Hlavní obžalovaná v procesu se členy neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU) Beate Zschäpeová má strávit zbytek života ve vězení. Takový trest jí dnes uložil mnichovský vrchní zemský soud, který ženu uznal vinnou z deseti vražd a dvou bombových útoků. Obhájce 43leté Zschäpeové Wolfgang Heer podle agentury DPA oznámil, že proti rozsudku podá odvolání. Verdikt tak bude muset přezkoumat nejvyšší německý soud.
Již nyní je více než pětiletý soudní proces označován za jeden z nejdelších a nejnákladnějších v německých poválečných dějinách.
Soud u Zschäpeové konstatoval zvlášť závažnou míru viny, což podle DPA v praxi znamená, že předčasné propuštění z vězení po 15 letech je téměř vyloučené. Verdiktem se soud v případě hlavní obžalované shodl s návrhem spolkového státního zastupitelství.
Desetiletý trest vězení dostal podle agentury DPA Ralf Wohlleben, který skupině opatřoval zbraně. Soud ho shledal vinným z napomáhání k vraždě.
Bez trestu nevyvázli ani další obžalovaní: ke třem letům vězení byli odsouzeni Carsten S. a Holger G. a ke dvěma rokům a šesti měsícům André E.
Carsten S. byl usvědčen z napomáhání k vraždě v devíti případech. Odsouzen však byl podle práva pro nezletilé, protože v době činů ještě neměl odpovídající věk. Tento muž se přiznal, že NSU předal pistoli české výroby ČZ. Touto zbraní teroristé později zastřelili devět lidí.
Čtěte o zelenohnědém hnutí v Německu:
Ekonacisté a tábory á la Hitlerjugend. Němečtí extremisté navazují na „tradice“
Holger G. byl odsouzen kvůli podpoře teroristické organizace. Přiznal se, že trojici z NSU jednou předal zbraň a pomohl opatřit falešné doklady. Také André E. byl odsouzen za podporu teroristické organizace. Podle soudu pomáhal trojici teroristů z NSU skrývat se v ilegalitě.
Zschäpeová se jako členka NSU podílela na rasově motivovaných vraždách a útocích, které spáchali její nyní již mrtví přátelé z NSU Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt. Trojice v roce 1998 vytvořila teroristickou buňku, která po celém Německu zavraždila z rasové nenávisti devět lidí tureckého a řeckého původu a německou policistku.
Trojici jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, jež si vyžádaly přes 20 zraněných, a 15 přepadení bank.
Zschäpeová žila se svými dvěma přáteli téměř 14 let v ilegalitě. Oba muži spáchali deset vražd a dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem. Podle DPA sice neexistuje důkaz, že Zschäpeová byla přímo na místě některého z činů, ale je jí připisována rozhodující role při ukrývání trojice. Obžaloba argumentovala tím, že Zschäpeová „o všem věděla, na všem se podílela a svým způsobem spoluřídila a ovlivňovala“. Soud tuto argumentaci přejal do svého rozsudku.
Dva týmy obhájců Zschäpeové žádaly pro svou klientku zproštění viny ve všech případech vraždy a atentátů. Samotná obžalovaná tvrdila, že se o těchto činech svých přátel dozvídala až dodatečně. „Neodsuzujte mě prosím v zastoupení za něco, co jsem ani nechtěla, ani neudělala,“ uvedla ve své závěrečné řeči.
Odhalení NSU v listopadu 2011 vyvolalo v Německu politický otřes, protože krajně pravicová teroristická buňka působila léta nerušeně v ilegalitě a dopouštěla se vražd po celé zemi. Vyšetřovatelé byli dlouho uváděni na falešné stopy a nedokázali rozpoznat souvislosti vražd s pravicovým extremismem. Místo toho podezírali nejbližší příbuzné obětí.
Přečtěte si také:
Zasáhněte proti rasismu v politice i sportu, vyzvala OSN Rusko
„Židovští komunisté a zločinní negři.“ Podívejte se, jak sílí americká ultrapravice
