O konci jedné éry, o historickém zlomu, o obrovském překvapení pro podporovatele i protivníky nebo o důstojném odchodu píší německá média po rozhodnutí kancléřky a šéfky Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angely Merkelové, že nebude znovu kandidovat do čela strany a že v premiérském křesle zůstane nejdéle do roku 2021.
Téma konce politické kariéry Merkelové dnes dominuje jak novinám, tak televiznímu a rozhlasovému zpravodajství. „Éra Merkelové se chýlí ke konci,“ stojí na titulní straně listu Süddeutsche Zeitung, „Merkelová končí,“ píše deník Tagesspiegel. „Merkelová už nebude předsedkyní CDU,“ oznamuje Frankfurter Allgemeine Zeitung, „Merkelová na konci své moci,“ konstatuje zase list Bild.
Deník Süddeutsche Zeitung vyjadřuje přesvědčení, že dlouholetá kancléřka na rozdíl od svých předchůdců, například Konrada Adenauera či Helmuta Kohla, dokázala zvolit vhodný okamžik pro svůj odchod. „Éra Merkelové končí. Obnova, reformace CDU mohou začít,“ uvádí list.
Také deník Kölner Stadtanzeiger oceňuje způsob, jakým se Merkelová rozhodla skončit. „Když do toho ještě něco nepřijde, končí Merkelová své působení ve funkci jako historická postava: nejen jako první žena v kancléřství, nejen jako věčná kancléřka formátu Helmuta Kohla, ale také jako první v řadě německých šéfů vlády, kdo se z úřadu stahuje z vlastního rozhodnutí, nikoli kvůli porážce ve volbách nebo skandálu,“ míní list.
Tlak na Seehofera i opozici
I podle týdeníku Zeit čtyřiašedesátiletá politička, která v čele CDU stojí od roku 2000 a v čele vlády od roku 2005, svým rozhodnutím prokázala velikost. „Je příliš neješitná, než aby se považovala za nenahraditelnou,“ podotýká. Deník Straubinger Tageblatt, podle něhož Merkelová způsobila obrovské překvapení, ale upozorňuje, že kancléřka teď musí počítat s tím, že její moc může mizet rychleji, než by jí bylo milé, a proto není vyloučené, že brzy bude muset učinit další rozhodnutí. „Možná nás Merkelová brzy ještě jednou překvapí,“ dokáže si představit list.
Dopady rozhodnutí hamburské rodačky podle německých médií nepocítí jen CDU nebo koaliční sociální demokracie (SPD) a Křesťanskosociální unie (CSU), v níž může růst tlak na předsedu Horsta Seehofera, ale také opozice. „Především FDP a AfD musí najít nové strategie - přijdou totiž o hlavní protivnici,“ píše server Spiegel Online. V případě protestní a protiimigrační Alternativy pro Německo naráží na to, že tato strana velkou část svých kampaní dosud stavěla na odporu proti Merkelové, která pro ni byla symbolem otevřené migrační politiky. Nyní si AfD bude muse hledat jiné terče.
Spiegel Online, podle něhož je odchod Merkelové historickým zlomem, stejně jako další média upozorňuje, že není vůbec jasné, jestli kancléřka ve funkci vydrží až do roku 2021. Možné podle něj je třeba to, že SPD koalici opustí a uskuteční se nové volby. Podle Süddeutsche Zeitung je ve hře i možnost, že velkou koalici povede někdo jiný než Merkelová. Za ještě pravděpodobnější má ale vznik koalice CDU/CSU se Zelenými a svobodnými demokraty (FDP), o níž se neúspěšně jednalo už po loňských parlamentních volbách.
Angela Merkelová (64) |
---|
• Německou kancléřkou je Angela Merkelová již čtvrté funkční období od listopadu 2005, v čele Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU) je od dubna 2000. Stala se první ženou v čele spolkové vlády i v čele CDU. |
• Merkelová již léta patří mezi nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé politiky a její vládu mají Němci spojenou s érou hospodářské stability a prosperity. Navíc je jednou z nejdůležitějších osob v zemích Evropské unie a její role ještě posílila po britském hlasování o odchodu z osmadvacítky. V poslední době však její pozici notně pošramotila migrační krize. |
• Ještě v srpnu 2015 byla podle průzkumů oblíbená u 67 procent Němců. Pak ale přišla její věta „Zvládneme to!“ („Wir schaffen das!“), kterou nejmocnější žena Evropy reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa, a její podpora začala klesat. Kvůli migrační krizi se dostávala Merkelová do křížku i se sesterskou CSU a s jejím šéfem Horstem Seehoferem. Jejich letní spor dokonce ohrožoval samotnou existenci vlády velké koalice CDU/CSU a SPD. Kabinetu také neprospěla kauza kolem šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, který musel funkci opustit poté, co po vraždě Němce v Chemnitzu (Saské Kamenici), z níž byli podezřelí tři přistěhovalci, zpochybnil informace, že ve městě se kromě následných demonstrací odehrál i útok na cizince. |
• Vážný problém pro CDU a Merkelovou znamenaly již loňské parlamentní volby, ve kterých její konzervativní unie CDU/CSU zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. Po volbách Merkelová usilovala o vznik dosud nevyzkoušené koalice se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Po krachu jednání ale s těžkostmi vytvořila velkou koalici s SPD, už třetí za poslední čtyři volební období. Merkelová dle svých slov musela učinit „bolestné ústupky“ vůči SPD, odmítla ale tvrzení, že by oslabily její pozici ve straně. V neděli CDU výrazně ztratila ve volbách v Hesensku, kde má strana nejhorší výsledek od roku 1966. |
• Velkou porážku na politické scéně utrpěla také letos v září, kdy nedokázala překvapivě prosadit, aby jí podporovaný Volker Kauder znovu stanul v čele poslanecké frakce vládní konzervativní unie CDU/CSU. Šéfem poslanců se stal jeho vyzyvatel Ralph Brinkhaus. |
• Politička přezdívaná kdysi „Kohlovo děvče“ stoupala od začátku 90. let na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyšvihla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU, která se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat „nový začátek“. V roce 2002 ale ještě musela přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi z CSU. |
• O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzývatelku sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléřky ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála jasně v září 2013, a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice. |
• Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku. Dětství však dcera pastora prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a naučila se i pár českých slov. V úřadu kancléřky byla v České republice dvakrát na oficiální návštěvě, dvakrát pracovně a před několika dny přijela do Prahy i při příležitosti stého výročí založení Československé republiky. |
• Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. V prosince 1990 ji zvolili do parlamentu za CDU, v letech 1991 až 1994 byla spolkovou ministryní pro záležitosti žen a mládeže, mezi roky 1994 a 1998 pak spolkovou ministryní životního prostředí. |
Dále čtěte: