Rok 2020 byl vzhledem k koronavirové pandemii v mnohém ojedinělý. Kromě jiného přinesl také změnu na pozici největšího obchodního partnera evropské sedmadvacítky. Tomuto výsadnímu postavení se až do roku 2019 těšily Spojené státy americké. Nyní je však podle pracovníku Eurostatu vystřídal jejich současný největší ekonomický rival – Čína. Zatímco přes Atlantik se loni přepravilo zboží v hodnotě 671 miliard dolarů (zhruba 14,4 bilionu korun), na trase Peking-Brusel, respektive Brusel-Peking dosáhla obchodní výměna hodnoty až 709 miliard dolarů (15,2 bilionu korun).
Evropští statistici uvádějí, že objem unijního zboží putujícího na Dálný východ se meziročně zvýšil o 2,2 procenta, zatímco v opačném směru činil nárůst dokonce 5,6 procenta. V důsledku toho sedmadvacítka navýšila obchodní deficit vůči Číně z dřívějších 199 miliard dolarů (přibližně 4,3 bilionu korun) na aktuálních 219 miliard (téměř 4,7 bilionu).
Výměna zboží přes Atlantik se naopak citelně propadla. To může být přinejmenším zčásti výsledkem obchodních sporů, které vyústily až v zavedení cel na dovoz několika vybraných druhů zboží včetně alkoholu či oceli. Konkrétní čísla ukazují, že z Evropy do USA bylo vloni přepraveno o 8,2 procenta produktů méně než v roce 2019, kdežto na straně amerických výrobků určených pro evropské spotřebitele dosáhl meziroční propad rovnou 13,2 procenta.
„Čína se sice v loňském roce stala místo USA největším obchodním partnerem EU, má to však několik ale,“ podotýká pro Euro.cz analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „Zaprvé, obchod Bruselu s Pekingem je orientován primárně na import zboží z Číny, což jasně dokumentuje hluboký schodek loňského zahraničního obchodu EU. Naopak USA jsou z pohledu Unie klíčovým obchodním partnerem pro export zboží, což platí primárně pro Německo. Přebytek obchodní bilance evropské sedmadvacítky se Spojenými státy vloni činil 150,9 miliardy eur (přes 3,9 bilionu korun).“
Pandemie proces pouze urychlila
Že země s druhou nejsilnější ekonomikou na světě zaujala v rámci zahraničního obchodu s Evropou první příčku na úkor Washingtonu, podle Nováka zas až tak překvapivé není. „Tempo obratu s Čínou (export + import) rostlo v 21. století vesměs rychleji než s USA, takže bylo jen otázkou času, kdy je Peking na této pozici vystřídá. Dá se tudíž říct, že pandemie covidu-19 nenastartovala nový trend z pohledu směřování zahraničního obchodu EU, ale jen významně zrychlila trendy, které byly zjevné již v posledních deseti letech,“ míní.
Jako jediná z vyspělých ekonomik zaznamenala Čína během loňského roku hospodářský růst. Ten měl podle dostupných údajů činit 2,3 procenta, což je sice nejméně za posledních 44 let, v kontextu nastalých událostí se nicméně i tak jedná o velice zdařilý výsledek.
V posledních letech měla Čína ve světě pověst země, která se orientuje především na výrobu a vývoz laciné elektroniky. To však podle Nováka už tak úplně neplatí: „Lze říci, že je stále obtížnější nalézt něco, co by Peking do EU nedovážel, neboť si i nadále udržuje důležité postavení jako exportér oblečení a obuvi, hodinek či skla.“
