Nedostatek elektřiny zatím nehrozí, výstavba jaderné elektrárny se může opozdit
Potvrzeno. Dostavba dvou nových bloků v jaderné elektrárně Temelín se opozdí, dle nového scénáře ČEZ až o pět let. Elektrárenská firma posunula dokončení dostavby Temelína až na rok 2025. ČEZ nový termín uvedl v dokumentaci k výběrovému řízení. Současně ale upozornil, že jde spíš o administrativní opatření, dokončení stavby lze prý očekávat dříve. Co přesně si pod pojmem „dříve“ představit, ale polostátní společnost neuvedla. ČEZ přitom původně očekával, že dva nové bloky v Temelíně spustí již kolem roku 2020.
Neuspokojiví uchazeči
ČEZ letos předá zájemcům o dostavbu zadávací dokumentaci. Příští rok uchazeči předloží nabídky a v roce 2013 má být vybrán vítěz několikasetmiliardového tendru. To jsou zatím jediné pevné body v harmonogramu soutěže, další vyplynou teprve z jednání s případným vítězem. „Až v ten moment budeme schopni dát reálné termíny výstavby,“ uvedl mluvčí firmy ČEZ Ladislav Kříž.
Oficiální posunutí termínu ČEZ zdůvodnil tím, že jej žádný z uchazečů o výstavbu dvou bloků v Temelíně nedokázal stoprocentně přesvědčit o tom, že je schopen v původních termínech podat kvalitní nabídky a splnit původní termín výstavby. Do temelínského tendru se přihlásily americká firma Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Ještě koncem loňského roku přitom všichni účastníci tendru tvrdili, že s termíny nemají žádný problém a vše v požadované kvalitě stihnou. „Jaderné bloky, které nabízejí pro Temelín, de facto ještě nikdo z nich nevyzkoušel v reálném provozu, všechny jsou zatím ve fázi rozestavěnosti. V některých případech se navíc jejich výstavba zadrhla a prodloužila,“ sdělil však týdeníku EURO zdroj blízký jednání.
Hrozba už neplatí
Důvodů pro prodloužení tendru ale může být víc. Již několik let velcí producenti elektřiny zásobují své odběratele a státní úředníky nejen energií, ale i katastrofickými předpověďmi o nedostatku elektřiny po roce 2020. Tedy jinak řečeno, bez stavby nových jaderných bloků bude Česku hrozit nedostatek proudu. Jenže tahle teorie platila zhruba do roku 2008, než vypukla ekonomická krize. Především velké firmy začaly s proudem šetřit a jeho spotřeba v rozporu s předchozími predikcemi dva roky po sobě klesala. Pro letošek sice odborníci odhadují mírný růst poptávky, než se ale vrátí na úroveň, na jaké byla před propuknutím krize, ještě nějaký ten rok potrvá. I pod vlivem těchto událostí se odkládá katastrofický scénář o nedostatku elektřiny v Česku, a to až někam za rok 2025. I z toho je patrné, proč ČEZ nemusí s výstavbou dvou nových bloků v Temelíně tolik spěchat. I další možný důvod odkladu souvisí s ekonomickou krizí a spotřebou elektřiny. Kvůli nižší poptávce v předchozích měsících klesaly ceny elektřiny, a tím i ziskovost z její výroby a prodeje. Navzdory této skutečnosti však vláda po ČEZ požaduje, aby zachoval neztenčený přísun peněz do státního rozpočtu a na dividendách letos vyplatil svému majoritnímu vlastníkovi dvacet miliard korun. A aby toho nebylo málo, zdanění emisních povolenek pro letošek a příští rok, které vláda zavedla kvůli fotovoltaickým elektrárnám, vyjde ČEZ na tři až čtyři miliardy korun ročně. I to může být jeden z důvodů, proč ČEZ s dostavbou Temelína nespěchá. S tak velkou investicí, jako je výstavba jaderné elektrárny, je prostě lepší počkat na dobu, až se ceny elektřiny na trzích vzpamatují a vzroste i ziskovost ČEZ. Zpoždění s dostavbou navíc pomůže i státní firmě ČEPS, ta totiž musí dva nové bloky v Temelíně připojit do rozvodné sítě. Kapacita existujících kabelů a dalšího potřebného zařízení je nedostačující. Posílení současné rozvodné sítě je nejen drahá, ale i časově náročná záležitost. ČEPS navíc musí instalaci nového vedení a dalších zařízení vyjednávat s majiteli pozemků.
