Poznatky z havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima se promítnou i do parametrů výběrového řízení na dostavbu Temelína, říká Vladimír Hlavinka, člen představenstva a ředitel divize výroba společnosti ČEZ.
Foto: ČEZ
Havárie ve Fukušimě je podle Dany Drábové zdrojem poučení pro zvýšení bezpečnosti i v českých jaderných elektrárnách, plánujete nějaké testy, které by případná rizika odhalily?
Naprosto s paní Drábovou souhlasím. Události v Japonsku budou vyhodnoceny a vznikne doporučení pro ostatní provozovatele jaderných elektráren. Bezpečnostní cvičení různých mimořádných událostí včetně požárů probíhají v každé z našich elektráren čtyřikrát až pětkrát ročně. Temelín i Dukovany tak například každoročně cvičí i stav ztráty napájení, což byl klíčový problém právě v Japonsku
Jak jsou české jaderné elektrárny na případné zátěžové testy připraveny?
Zodpovědně prohlašuji, že jaderné elektrárny Temelín a Dukovany splňují všechny parametry, aby mohly být bezpečně a spolehlivě provozovány. Samotná Evropská unie hovoří o „stress – testech“, kterými by měly evropské jaderné elektrárny projít. Ačkoliv jsou v tuto chvíli obsahově nekonkrétní, jsem přesvědčen, že naše jaderné elektrárny obstojí při jakékoliv jejich podobě.
Předpokládáte, že kvůli havárii ve Fukušimě budete jinak přistupovat k výběrovému řízení na nové bloky v JE Temelín?
Ano, budeme chtít promítnout nové poznatky, bezpečnost je pro nás prioritou.
Čekáte, že kvůli novým bezpečnostním požadavkům může jaderná technologie zdražovat?
Ozývají se i hlasy, které naopak hovoří o zlevňování projektů v důsledku poklesu poptávky po jaderných technologiích. Nemyslím si, že v tuto chvíli existuje jednoznačná odpověď. Pro nás je důležité udržet tendr na výběr dodavatele konkurenční, tak dosáhneme výhodné nabídky.
Jaký dopad může mít havárie ve Fukušimě a současná diskuze v Evropě na jadernou energetiku?
To je obtížné předpovědět. Zatím mnoho zemí, jako jsou Itálie, Čína nebo i Česká republika, prohlásilo, že bude pokračovat v rozvoji jaderné energetiky. Země jako Česko nemají dost jiných zdrojů elektrické energie, aby pokryly nároky ekonomiky. Není to tedy o tom pokračovat, nebo nepokračovat, ale je to o tom, co je možné a co není. Energetický mix pro příštích padesát nebo šedesát let je bez jádra velmi obtížné nebo dokonce nemožné sestavit.
O jaderné energetice se v Evropě mluvilo zejména jako o překlenovacím řešení, do doby, než budou ekonomicky životaschopné alternativní zdroje. Jak se na jadernou energetiku díváte v tomto kontextu?
Obnovitelné zdroje zatím nejsou schopny vyrobit elektřinu za konkurenceschopnou cenu, fungují na systému dotací. Celý dosavadní německý plán rozvoje obnovitelných zdrojů byl postaven na dotování těchto zdrojů z dožívajících jaderných elektráren. Pokud nebude trvat další provoz těchto elektráren, ztratí se peníze na dotace. Je ale zatím příliš předčasné o tom mluvit. I v Německu nejprve propočítají reálný stav, možnosti ekonomiky i energetické soustavy. Většinové zásobení obnovitelnými zdroji je zatím technicky nemožné.
Na jakých projektech, které by v budoucnu mohly nahradit jadernou energetiku, nyní ČEZ pracuje?
Nemyslím si, že by bylo možné v dohledné době jadernou energetiku opustit. Rozhodně se ale v ČEZ soustředíme i na jiné formy získávání energie. Předloni jsme představili program, zaměřený na budoucnost, s názvem Futur/E/Motion. Tento program se zaměřuje na oblasti nové, budoucí energetiky, která by mohla kolem roku 2020 získat až 30procentní podíl energetického sektoru oproti současným 5 procentům. Tento program je tvořen čtyřmi základními pilíři: věda a výzkum, využití tzv. „chytrých technologií“ v energetice (Smart Grids), zvyšování podílu využívání decentralizovaných zdrojů výroby elektřiny a podpora elektromobility.
Jakou pozici má v ekonomických kalkulacích ČEZu jaderná energetika?
Jiná řešení existují, jsou ale neskonale dražší. Jen zprávy o dočasném uzavření nejstarších německých reaktorů vyhnaly cenu elektřiny během pár dnů o desítky procent. Jaderné elektrárny vyrábějí elektřinu nejlevněji, a proto jakýkoliv jejich výpadek okamžitě hýbe s cenami. Dostavba elektrárny Temelín je nejen nejvíce ekologickou, ale také nejvíce ekonomickou variantou zajištění potřeb elektřiny v budoucnosti. Země jako Česko nemají potenciál obnovitelných zdrojů takový, aby mohly pokrýt své nároky. Navíc všichni spotřebitelé v přímém přenosu na příkladu solárního boomu v Česku pociťují, jaké mohou být důsledky nepřiměřené podpory.
