BUDOVY NA HRANIČNÍCH PŘECHODECH V lednu skončí kontroly na hraničních přechodech. O budovy uvolněné celníky mají zájem obce i podnikatelé. Z objektů vzniknou například informační centra či ubytovny. Po lednovém vstupu České republiky do takzvaného schengenského prostoru už nebudou nutné kontroly osob na státních hranicích.
BUDOVY NA HRANIČNÍCH PŘECHODECH V lednu skončí kontroly na hraničních přechodech. O budovy uvolněné celníky mají zájem obce i podnikatelé. Z objektů vzniknou například informační centra či ubytovny.
Po lednovém vstupu České republiky do takzvaného schengenského prostoru už nebudou nutné kontroly osob na státních hranicích. Cizinecká a pohraniční policie proto opustí své dosavadní budovy na hraničních přechodech. Přestože o ně mají zájem hlavně obce, nové využití objektů je šancí například pro dodavatele interiérového vybavení, provozovatele turistických služeb, drobné řemeslníky nebo třeba cukráře. Nemovitosti nyní vlastní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Obce budou mít před podnikateli přednost. „Po vstupu do schengenského prostoru nabídneme nepotřebné budovy organizačním složkám státu. V případě jejich nepotřebnosti se uskuteční prodeje podle zákona o majetku České republiky,“ říká ředitel územního pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Plzni Karel Hála.
Řada obcí by však objekty po pohraničnících ráda získala bezúplatně. „Pokud ale bude stát postupovat jako dosud a rozhodne se budovy prodat za cenu obvyklou, nikdo je nekoupí. Objekty budou dál chátrat a my je třeba pak dostaneme, ale už jako úplné trosky,“ obává se starosta Bělé nad Radbuzou Libor Picka.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Budovy na hraničních mostech v Českém Těšíně už postupně své využití nacházejí. V prostorách, které ještě před časem sloužily celníkům, nyní úřaduje například řezník. Funguje tam i prodejna potravin či výroba oken. Část jedné budovy si pronajal i Euroregion Těšínské Slezsko, který tam přestěhoval své sídlo. „Inspirovali jsme se podobnou situací na hranicích mezi Německem a Francií,“ vysvětluje sekretář organizace Václav Laštůvka. „Podobné budovy by měly sloužit především rozvoji turistického ruchu. V rámci společných česko-polských projektů by z nich mohly vzniknout restaurace, informační centra či ubytovny,“ dodává.
O osudu budovy na hraničním přechodu v Krnově také ještě není rozhodnuto. „Městu se ještě nikdo neozval. Rada ani zastupitelé zatím žádný záměr na využití neřešili,“ říká mluvčí krnovské radnice Dita Círová.
Jasno zatím nemají ani v Šilheřovicích na Opavsku. „Zatím nás nikdo nekontaktoval ohledně samotné budovy, která nyní zbytečně chátrá,“ uvádí starosta Martin Čecháček. V místech, kde je nyní hraniční přechod, by rád viděl odpočívadlo s čerpací stanicí, restaurací či motorestem.
Ve Starém Městě pod Sněžníkem na Šumpersku mají pohraniční policisté sídlo v areálu bývalých kasáren. Podle tamního starosty jde o jejich majetek a budou mít zájem si budovu ponechat. „Druhý objekt hraničního přechodu je v majetku města a policisté jej mají v bezúplatné výpůjčce. Pokud objekt přestanou využívat, vrátí jej obci. Jde o typ stylové roubenky, kterou využijeme jako menší stravovací či ubytovací zařízení,“ plánuje starosta Starého Města pod Sněžníkem Vladimír Černín.
VSETÍNSKO A UHERSKOHRADIŠŤSKO
O získání objektů by se rád pokusil i starosta Horní Lidče na Vsetínsku Josef Tkadlec. V budovách v prostoru nádraží by podle něj mohly fungovat drobné řemeslné provozy, informační kiosek nebo cukrárna.
Jestliže by se jednalo o bezplatný převod, chtěl by budovy získat i starosta Střelné na Vsetínsku Petr Kráčmar. „Přestavěli bychom je na něco se sociálním podtextem, například na domov důchodců,“ plánuje.
Ve Strání na Uherskohradišťsku by z opuštěných prostor mohlo vzniknout sklářské muzeum. „V obci je totiž hodně pamětníků, kteří mají rozsáhlé sklářské sbírky,“ uvádí starosta Pavel Mimochodek.
