Při pohledu na pětiletý vývoj českého burzovního trhu je zřejmé, že srdce žádného obchodníka neplesá, když se z magického investičního trojúhelníku, který staví na třech pilířích výnos-riziko-likvidita, vytrácí třetí veličina. Čísla hovoří jasně.
Od roku 2007, kdy začala hypoteční krize a kdy objem akciového trhu na české burze naposledy přesáhl bilion korun, se objem obchodů ztenčil na 371 miliard v minulém roce. S ještě horším objemem můžeme počítat letos. Lze tedy konstatovat, že z trhu odešlo za posledních šest let téměř sedmdesát procent likvidity. Kam se většina z těchto peněz poděla?
Účetně jsme je odepsali, náš trh stále ztrácí skoro polovinu hodnoty ze svého maxima. A s největší pravděpodobností bude hůře, společně s připravovanými tříletými daňovými testy, které odvedou pryč další krátkodobé investory. Objemy však klesají i ve světě, NYSE Euronext například hlásí pokles objemů o zhruba polovinu, trh je přitom od maximálních hodnot níže už „jen“ o patnáct procent.
Čtěte také:
KIT digital se stěhuje z Prahy, končí i na burze
Pražská burza otevírá trh pro menší firmy
Plakat nad „výdělkem“ však nyní mohou také brokerské domy, které pomocí licence umožňují svým klientům na místním trhu vůbec existovat. Jejich zisk je závislý právě na objemech obchodů, ze kterých jim klienti platí určitou, dopředu dohodnutou, provizi. Kvůli celkovému poklesu kapitálu ve finančních službách, a to ať už v komerčních, nebo investičních divizích, tak vzniká nový fenomén „nadstandardních služeb“, který by měl investory opět přesvědčit.
Autor působí ve společnosti HighSky Brokers
