Heinrich Gomperz patřil k nejvýznamnějším brněnským osobnostem druhé poloviny 19. století. Byl členem městské rady, obchodoval s vlnou a vedl rodinnou banku. Proslul ale především jako milovník umění a jeho sbírka obrazů je dnes chloubou Moravské galerie.
Foto: Muzeum města Brna
„Z lásky k umění a sobě pro radost, z vřelé lásky ke mně drahému Brnu a k mým spoluobčanům“ – těmito slovy charakterizoval brněnský průmyslník, finančník a jeden z předních představitelů místního veřejného života důvody, které ho přivedly ke sběratelství. Svou rozsáhlou sbírku, čítající na 500 obrazů, olejových studií, akvarelů, skic a kreseb německých a rakouských mistrů 19. století, odkázal městu Brnu se záměrem vytvořit obrazárnu stále a bezplatně dostupnou veřejnosti, k jejímuž vzdělání a poučení chtěl tímto způsobem přispět. Sbírka byla jako Městská galerie Heinricha Gomperze oficiálně zpřístupněna už roku 1896 v historických sálech Zemského domu (dnešní Nové radnice) a stala se významným podnětem k založení městského muzea. Hodnota sbírky byla oceněna na úctyhodných 200 tisíc zlatých.
Mezi honorací
Gomperzové pocházeli původně z Holandska, kde se v polovině 18. století narodil nejstarší známý člen rodiny Benedict Neumegen Gomperz. Záhy ale odešli do Nového Mesta nad Váhom, kde roku 1782 přišel na svět Loeb Lion Gomperz a roku 1843 i jeho vnuk Heinrich.
Rodina však již tehdy bydlela hlavně v Brně, kde se roku 1811 narodil Heinrichův otec Iakob Mauritz. Ve městě založil banku „I. M. Gomperz“ a brzy se zařadil k bohatým a vlivným občanům.
Mladý Heinrich absolvoval v Brně vyšší reálku, tkalcovskou školu a techniku. Po studiích se také pustil do podnikání. Věnoval se obchodu s vlnou a i přes silnou konkurenci v oboru byl poměrně úspěšný. Teprve po otcově smrti roku 1876 převzal vedení rodinné banky a stal se jedním z nejvýznamnějších brněnských finančníků.
Heinrich Gomperz (1843-1894)
Narodil se 24. prosince 1843 v Novém Mestě nad Váhom v rodině brněnského bankéře Iakoba Mauritze Gomperze. Po studiích na vyšší reálce, tkalcovské škole a technice se pustil do podnikání a začal v Brně obchodovat s vlnou. Roku 1876 převzal otcovu banku „I. M. Gomperz“ a stal se finančníkem. Byl členem Obchodní a živnostenské komory, zasedal v obecním zastupitelstvu i v obecní radě. Nejvíc ale proslul sbírkou obrazů rakouských a německých mistrů 19. století. Od roku 1887 byl ženatý s operní pěvkyní Julií Dalhenou. Zemřel 26. ledna 1894 bez potomků.
štědrý zastupitel
Aktivně se podílel i na veřejném životě města. V letech 1875 až 1884 byl členem místní Obchodní a živnostenské komory, pomáhal připravit reformu přímých daní, zasedal v obecním zastupitelstvu a od roku 1887 také v obecní radě.
Spolu s osvíceným brněnským starostou Christianem d’Elvertem a podnikatelem Gustavem von Schoellerem se roku 1882 podílel na obnovení činnosti Moravského uměleckého spolku (Mährischer Kunstverein) a založil několik podpůrných sdružení a nadačních fondů. Věnoval pět tisíc zlatých členům orchestru městského divadla, přispíval nadaci pro mateřské školy, podporoval sirotčinec, brněnskou chudinu, Německý spolek novinářů a spisovatelů Moravy a Slezska, knihovnu Německého domu i Spolek pro kuchyni a domácnost.
Jeho největším zájmem však bylo výtvarné umění. V poslední třetině 19. století začal vytvářet sbírku, v níž shromáždil celkem 437 olejomaleb, kreseb, akvarelů a skic. Od počátku měl v úmyslu odkázat ji Brnu a vytvořit obrazárnu bezplatně přístupnou veřejnosti, což byl cíl vskutku velkorysý.
Kolekce obsahovala především rakouské a německé umění 19. století. Byli v ní zastoupeni významní představitelé vídeňské školy, mimo jiné Friedrich von Amerling, Ferdinand Georg Waldmüller, Leopold Carl Müller či Eduard Peithner Lichtenfels. Z německých autorů to pak byli zejména představitelé mnichovské a düsseldorfské školy Carl von Piloty, Peter von Hess, Nikolaus Gysis či Wilhelm Kaulbach.
Z lásky a pro radost
Otevření vlastní obrazárny v Zemském domě se ale uměnímilovný podnikatel již nedožil. Zemřel roku 1894 v pouhých 51 letech. Jeho odkaz byl natolik významný, že již v září 1904 vyústil v založení městského muzea.
Kolekce obrazů se stala základem jeho sbírek a podle přání Heinricha Gomperze zůstala až do konce druhé světové války pohromadě a veřejně přístupná. Po roce 1945 však začal brněnským zastupitelům vadit podnikatelův německý původ a obrazy zmizely v depozitářích. Menší část zůstala v Muzeu města Brna, větší část se dostala do Moravské galerie, několik kusů se ztratilo.
Teprve roku 2004 v souvislosti s oslavami stého výročí založení Muzea města Brna mohla veřejnost opět vidět 136 prací z někdejší Gomperzovy sbírky. Výstava s názvem „Z lásky k umění a sobě pro radost“ nabídla to nejkvalitnější z kdysi slavné kolekce. Při přípravě a realizaci projektu se spojili pracovníci městského muzea, Moravské galerie i semináře dějin umění Masarykovy univerzity, aby po více než 80 letech opět připomněli brněnské veřejnosti osobnost významného mecenáše Heinricha Gomperze. K výstavě vyšel i obsáhlý katalog, který vedle historie a odborného zhodnocení nabídl také úplný soupis sbírky s vyobrazením všech dostupných prací.