Písemnou žádost o převod budov na příslušný úřad již zaslal starosta Březové na Uherskohradišťsku Josef Trecha. Namísto celnic z unimo buněk by mohla vzniknout ubytovna, kulturní či sportovní areál s fotbalovou tribunou. „Z další budovy bychom chtěli vybudovat zařízení pro ohrožené děti,“ dodává Trecha.
ZLÍNSKO A JIH MORAVY
V Jihomoravském a Zlínském kraji využívá cizinecká a pohraniční policie přibližně 20 přechodů. Všechny objekty přejdou v průběhu příštího roku pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Velký zájem by měl být zejména o policejní objekt na česko-slovenském dálničním hraničním přechodu Břeclav-Brodské. Přechod leží na dálnici D2 a je jedním z nejrušnějších v České republice. Objekt by byl podle některých názorů vhodný k přestavbě na nákupní centrum nebo benzinovou čerpací stanici.
JIŽNÍ ČECHY
V Nových Hradech na Českobudějovicku by se opuštěná celnice mohla změnit v centrum pro seniory. Takový je plán jednoho ze zájemců, který s neziskovým projektem a s podobnými zkušenostmi ze zahraničí oslovil radnici. Patrová novostavba na hranicích, asi kilometr od města, má vlastní čistírnu odpadních vod a je v zachovalém stavu.
„Centrum by využilo i jednu z historických budov ve městě. Spíš než prodej objektu na hraničním přechodu bychom ale chtěli upřednostnit dlouhodobý pronájem. Zatím je vše otevřené, konkrétní jednání jsme ještě nevedli,“ říká novohradský starosta Vladimír Hokr.
Bývalá rota pohraniční stráže v Českých Velenicích, kde sídlí referát cizinecké policie, by se mohla stát vhodným zázemím pro technické služby. Město by rádo využilo i celnici na nově otevřeném turistickém přechodu do Wielandsu, kde jsou dva byty. Už je rozhodnuto o tom, že objekt na hraničním přechodu do Gmündu využije Policie České republiky.
Ocelnice mají zájem také Slavonice aNová Bystřice. „O konkrétním využití se ještě nejednalo,“ upozorňuje slavonický místostarosta Jaromír Vítů. Podle něho je budova v dobrém stavu. Výhodné je, že jsou tam byty i čistírna odpadních vod. Radnice v Nové Bystřici už převzala areál bývalých kasáren, který je zatím prázdný. Město má zájem také o celnici.
DOMAŽLICKO A ŠUMAVA
Dlouhodobý zájem o všechny objekty po pohraničnících má Bělá nad Radbuzou na Domažlicku. Podle starosty Libora Picky chce město jejich bezúplatný převod. V budovách bývalých kasáren by pak mohlo vzniknout v regionu tolik potřebné ubytování pro turisty, nejspíš infocentrum by mohlo být v opuštěné budově hraničního přechodu Železná.
Zájem o některé objekty má i obec Rozvadov. „Zatím přesně nevíme, které budou volné,“ říká starosta Jindřich Červený. Obec by hlavně ráda získala objekt útvaru pohraničníků přímo v obci. „Rádi bychom tam sestěhovali kanceláře obecního úřadu, mohla by tam být knihovna, asi i požární zbrojnice, využily by se i garáže pro naše vozidla,“ plánuje starosta.
Jednou z mála výjimek mezi českými obcemi je Česká Kubice na Domažlicku, ležící blízko přechodu Folmava. „O žádné objekty zájem nemáme. Není pro ně využití, je to spíš danajský dar,“ domnívá se tamní starosta Vladimír Koranda.
Také v Železné Rudě však mají o objekty po pohraničnících zájem. Hlavně o budovu přímo na hranicích a o bývalou pohraniční rotu na Debrníku. Starosta Michal Šnebergr nechtěl zatím přesně mluvit o jejich využití. Město by v nich rozhodně neudělalo tržnice, ale chtělo by je využít pro posílení cestovního ruchu. Celníci opustí také objekty v Lískové, Všerubech a Svaté Kateřině.
KARLOVARSKO
V Karlovarském kraji opustí cizinecká a pohraniční policie všechny hraniční přechody kromě toho v Božím Daru. Tam zřejmě dočasně zůstane, než se podaří sehnat vhodný objekt pro inspektorát cizinecké a pohraniční policie. O objekty se pak zajímá město Boží Dar, dokonce o ně oficiálně zažádalo už před rokem. Uchazečů patrně bude více, mezi nimi i podnikatelé.
