Hladoví a po svých

24. 10. 2008

Autor: Euro.cz

Čechy děsí zdražování méně než Američany, ale už tolik neutrácejí

Kam až porostou ceny potravin, jak drahý bude benzin, a nepřijdu ještě ke všemu o práci? Tušíte, komu zmíněné obavy přidělávají nejvíc vrásek – zda Američanům, Britům nebo Čechům? Nejspíš nepřekvapí, že Američanům. Ekonomická recese v USA vypustila noční můru, která nejvýrazněji mění chování tamních spotřebitelů. O něco méně černě vidí budoucnost Britové. Nejmenší nervozitu z vývoje cen pohonných hmot a jídla, nezaměstnanosti, ale i terorismu pociťují Češi. Odolnější jsme také vůči hrozbám spojeným s globálním oteplováním. Tyto závěry vyplývají z průzkumu reklamní agentury JWT, který se pokusil poměřit úroveň obav spotřebitelů z nejistého vývoje ekonomiky a zároveň zjistit, co jejich obavy vyvolává.

Ropa a jídlo v čele Současný propad cen ropy musí být pro motoristy nečekaně příjemným překvapením. O to větším, že spotřebitele ve všech třech zemích nejvíc ze všeho zneklidňuje vývoj cen pohonných hmot. Jen o trochu víc přitom zastiňuje nemalé obavy ze zdražování potravin, k němuž cena ropy zároveň nejvíce přispívá. Je o tom alespoň přesvědčena většina respondentů z řad Američanů (85 procent), Britů (80) a Čechů (79). Dalšího velkého viníka, který může za dražší jídlo, ale už každý spatřuje jinde: Američané v recesi, Britové v cenách zemědělských surovin a Češi v rostoucí poptávce po potravinách v Číně, Indii a dalších rozvíjejících se ekonomikách. Polovina odpovídajících Čechů hledá za zdražením potravin také snahu jejich výrobců zvyšovat své zisky, uvádí analýza společnosti JWT. „Všichni citlivě vnímají, že potraviny jsou dražší než před rokem, i když čísla za Česko jsou poněkud překvapivá. Jen 88 procent Čechů to tak cítí, z toho 56 procent považuje ceny potravin jen za spíše vyšší. Vysvětlením může být růst životní úrovně, díky němuž není dopad na české spotřebitele tak výrazný jako v USA nebo ve Velké Británii,“ poznamenává Helena Liška, šéfka think tanku v pražské pobočce mezinárodní sítě JWT. Za mnohem nebo spíše vyšší než před rokem označilo ceny jídla 96 procent amerických respondentů a přes devadesát procent britských.
„Ekonomická recese se zatím podepsala hlavně na americké populaci, která ze všech tří sledovaných zemí byla nucena nejvíc změnit životní styl. Lidé tam nejezdí autem tak často nakupovat, méně navštěvují restaurace a víc se stravují doma,“ představuje Helena Liška další z poznatků průzkumu. „S utahováním opasků, které spočívá v omezení příjmu jídla a následujícím vylepšením postavy, souhlasí třináct procent Američanů, o pět procent méně Britů a dvanáct procent Čechů,“ doplňuje. Čechy dosud dražší benzin neodrazoval od nákupů. Při nich pak ale rádi vyhledávají slevy a diskonty. Méně chodí také na jídlo do restaurací. V příštím roce bude situace v cenách benzinu a jídla ještě horší, myslí si většina dotazovaných Britů, Američanů i Čechů. Klidní jsou Češi, pokud jde o zásobování potravinami a jejich zdravotní nezávadnost. Terorismus je straší podstatně méně než dopady globálního oteplování, míra nezaměstnanosti a vývoj na trhu nemovitostí.

Prořídlý košík Slabší výsledky tuzemského maloobchodu v uplynulém čtvrtletí jen potvrzují, že čeští spotřebitelé nejsou imunní vůči globální ekonomické krizi. Pokles tržeb za měsíc srpen hlásí obchodníci jak u potravin, tak nepotravinářského zboží. Meziroční snížení tržeb v maloobchodu představuje dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 2,6 procenta. Potraviny se na propadu podílely čtyřmi procenty a nepotravinářské zboží 1,6 procenta. Po takzvaném očištění o vliv pracovních dní je úbytek tržeb mírnější – celkově o 0,3 procenta. Největší pokles tržeb zaznamenaly v srpnu prodejny se smíšeným zbožím s převahou potravin. Polepšili si naopak specializovaní prodejci elektroniky, elektrických přístrojů, nábytku a dalšího zboží pro domácnost, textilu a obuvi. Tempo růstu tržeb se ovšem v porovnání s předchozím obdobím zpomalilo, připomíná ČSÚ. Z jeho šetření rovněž vyplývá, že srpnové ceny meziročně stouply o 3,4 procenta, přičemž nejvíce šly nahoru v prodejnách potravin, a to o 8,2 procenta. O necelých šest procent podražilo na pultech drogistické, farmaceutické a kosmetické zboží.

Chudší Vánoce Mnohdy bezhlavé utrácení před vánočními svátky by Češi měli letos poněkud přibrzdit. Za dárky vydá každý Čech v průměru o 1350 korun méně než předloni, vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti Unilever, jednoho z největších světových dodavatelů rychloobrátkového zboží. Zatímco v roce 2006, kdy Unilever uskutečnil stejné šetření, byla průměrná útrata 5017 korun, letos by měla činit 3667 korun. Průzkum avizuje, že přiškrtit výdaje za dárky se chystají především domácnosti z vyšších příjmových skupin. Pouhé procento domácností hodlá do dárků investovat víc než dvacet tisíc korun, zatímco předloni to bylo až dvanáct procent. Přes deset tisíc korun plánuje utratit 29 procent domácností oproti 38 procentům v roce 2006. „Pokles předpokládané útraty za dárky přisuzujeme větší opatrnosti spotřebitelů, popřípadě racionalizaci výdajů u lidí s vyššími příjmy,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Hanych z Unileveru. Právě s dárky si Vánoce spojuje téměř polovina Čechů, na druhém místě uvádí cukroví. Teprve pak následují pohoda, láska, klid a smích. Na nich se ale šetřit nemusí.

BOX:
Slevy nejvíc táhnou v zámoří
Tři největší rozdíly ve spotřebním chování Čechů, Britů a Američanů
43 procent Američanů se více zajímá o slevové akce a kupony oproti 25 procentům Britů a 17 procentům Čechů
42 procent Američanů kvůli vyšším cenám pohonných hmot jezdí na nákupy méně často oproti 15 procentům Britů a Čechů
38 procent Američanů více nakupuje značky obchodních řetězců nebo neznačkové produkty oproti 22 procentům Britů a 21 procentům Čechů

BOX:
Častěji do diskontů
Tři největší změny v chování českých spotřebitelů
46 procent nyní při vaření doma spíše než polotovary používá základní suroviny
33 procent častěji nakupuje v obchodech s nízkými cenami
32 procent se poslední dobou více stravuje doma než v restauracích