Světová zdravotnická organizace utrácí víc peněz za služební cesty, než vynakládá na boj s AIDS, malárií a tuberkulózou dohromady. Pozornost budí výdaje za pětihvězdičkové hotely, lety první třídou, ale i doprava helikoptérou namísto autem.
Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli rozmařilému vynakládání peněz čelí kritice i z řad vlastních zaměstnanců. Podle zprávy americké agentury Associated Press utratili zaměstnanci WHO, jichž je dohromady 7000, za poslední čtyři roky za cesty každý rok v průměru 200 milionů dolarů (4,7 miliardy korun). To odpovídá tehdejšího ročního rozpočtu této organizace.
Na boj s AIDS a žloutenkou WHO vynaložila 71 milionů dolarů, s malárií 61 milionů dolarů a s tuberkulózou 59 milionů dolarů – tedy dohromady 191 milionů dolarů (4,5 miliardy korun). Na boj s dětskou obrnou ovšem WHO ročně vynakládá 450 milionů dolarů (10,6 miliardy korun).
Zatímco WHO žádá členské státy o dodatečné příspěvky, její zaměstnanci si rezervovali pokoje v pětihvězdičkových hotelích a létali první třídou. Lze namítnut, že v některých rozvojových zemích je nabídka hotelů rozevřená do extrémů a vedle luxusu zbývá už jen bídný standard. Přesto několik manažerů WHO kritizovalo pojetí služebních cest v této organizaci spadající pod OSN. Ta si totiž docela nedávno odsouhlasila novou vnitřní směrnici vymezující výdaje na cestách, kterou však její zaměstnanci porušovali.
| Chanovou nahradil v čele WHO Etiopan Adhanom |
|---|
| Novým generálním ředitelem Světové zdravotnické organizace byl v úterý na příštích pět let zvolen Etiopan Tedros Adhanom. První Afričan v této funkci nahradí Číňanku Margaret Chanovou, která stála v čele organizace deset let. Tedrose zvolili zástupci členských států WHO ve třetím a posledním kole volby, v níž získal 133 hlasů. Porazil Brita Davida Nabarra, jehož podpořilo 50 delegátů či ministrů zdravotnictví. Dva volitelé se hlasování zdrželi. Třetí kandidátka, pákistánská kardioložka a aktivistka Sania Ništarová, vypadla už v prvním kole. Generální ředitel WHO má rozsáhlé pravomoci při stanovování priorit či vyhlašování mimořádných opatření kvůli epidemiím nebezpečných nákaz. Pod vedením Chanové organizace několikrát nezareagovala odpovídajícím způsobem na vzniklé krize. Například v roce 2014 na epidemii eboly v západní Africe. |
Nevládní organizace, jako jsou Lékaři bez hranic, přitom svým spolupracovníkům jednoznačně zapovídají lety obchodní třídou, což také očividně respektují. Ač Lékaři bez hranic mají pětkrát víc spolupracovníků než WHO, na cesty vynakládají jen pětinu prostředků. Úsporněji než WHO cestují i zaměstnanci organizace UNICEF, která při dvojnásobné pracovní síle utratila za cestování 140 milionů dolarů.
Podle zprávy AP se jen šéf krizového výboru pro ebolu během epidemie krvácivé horečky postaral o cestovní výdaje 400 000 dolarů (9,4 milionu korun). Nejvýraznější plýtvání v jeho případě představovaly cesty helikoptérou do nemocnic, kam mohl dojet terénním autem. Podobně nesmyslně utrácela i končící generální ředitelka Margaret Chanová, která si často dopřávala lety první třídou.
Zdravotnická organizace Chanovou hájí poukazem, na to, že první třídou létala jen v době, kdy to vnitřní směrnice ještě umožňovaly a že se o zákaz využívání těchto letů sama zasadila.
Dále čtěte:
Testování první vakcíny proti malárii začne v Africe
Airbus „zatraktivnil“ stroj A380. Napěchuje do něj další desítky lidí
Ochrana Trumpových je podle médií nákladná a vyčerpávající
