Německo jako jedna z evropských zemí zapojená do iniciativy
na ochranu klimatu schválila loni klimatický balíček, ve kterém se zavázala ke
splnění mnoha klimatických cílů. Do roku 2030 by tak na německých silnicích
mělo jezdit kolem deseti milionů elektromobilů a domácnosti by v ideálním
případě měly přejít od vytápění pomocí ropy nebo plynu k zelené elektřině.
Rovněž firmy se zavázaly nahradit fosilní paliva zeleným vodíkem.
Všechny zmiňované cíle však narážejí na stejný problém. Tak
rychlé snižování emisí CO2 povede zároveň k ještě rychleji rostoucí poptávce po
zelené elektřině. Elektromobily, tepelná čerpadla, výroba zeleného vodíku a
průmyslová produkce založená na velmi nízké produkci emisí CO2 zvýší poptávku
po tomto typu elektřiny zhruba o jednu čtvrtinu. Ze studie vypracované
institutem zaměřeným na energetiku a hospodářství při Univerzitě v Kolíně (EWI)
vyplývá, že Německo do roku 2030 nestihne pokrýt 65 procent výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů, jak si spolková vláda předsevzala.
Křetínský stále věří uhlí
V uplynulých letech na německý energetický trh aktivně
vstoupili i investoři z Česka v čele s Energetickým a průmyslovým holdingem
(EPH) miliardáře Daniela Křetínského, který v Braniborsku a Sasku-Anhaltsku
investoval do elektráren a hnědouhelných dolů společností Lausitz Energie
(LEAG) a Mitteldeutsche Braunkohlengesellschaft (MIBRAG). LEAG je vůbec
největší východoněmeckou energetickou společností a s osmi tisíci zaměstnanci
patří firma k největším zaměstnavatelům v regionu. Sázka na fosilní zdroje
energie, které jsou na rozdíl od slunce a větru stabilním a předvídatelným
zdrojem, by se tak mohla vyplatit.
V Německu investoval i polostátní podnik ČEZ, který koupil
podíly v high-tech firmách Sonnenbaterie v Bavorsku a Sunfire v Sasku, v roce
2018 koupil společnost Kofler Energies, která se zabývá optimalizací a úsporami
energetické spotřeby. Na trh německých energetických služeb ČEZ vstoupil v roce
2017 akvizicí firmy Elevion, za kterou zaplatil více než pět miliard korun.
Vláda čeká pokles spotřeby, experti z EWI růst
EWI přepracovala studii německé energetické agentury s ohledem na odhady německé vlády, která dokonce očekávala snížení poptávky po elektřině o 4,5 procenta do roku 2030. Podle EWI by se spotřeba elektřiny měla naopak vyšplhat z 595 TWh v roce 2018 na 748 TWh v roce 2030. Zvýšení poptávky se očekává v oblasti dopravy zejména kvůli elektromobilům, dále ve stavebnictví, výrobě vodíku pomocí elektrolýzy a v dalších odvětvích. Snížení se naopak očekává v průmyslu.
| Česko ještě zůstává čistým vývozcem elektřiny |
| Situace na německém trhu s energiemi bezprostředně ovlivňuje i českou energetiku. Podle informací českého Energetického regulačního úřadu v roce 2018 přesáhla výroba elektřiny v České republice 88 TWh, ale spotřeba byla ve stejném období jen 73,9 TWh. Přebytek energie tedy Česko prodává do zahraničí coby čistý vývozce, v uvedené sezoně 2018 čistý export meziročně vzrostl o sedm procent.
V souvislosti s útlumem výroby energie z uhelných elektráren a jen pomalým růstem získávání energie z obnovitelných zdrojů patří k možným scénářům, že už kolem roku 2022 by se z Česka mohl stát čistý dovozce elektrické energie. Tím důležitější pak bude vývoj poptávky i cen energií na sousedním německém trhu. |
Proč je podle institutu dosažení klimatických cílů německé vlády nejisté? Výčet začíná například u výroby zeleného vodíku jako bezemisního energetického zdroje, což je poměrně náročné na spotřebu elektřiny. Rovněž tepelná čerpadla využívaná domácnostmi pracují na základě termální energie uložené v zemi, vzduchu nebo ve vodě. K jejich činnosti je zapotřebí specializovaná technologie, která spotřebovává velké množství elektřiny.