Pro nás pozdě
Odklad dostavby Temelína ale může dle některých odborníků a organizací sdružujících průmyslové firmy celou stavbu citelně prodražit. Evropu zasáhl jaderný boom, aktuálně se staví jedenáct reaktorů – kromě jiného čtyři v Rusku, po dvou na Slovensku a Bulharsku a jeden v Rumunsku. Ke stejnému kroku se chystají ve Velké Británii a Švýcarsku, o vybudování dalších jaderných elektráren vážně uvažuje Litva, Maďarsko, Slovensko, Polsko i Bělorusko. Takový jaderný boom zcela vyčerpá výrobní kapacity dodavatelů, prodlouží termíny výstavby, a navíc stavbu notně prodraží. K něčemu podobnému došlo před několika lety v klasické energetice, kdy skokově vzrostly ceny vstupních surovin, poptávka, a tím i ceny dodavatelů, kromě jiného turbín. Posunutí termínu dostavby je klíčové především pro české strojírenské a stavební firmy, které chtějí kromě miliardových kontraktů a tučných zisků použít případné dodávky pro nový Temelín jako referenční. Ty by jim pak měly pomoci uspět u podobných tendrů i v zahraničí. Žádný další významnější kontrakt na výstavbu nové elektrárny v Česku, tedy ani jiné větší zakázky, navíc nebude. ČEZ totiž do doby, než dobuduje Temelín, nebude do výstavby dalšího většího zdroje investovat. Potvrdil to i ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek při interpelacích ve sněmovně. Kocourek současně konstatoval, že další jaderný zdroj postavený v Česku, tedy po Temelínu a Dukovanech, připadne nejdříve na rok 2040.
Pozor na ostudu
Všechno pořádně připravit a neudělat nikde chybu, to může být jednou z příčin, proč elektrárenská firma oznámila odložení termínu dostavby dvou bloků v Temelíně. „Pro ČEZ, potažmo i pro stát jako majoritního vlastníka firmy, je důležité, aby vše dopadlo dobře. Něco se nepovede a bude ostuda,“ tvrdí partner KPMG Otakar Hora. Ten také upozornil, že investor při stavbě nové jaderné elektrárny musí počítat s několika riziky. „V poslední době se hodně diskutuje – a nejen u nás – o tom, že obrazně řečeno vymřela generace jaderných inženýrů,“ tvrdí Hora.
Počet lidí, kteří se aktivně mohou zapojit do výstavby jaderné elektrárny, je nedostatek, což může v krajním případě ohrozit i termín dokončení stavby, případně její uvedení do provozu. „Třeba v sousedním Německu již deset let neabsolvoval žádný student vysokou školu, kde by hlavní aprobací bylo jaderné inženýrství,“ tvrdí Hora. V Česku je situace o něco lepší.
Společnost KPMG v souvislosti s celosvětovým jaderným boomem vypracovala studii, v níž popisuje největší rizika pro investory při stavbě nových jaderných elektráren. Z dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že patrně tím největším je zpoždění výstavby a její prodražení. „Každý investor má na počátku jasnou představu o termínech a ceně stavby. Tomu samozřejmě odpovídá i zajištění financování,“ vysvětluje Hora. Každé prodloužení výstavby pak celý projekt zdražuje. „Postupně vám docházejí zdroje financování, na to musíte reagovat sháněním dalších, mnohdy již dražších prostředků, což se samozřejmě projeví negativně i na byznys plánu investora,“ tvrdí Hora. Studie KPMG jako příklad uvádí výstavbu jaderných elektráren v 60. až 70. letech minulého století v USA, kdy se kvůli zpoždění ve výstavbě konečné náklady oproti původním rozpočtům zdvojnásobily až zečtyřnásobily . „ČEZ si je takových rizik zcela jistě vědom, otázkou jen zůstává, jak si je promítne do svých scénářů,“ dodal Hora.