V okolí přechodu má město své pozemky a objekty by chtělo využít pro řadu aktivit. Sklady a garáže by mohly sloužit na uskladnění materiálu pro zimní provoz vleků. „Hlavní objekt je ideální jako velké informační středisko sloužící pro turisty mířící do České republiky i pro odjíždějící hosty. Dostalo by se jim zde kompletních informací o Krušných horách, Karlovarském kraji i Česku,“ plánuje starosta Jan Horník.
Pokud by Boží Dar areál na hraničním přechodu získal, vedle infocentra by tady vzniklo i sociální zázemí a také kavárna a občerstvení. V předběžných plánech se počítá rovněž s turistickou ubytovnou.
Osiřelý nejspíš nezůstane ani objekt na přechodu Hraničná u Kraslic. Městská rada se předběžně dohodla, že o objekt žádat město nebude. Zájem ale projevila soukromá firma, která by budovy a pozemky přechodu chtěla využít pro vybudování obchodního a rekreačního areálu.
Uvolní se také objekty na Svatém Kříži, v Aši a Pomezí nad Ohří.
SEVERNÍ ČECHY
O hraniční přechod má velký zájem město Vejprty na Chomutovsku. Podle starostky Jitky Gavdunové není radnice jediným zájemcem, zálusk si dělají i podnikatelé, kteří by zde rádi postavili benzinovou pumpu. Město má ale jiné plány. Vejprty těsně sousedí s německých městem Bährenstein a z hraničního přechodu by obě radnice rády vytvořily společné náměstí.
Velký zájem má o bývalou celnici i město Jiříkov na Děčínsku. Podle starosty Michala Majáka by záleželo na tom, zda by objekt stát dal obci zadarmo, nebo za peníze. Radnice by z objektu ráda udělala startovací byty pro mladé rodiny. Na projekt by chtěla získat dotace.
Zájem o budovu po celnících má i město Varnsdorf. Starosta Josef Poláček říká, že vedení města ještě nerozhodlo, co přesně by z objektu chtělo udělat. Radnice ale v žádném případě nechce připustit, aby dům získal nějaký soukromník. Obává se, že by v něm mohl zřídit třeba nevěstinec.
LIBERECKÝ KRAJ Mezinárodní záchranné centrum by chtěl Harrachov vybudovat v bývalé celnici na česko-polských hranicích. Centrum by sloužilo tisícovkám turistů, kteří se rekreují v příhraničních střediscích. „Především v zimě se do Harrachova sanitka Záchranné služby nedostane pokaždé do 15 minut. Zdravotní péče by se po vybudování centra zlepšila,“ vysvětluje starosta Tomáš Ploc. Podle něj by v budově mohli sloužit také hasiči. Město chce na hranicích otevřít i mezinárodní informační centrum pro turisty.
Také v Habarticích na Liberecku by policejní služebnu na hranicích s Polskem chtěla obec. „Později bychom ji přestavěli na penzion pro důchodce,“ zamýšlí starosta František Kryšpín. Habartice usilují také o pozemky vedle policejní služebny na hranicích. „Uvítali bychom, kdyby na nás stát převedl pozemky i budovu bezplatně,“ prohlásil Kryšpín.
Policisté odejdou 1. ledna v Libereckém kraji rovněž z budovy na třetím velkém hraničním přechodu do Polska v Hrádku nad Nisou. „Radnice ale zatím o jejím získání neuvažovala,“ říká místostarosta Josef Horinka.
VÝCHODNÍ ČECHY
„Jediná stávající budova, kterou v Královéhradeckém kraji bude policie na hranicích pro své potřeby dál využívat, bude na přechodu v Otovicích na Náchodsku,“ říká mluvčí oblastního ředitelství cizinecké policie v Hradci Králové Ivana Ježková.
Obce projevily zájem o nemovitosti na přechodech Pomezní Boudy v Krkonoších, v Harrachově na Semilsku a v Dolní Lipce na Orlickoústecku. O objekt přechodu Orlické Záhoří na Rychnovsku má zájem občanské sdružení VIA Aurea.
Městský úřad v Králíkách hodlá do roka připravit koncepci, jak by s objekty v Dolní Lipce naložil. „Patrně se objekt využije jako zázemí k propagaci cestovního ruchu. Objekt je poměrně velký, je v něm asi šest bytů,“ zvažuje starostka Králík Jana Ponocná.
Hlavního východočeského přechodu do Polska v Náchodě se očekávané majetkové přesuny netýkají, protože všechny budovy tam leží na polské straně hranice a patří tudíž Polákům.
