Vypadá to trochu jako scéna ze sci-fi filmu. Pacient si navlékne na hlavu helmu plnou barevných elektrod, propojených parukou z drátků. Vedle něj vědec soustředěně sleduje obrazovku, kde se zobrazují všechny představy a touhy pacienta v podobě dat o aktivitě mozku. Helma měří impulsy mezi neurony a na jejich základě dokáže zhruba číst myšlenky.
Podobné přístroje vypustí do světa v následujících týdnech firma Kernel. Patří extravagantnímu vynálezci Bryanu Johnsonovi, jehož příběh popsala agentura Bloomberg. Zařízení na čtení mysli prodává za padesát tisíc dolarů a v USA už našel desítky zákazníků. Každá helma váží několik kilogramů a je nabitá elektronikou a senzory, které měří neuronové signály a proudění krve rychlostí myšlenky.
Technologie sama o sobě novinkou není. Na světě existují podobné přístroje, které zabírají celou místnost, mají hodnotu milionů dolarů a pacient v nich musí nehnutě sedět v izolaci. Kernel slibuje relativně levné zařízení, se kterým člověk může klidně chodit. Vědci chtějí pomocí nové technologie vyšetřovat duševní nemoci, otřesy mozku, mrtvice nebo přijít na kloub mystickým zážitkům, jako jsou meditace a psychedelické tripy.
Mozek online
„Abychom se mohli jako společnost posunout kupředu, potřebujeme mít mozek online,“ říká Johnson. Vývojem helem strávil pět let a stály ho 110 milionů dolarů (v přepočtu přibližně 2,3 mld. Kč), z čehož polovina byla jeho vlastní investice. Založil startup Kernel s cílem prodávat tisíce a miliony senzorických helem, které budou mít výkon a přesnost na neurovědecké úrovni. Výzkumníci se díky nim dostanou lidem do hlavy i mimo univerzity a vládní laboratoře. Ještě loni přitom Kernel málem zkrachoval a Johnson musel do záchrany firmy vložit skoro všechny své úspory.
Těsně před pandemií se Kernelu podařily první úspěšné demonstrace vynálezu. Ačkoliv se helmy musí ještě osvědčit v praxi, podnikatel je chce nabídnout neurovědcům a možná trochu překvapivě i korporacím, aby získaly představu o svých zákaznících. Do roku 2030 plánuje zlevnit helmy na cenu smartphonu a dodávat je do běžných domácností. Mají lidem pomoci s péčí o duševní zdraví nebo s prostým soužitím v domácnosti. Empiricky ukážou, jak moc nás ovlivnila pandemie, a dokonce odhalí, proč se lidé přiklání k různým politickým názorům. „Provedeme největší studii mozku v historii, abychom znovu sjednotili společnost,“ říká vynálezce.
S měřením a zlepšováním fyzického a psychického výkonu začal u sebe. Nechal si vyšetřit každou buňku v těle doktory, terapeuty i šamany. Podle přísně vědeckých pravidel si sestavil ideální životosprávu, která by měla zpomalovat stárnutí. Vstává ve čtyři hodiny ráno, cvičí, zdravě jí, podstupuje léčbu kmenovými buňkami, užívá hromady doplňků stravy a navštěvuje seance s psychedelickými látkami. Jeho život řídí algoritmy, díky kterým jeho třiačtyřicetileté tělo vykazuje hodnoty třicátníka.
Při svém podnikání plánoval zdokonalovat lidské tělo skrze manipulaci s DNA či mozkové implantáty, z nichž nakonec vznikly helmy. Hlavním úkolem při jejich tvorbě bylo zmenšit všechny senzory a odstínit elektromagnetické záření z okolí, aby šlo mozkovou činnost snímat i mimo laboratoř bez nutnosti provrtat lebku.
Kyslík a magnetické pole
Výsledkem je helma Flow, kde přístroje zakrývají hliníkové plechy s malými mezerami. Helma měří množství kyslíku v různých částech mozku, protože do aktivních částí orgánů teče více okysličené krve. Flow zároveň vysílá laserové pulsy odrážející se v místech, kde hemoglobin odevzdává molekuly kyslíku. Druhá varianta helmy s názvem Flux zaznamenává elektromagnetickou aktivitu. Když neurony vyšlou signál, nabité ionty se vydávají na cestu z jedné buňky do druhé, čímž vyvolávají slabé magnetické pole, které se mění v řádu milisekund.
Technologie Kernelu dokáže tyto malé změny detekovat, takže na obrazovce se jednotlivé části hlavy rozsvěcují jako na zmenšené magnetické rezonanci. Flow lépe měří pozornost, emoce, analytické myšlení, bolest, nemoci nebo věk, Flux je užitečnější při zkoumání jazyka, hudby, zraku, neurodegenerativních onemocnění a epilepsie.
Vědci na helmách oceňují především jejich rozměry a flexibilitu. Pacienti si je mohou brát domů a sami nasadit na hlavu. Lékař pak uvidí, jak jejich mozky fungují tváří v tvář reálnému světu místo simulací v laboratoři. Biomechanický inženýr z Bostonské univerzity David Boas přirovnává technologii k objevení nového vesmíru. „To, jak interagujeme se světem okolo nás, den za dnem, nás dělá lidmi,“ říká.
Skeny mozku na ulici
Helmy na rozdíl od implantátů monitorují celý mozek najednou. Boas s kolegy je chce využívat k vyšetřování pacientů s Parkinsonovou nemocí nebo po mrtvici. Plánují pozorovat, co přesně mozek dělá, když se pacient znovu učí chodit a mluvit, aby mohli vylepšit terapii. V běžné praxi se dělá jeden sken před léčbou a druhý po několika měsících. S helmou může člověk podstoupit skenování každý den, takže se okamžitě zjistí, jaká cvičení jsou účinná.
Další přístroje si objednala Harvardova univerzita, Texaská univerzita v Austinu a Institut rozvíjení vědomí v Kalifornii. Využijí je k výzkumu Alzheimerovy choroby, vlivu obezity na stárnutí nervové soustavy nebo při odhalování terapeutického potenciálu meditace. Startup Cybin Inc. chce pomocí helmy zjistit, jak funguje mozek pod vlivem drog.
Sám Johnson před sebou vidí potenciál na vylepšení lidské rasy. „Když začneme kvantifikovat mysl, z myšlenek a emocí se stanou technické obory,“ říká. Zdůrazňuje, že pokud prohlédneme mysl dost velkého vzorku populace, získáme odpověď na to, jak se lidé rozhodují nebo kde se berou zlozvyky. Cílem Kernelu není nic menšího než organicky propojit lidské tělo s technikou. Mozek je přitom klíčový. V nemocnicích dokážou vyšetřit, pojmenovat a diagnostikovat každý milimetr tkáně. Nyní je podle něj čas udělat totéž s myslí.
