aby devizové rezervy nedosáhly švýcarských rozměrů (přes 80 procent HDP), bude ČNB muset upravit svou strategii. Na řadu může přijít záporná úroková sazba. Další možností by bylo zkrácení současného závazku nebo jeho změna, tedy stanovení limitu někam k hranici 26 či 26,50 koruny za euro.
Pokud by se centrální bankéři obávali spekulací trhu, mohou se inspirovat kolegy z Fedu a opustit takzvané „forward guidance“. V české podobě by to znamenalo, že ČNB přestane informovat o načasování konce kontroly kurzu. S jinou variantou přišel nedávno šéf ekonomického výzkumu ČNB Tomáš Holub, který varoval trh, že obhajovaná hladina kurzu se může klidně posunout i nahoru, tedy nad 27 korun za euro.
Jeho slova však vnímáme spíše jako slovní intervenci než reálnou hrozbu. Nejpravděpodobnějším scénářem podle našich prognóz zůstává scénář první, tedy zachování kurzového závazku do druhé poloviny roku 2016 i za možnou cenu masivnějších intervencí. Až přijde konec závazku, nevěříme, že ČNB bude moci hned zvyšovat sazby, jak se nyní snaží přesvědčit trh.
Rovnovážná úroveň kurzu se podle našich odhadů pohybuje hluboko pod hladinou 26 korun za euro, takže pokud trhy neuspokojí tříprocentní posílení koruny po opuštění závazku, bude muset ČNB brzdit tlak na korunu svými intervencemi. Za takové situace si nedokážeme představit, že by ČNB zvyšovala základní úrokovou sazbu. Na tento krok si počkáme možná až do počátku roku 2017. Tou dobou se bude nejspíš přibližovat i zvyšování sazeb v eurozóně.
Autorka je hlavní ekonomkou Raiffeisenbank
Čtěte také:
ČNB zasáhla proti silné koruně. Po necelých dvou letech opět využila intervence
