Americký řetězec luxusních hotelů Hilton bude navrhovat zázemí pro astronauty na soukromé vesmírné stanici Starlab. V pondělí to pro CNBC uvedly společnosti Voyager Space Holdings a Lockheed Martin, které na projektu pracují. Kromě návrhů pohostinských a lůžkových zařízení bude Hilton ve spolupráci s Voyagerem také zkoumat možnosti zážitků astronautů na palubě. Na starost budou mít i marketing vesmírné stanice.
Podle předsedy představenstva a generálního ředitele Voyageru Dylana Taylora přináší hotel projektu jedinečnou perspektivu, protože se nejedná o lidi z vesmírného průmyslu. Ostatně toto partnerství mezi soukromými stanicemi představuje první svého druhu. O možnosti umístění hotelů na oběžné dráze však už nějakou dobu přemýšlí kosmický i pohostinský sektor.
„Již desítky let mají objevy ve vesmíru pozitivní vliv na život na Zemi a nyní bude mít Hilton příležitost využít tohoto jedinečného prostředí ke zlepšení zážitků hostů všude tam, kam lidé cestují,“ uvedl v prohlášení generální ředitel Hiltonu Christopher Nassetta.
Úkol zadala NASA
Voyager a Lockheed Martin chtějí první stanici Starlab zprovoznit již v roce 2027. Nacházet by se přitom měla na nízké oběžné dráze Země. Zároveň se jedná o jednu ze čtyř laboratoří, které americké společnosti budují v rámci zakázek Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), a to v době, kdy se agentura připravuje na vyřazení Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v roce 2030.
Vytvoření Starlabu proto podpoří i individuální kontrakt v hodnotě 160 milionů dolarů, který společnost Nanoracks spadající pod Voyager dostala v rámci programu NASA Commercial LEO Destinations. Finanční pomoc k výstavbě vesmírné stanice pak v rámci stejného programu získaly také Blue Origin Jeffa Bezose či nadnárodní korporace Northrop Grumman.
Ve Starlabu vidí Taylor silné tržní příležitosti, a to nejen ty vědeckého a výzkumného charakteru, ale také v oblasti komerčních letů do vesmíru. Společnost Voyager zároveň očekává, že se první modul začne vyrábět ve třetím čtvrtletí roku 2023. Postaven by měl být tak, aby byl co nejflexibilnější. To přesněji znamená, že konstrukce umožní připojit tři moduly k sobě. Ty pak bude moci společnost v budoucnu dále rozšiřovat.
„Budou konstruovány tak, aby vyhověly různým potřebám trhu,“ přiblížil Taylor, jehož firma má v současném portfoliu hned devět podniků zabývajících se kosmickou infrastrukturou a technologiemi. V příštím roce hodlá usilovat o veřejnou nabídku akcií.
