Hladová statistika

Šetření končí kvůli problémům se sběrem dat

Víte, že za rok sní každý Čech v průměru třináct kilogramů sýrů, necelých 27 kilogramů jablek a vypije 107 litrů limonád? Jestli vás podobné přehledy zajímají, napříště si budete muset nechat zajít chuť. Český statistický úřad (ČSÚ) totiž přestává sledovat spotřebu potravin. Příští měsíc ještě zveřejní údaje za loňský rok, a tím se s touto statistikou definitivně rozloučí. Bez náhrady. Proč? Úřad nepřímo přiznává, že v poslední době si s tímto šetřením neví příliš rady. Z toho, jak data komplikovaně sbírá, pak ani nemusí vycházet relevantní obrázek o konzumaci jednotlivých druhů potravin. „Je takřka nemožné oddělit, co u nás snědí cizinci. Čísla se přitom interpretují jako průměrná spotřeba na každého obyvatele ČR,“ uvádí Ladislav Pištora z tiskového oddělení ČSÚ jeden z argumentů pro zrušení této statistiky. Kupříkladu Ministerstvo zemědělství (MZe) a Potravinářská komora (PK) ji ale budou postrádat. „Pro náš Úřad pro potraviny jsou to klíčové údaje nezbytné pro vyhodnocování potenciálních rizik,“ říká Petr Habáň z tiskového oddělení MZe. Mluvčí PK Dana Večeřová upozorňuje, že potravináři se jinak nedostanou k datům, důležitým pro sledování trendů ve výživě a požadavky trhu. MZe ani PK o kroku statistického úřadu oficiálně nevěděly, tvrdí jejich mluvčí s tím, že na toto téma budou chtít obě instituce s ČSÚ určitě jednat. ČSÚ odkazuje na Ústav zemědělské ekonomiky a informací, který se strukturou spotřeby potravin zabývá. „Analyzujeme faktory, které spotřebu ovlivňují. K tomu však musíme mít data, která získáváme od ČSÚ,“ reagovala Olga Štiková ze zmíněného ústavu. Dle spotřeby potravin se posuzuje také životní úroveň státu, změny ve stravovacích zvyklostech, slouží k predikcím. „Nám údaje o spotřebě chybět nebudou. Státní zdravotní ústav (SZÚ) si zajišťuje vlastní monitoring potřebný pro hodnocení zdravotního rizika a dalších aspektů potravin,“ sdělil mluvčí MZe Tomáš Cikrt. „Nás zajímá spotřeba potravin u konkrétních jednotlivců dle pohlaví, věku a rizikových skupin. V hrubé podobě tento přehled dává studie u 550 druhů potravin z roku 2003/04,“ doplnil Jiří Ruprich ze SZÚ. České republice by podle něho pomohlo, kdyby se v integrovaném operačním programu našly peníze pro firmu, která by pro ústav posbírala data pro novou studii. První a poslední studie, kterou má SZÚ k dispozici, stála čtyři miliony korun.
Jedním z hlavních důvodů, proč ČSÚ končí se statistikou spotřeby potravin, jsou problémy se získáváním dat. „Počítat spotřebu vycházející z bilance výroby, dovozu, vývozu a zásob je po roce 1990 stále obtížnější. Dostupné statistické údaje musíme čím dál více doplňovat z jiných zdrojů – od veterinářů, potravinářských svazů a dalších. Nejkomplikovanější jsou přepočty z hotových výrobků, kdy je nutné znát technologické postupy. Ty přitom nelze od nikoho vymáhat,“ vysvětluje Pištora. Statistici nejsou rovněž schopni přesněji podchytit pohyb potravin na otevřeném unijním trhu při limitech stanovených pro ohlašovací povinnost.