K zeleným standardům se přihlásily BASF nebo ThyssenKrupp
Výroba větrné a solární energie je také na vzestupu, ovšem
neroste takovým tempem, aby v roce 2030 pokrývala 65 procent výroby elektřiny v
Německu. Aby byl tento cíl dosažitelný, muselo by být každý den nainstalováno
3,5 větrné turbíny. V uplynulém roce přitom byla nainstalována v průměru jedna
turbína za dva dny. Dalším problémem větrných elektráren jsou dlouhé
schvalovací procesy a legislativní úprava, která omezuje rozmístění větrníků v
blízkosti obytných čtvrtí.
Co se týče průmyslu, vícero významných podniků se zavázalo k
dodržování zelených standardů. Jako příklad mohou být uvedeny podniky Bayer
nebo Lanxess, které chtějí být do roku 2030, respektive 2040, uhlíkově
neutrální. K těmto firmám se přidává i koncern BASF, ovšem s ohledem na
dostatek zelené elektřiny potřebné k elektricky ovládanému krakování. Firma
ThyssenKrupp vyrábějící ocel chce do roku 2050 nahradit klasické vysoké pece
vodíkovými redukčními zařízeními.
Pokud se tedy spotřeba elektřiny do roku 2030 zvýší o pětinu
a pokud bude rozšiřování obnovitelných zdrojů energie pokračovat současným
tempem, bude cíl využívat 65 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů podle EWI
pro Německo dosažitelný jen částečně.
Konec hnědému uhlí
V polovině ledna byl po tvrdých jednáních spolkové vlády s
premiéry spolkových zemí Saska, Saska-Anhaltska, Braniborska a Severního
Porýní-Vestfálska schválen harmonogram postupného odstavování uhelných
elektráren. Všechny by měly být odstaveny do roku 2038. Průběžně se vyhodnotí,
jestli je možné časový plán splnit dokonce i dříve, a to do roku 2035.
Harmonogram se zatím vztahuje jenom na elektrárny vyrábějící elektřinu z
hnědého uhlí, protože právě to souvisí s povrchovou těžbou v uhelných dolech.
Schváleny byly i finanční balíčky určené ke kompenzaci při
zastavení výroby a odškodnění zaměstnanců. Plán odstavení elektráren
fungujících na černém uhlí bude schvalován samostatně. Dotčeným federálním
státům a jednotlivým významným uhelným koncernům, mezi které patří i firmy v
českých rukách, je do roku 2038 přislíbených zatím 40 miliard euro.
Zaměstnancům, kteří si nebudou moci na základě současné kvalifikace najít jiné
pracovní místo, je slíbeno vyplácení odškodného až do roku 2043.
Elektrárně za 1,5 miliardy eur hrozilo, že nebude spuštěna
Jednání se týkalo i kontroverzních témat jako Hambašský les
nebo elektrárna Datteln 4. Hambašský les se v Německu stal symbolem boje za
ochranu klimatu. Ekologičtí aktivisté se už dlouho snažili zabránit rozmachu
uhelného průmyslu na jeho území a podle nejnovějších správ úspěšně. Hambašský
les nebude zcela vyčištěn pro povrchovou těžbu. Naproti tomu povrchový důl
Garzweiler má být k těžbě využíván až do roku 2038.
Schylovalo se k tomu, že ultramoderní elektrárna Datteln 4
provozovatele Uniper, která byla od dokončení stavby v roce 2017 jen testována,
vůbec nebude spuštěna do běžného provozu. Politici se ale nakonec usnesli, že
zapojení do provozu nebudou bránit, protože by tím výrazně narostl rozpočet
určený na kompenzace.
Autor je ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu
PDF verze lednového a únorového dvojčísla magazínu Export a podnikání ke stažení
