Změnit úrokové sazby, to chce odvahu. Na zasedání příslušného výboru americké centrální banky se ve čtvrtek rozhodlo, že základní úroková sazba zůstane v rozmezí nula až 0,25 procenta. Jen jeden z deseti členů výboru našel odvahu zvednout ruku pro zvýšení sazeb.
Guvernérka Fedu Janet Yellenová se snažila všechny přesvědčit, že rozhodnutí nezměnit sazby bylo jediné správné. Co jiného čekat od holubičí centrální bankéřky, která v případě nejistoty vždy dá přednost nízkým sazbám před jejich zvýšením? V jejích očích není rozkvět americké ekonomiky dost robustní. Nezaměstnanost sice klesá k pěti procentům, ale podle Fedu je třeba, aby klesla ještě níž. Jedině tak se prý odstraní poslední slabiny amerického trhu práce. Přímo o Číně sice nepadlo v prohlášení ani slůvko, ale zmínky o rizicích globálního vývoje a utažení podmínek na finančních trzích nemohly mířit jiným směrem.
Guvernérka se snažila na tiskové konferenci působit vyrovnaně. Velmi dobře si uvědomovala, že její slova nesmí znít ani příliš optimisticky, ani moc černě. Nevyhýbala se ani dotazům na Čínu nebo na překvapivý fakt, že jeden z členů výboru poprvé v historii Fedu uvažuje o snížení sazeb do záporných hodnot. Nadpoloviční většina ve výboru je ovšem pro zvýšení sazeb do konce roku o čtvrt bodu, tedy mezi 0,25 a 0,5 procenta. V roce 2016 by pak sazby měly vzrůst na průměrných 1,38 procenta. To znamená čtyřikrát zvýšit úrokovou sazbu o čtvrt bodu, takže žádný spěch. Na dlouhodobou úroveň sazeb okolo 3,5 procenta se Fed chystá došplhat někdy v průběhu roku 2018.
Fed v následujících letech nepředpokládá rychlejší nárůst inflace, takže věří, že bude moci zůstat u výrazně podprůměrných sazeb ještě několik let. Ani trh se zatím nehrne do sázek na budoucí růst sazeb – naopak přehodnotil pravděpodobnost jejich zvýšení v prosinci letošního roku pod 50 procent, a to i přesto, že většina členů měnového výboru Fedu zvýšení sazeb předpovídá. Pokud nedojde ke zhoršení na trhu práce a viditelnějšímu průsaku slábnoucí Číny do americké ekonomiky, vytváří rozpor mezi prognózou trhu a centrálních bankéřů prostor pro překvapení, které může být doprovázeno růstem peněžních sazeb v USA a výnosů amerických dluhopisů. Opatrná slova guvernérky Fedu sice americké dluhopisy podpořila, ale dolar nenadchla a ten oslabil. Akciové trhy zpočátku nevěděly, jestli nezvýšení sazeb bylo dobře nebo špatně. Nakonec se zařídily podle Fedu – když se bojí on, budou se bát také. Proto mírně oslabily.
Nejistota tedy zůstává. Nikdo neví, jestli se příště zase najdou nějaké důvody, proč sazby nezvedat. Fed nevyužil své jedinečné schopnosti formovat očekávání globálních trhů a dal přednost váhavému postoji, jímž neublížil ani nepomohl. Zahodil šanci ukázat světu, že vidí tam, kam normální smrtelník nedohlédne.
Autorka je hlavní ekonomkou Raiffeisenbank
Čtěte také:
Akcie padaly i bez růstu amerických úrokových sazeb
Jan Vejmělek: Fed by měl dolar podpořit
Fed zareagoval na zpomalování ve světě a nechal sazbu na minimu
