Záruka vrácení zboží Se zájmem jsme si přečetli článek o zneužívání platebních karet pro výběr hotovosti přímo od obchodníků (Profit č. 4/2005). Musíme konstatovat, že jsme se naštěstí s ničím takovým nesetkali. Nechápeme motivaci těch lidí - kvůli ušetření asi deseti korun (za výběr z bankomatu) se ztrapňují před prodavači tím, že vrací zboží, co si před minutou koupili?
Záruka vrácení zboží
Se zájmem jsme si přečetli článek o zneužívání platebních karet pro výběr hotovosti přímo od obchodníků (Profit č. 4/2005). Musíme konstatovat, že jsme se naštěstí s ničím takovým nesetkali. Nechápeme motivaci těch lidí - kvůli ušetření asi deseti korun (za výběr z bankomatu) se ztrapňují před prodavači tím, že vrací zboží, co si před minutou koupili? Ale s lidmi z oboru - máme prodejnu elektro - jsme řešili jinou vychytralost zákazníků: zneužívali naší nabídky na vrácení zboží bez udání důvodu do 48 hodin. Nakonec jsme se rozhodli tuto možnost nepropagovat, abychom nelákali zákazníky, kterým jde vlastně jen o bezplatné zapůjčení spotřebiče. I nadále ale tuto možnost nabízíme „tajně“ - prostě když vidíme, že přijde seriózní zákazník který má zájem o nákup DVD, ale nedokáže se rozhodnout, tak mu nabídneme vyzkoušení zboží. Od té doby jsme žádné zneužití nezaznamenali, maximálně zájem lidí si vyzkoušené zboží vyměnit za nějaké jiné (stejného druhu). Ptáčkovi, elektro
Nešťastný paragraf třináct
(reakce na články o švarcsystému z Profitu č. 3 a 4/2005) Myslím, že je to zbytečný poplach. Úředníci nejsou tak blbí (až na výjimky), aby postihovali plošně všechny firmy, které uzavírají vztah se živnostníky. Stačí se podívat do textu v Profitu z loňského podzimu na výklad právníka ministerstva - je jasné, že paragraf míří proti zneužívání švarcsystému, ne proti odůvodněným vztahům se živnostníky. A kdy podvádí (tj. když chce ušetřit a místo zaměstnanců má „živnostníky“), to snad ví každý podnikatel sám. Poctiví podnikatelé se nemusejí bát.
Martin
Ministr práce a sociálních věcí podle svých vlastních slov „vydal pokyn, aby jeho úřad vysvětlil, co je a co není porušení zákona“. Myslí se „slavný“ paragraf 13 zákona o zaměstnanosti, zakazující šmahem tzv. švarcsystém. Možná by stálo za to zeptat se soudruha Škromacha, necítí-li se být „soudcem z lidu“, když se cítí být povolán k výkladu zákonů. Obdobně mne nadchnul v Radiožurnálu náměstek z ministerstva školství Jaroslav Milner, když prohlásil k přijímacím pohovorům podle nového školského zákona: „Podle našeho prvního výkladu to bylo příliš striktní, tak jsme se zamysleli a teď to podle našeho výkladu možné je. Za ten první výklad se musím omluvit…“ Kristepane!! Co všechno si ještě necháme líbit!
Macek
On to ten živnostník pozná na poklesu objednávek. Než by zákazník riskoval, že ouřada bude dlouze zkoumat, zda smlouva upravuje „nahodilý a ojedinělý obchodně závazkový vztah k zajištění běžného úkolu, který musí být neběžný svým rozsahem nebo trváním a musí být časově ohraničen uskutečněním dílčí dodávky“, tak radši dá zakázku zaměstnavateli, tedy větší firmě. Živnostníci bez zaměstnanců můžou jít na podporu. Pan Škromach zřejmě zavedl na Úřadech práce „chozrasčot“ - Úřady práce se asi mají samy starat, aby měly dost klientů, jako ostatně každý podnikatel.
Honza
**Proč referendum o evropské ústavě?
Nevidím důvod, proč pořádat referenda k přijetí evropské ústavy. Když si ji někdo přečte alespoň trochu podrobněji, zjistí, že vlastně jen shrnuje to, co dosud platilo. Tedy vyjmenovává kompetence Unie, fungování jednotlivých organizací a podobně - ale žádná zásadní změna. Když už jsme jednou do Unie vstoupili (a bylo správné, že jsme k tak zásadní změně udělali referendum), tak jsme do ní vstoupili prakticky za stejných podmínek, jaké nyní obsahuje ta ústava. Takže další referendum je zbytečné, k žádnému dalšímu omezování suverenity už nedochází. To bychom pak mohli dělat referenda skoro ke všemu.
Martin Rakowski
