Hledáme výrobní kapacity v Evropě, tvrdí spolumajitel Evraz Holdingu
Společnosti Evraz Holding je již domácí ruský trh malý. Ruská ocelářská a těžební firma chystá rozsáhlou expanzi. Například společnost Mastercroft, ze skupiny Evraz Holdingu se účastní privatizace Vítkovice Steel. „Disponujeme dostatečným množstvím prostředků, abychom ufinancovali všechny plány. Spíše narážíme na nedostatek dobrých projektů, do kterých bychom chtěli investovat,“ tvrdí viceprezident a spolumajitel Evraz Holdingu Alexandr Frolov.
EURO: Jaké je majetkové uspořádání Evraz Holdingu? FROLOV: Společnost patří vrcholovému vedení, hlavním akcionářem je Alexandr Abramov. Detailnější informace o vlastnické struktuře budou zveřejněny zanedlouho, jelikož se firma chystá uvést své akcie na londýnskou burzu.
EURO: Máte ve firmě podíl, jak je velký? FLOLOV: Ano, jsem akcionář, nicméně nechci nyní hovořit o žádných konkrétních číslech, protože jsme je zatím nezveřejnili.
EURO: Objevují se informace, že máte zájem nejen o Vítkovice Steel, ale také o další firmy z regionu střední a východní Evropy. Chcete se zúčastnit například i privatizace dolů v Polsku? FROLOV: Zahraniční aktivity hodnotíme vždy na základě toho, jakou hodnotu přinesou naší skupině. Víme, že dokážeme vyrábět levně polotovary, chceme se ale dostat až ke konečnému spotřebiteli. To znamená, že potřebujeme disponovat kapacitami, které produkují finální výrobky. O konkrétních regionech nemohu hovořit, protože - jak jsem se již zmínil - chystáme primární emisi našich akcií v Londýně. Proto nemohu zveřejňovat informace, dokud nejsou stoprocentně potvrzené.
EURO: Proč se účastníte privatizace společnosti Vítkovice Steel? FROLOV: Naší prioritou je především oblast takzvaných dlouhých výrobků, které se používají ve stavebnictví, produkujeme také například železniční koleje. Vzhledem k naší kapacitě nejsme schopni na ruském trhu uplatnit zhruba polovinu výroby. Export proto představuje velký podíl naší produkce. Především jde o vývoz polotovarů, které umíme vyrobit velice levně. Navíc u polotovarů neexistují žádná exportní omezení, stále je možný dokonce i vývoz do států Evropské unie, protože na ně na rozdíl od hotových výrobků nejsou stanovené kvóty. Proto máme zájem o výrobní kapacity, které by byly schopné dále zpracovávat naše polotovary. Samozřejmě by neměly být umístěné v Rusku, ale blíže k zákazníkům.
EURO: Takže hledáte brány pro svoje zboží do Evropské unie? FROLOV: Ano, moc se nám líbí zeměpisná poloha společnosti Vítkovice Steel a také to, že firma má vysoký podíl na domácím trhu.
EURO: Jaké je vlastně produkce Evraz Holdingu? FROLOV: Jsme největší ruskou ocelářskou a těžební společností. Loni jsme vyprodukovali 13,7 milionu tun oceli. Co se týká světového trhu, údaje se trošičku liší. Buď jsme dvanáctá nebo čtrnáctá firma na světě. Těžíme také železnou rudu, v minulém roce to bylo sedmnáct milionů tun. Společně s našimi dalšími přidruženými společnostmi se zabýváme těžbou uhlí a výrobou koksu, která se loni pohybovala na úrovni 23 milionů tun. Tržby společnosti v loňském roce představovaly téměř šest miliard dolarů.
EURO: Na ruském trhu jste sice jednička, ale stále se spekuluje o tom, že světové konkurenci odolá jen silná skupina s produkcí kolem sto milionů tun oceli ročně… FROLOV: Dosažení tak vysoké produkce zcela jistě není naším cílem. Tím je snižování výrobních nákladů. Hodláme firmu rozšiřovat především v těžební oblasti, zvyšovat její rentabilitu. To znamená v sektoru těžby železné rudy a koksovatelného uhlí. Ve spotřebě rudy jsme z 86 procent soběstační, uhlí vyrábíme jedenapůlkrát více, než potřebujeme, takže je prodáváme. Nechci tvrdit, že podnik s výrobní kapacitou pod sto milionů tun nepřežije. Nicméně zcela jistě menší společnosti budou v mnohem složitější situaci.
EURO: To znamená? FROLOV: Nedisponují totiž takovými možnosti jako velké podniky, nemají tak dobrou pozici při jednání s dodavateli, a nemohou tolik podporovat své výrobky na nových trzích. Nemají také tak dobrý přístup ke kapitálu. To je i naše zkušenost. Ani jedna z našich tří oceláren patřících do Evraz Holdingu by nebyla úspěšná, pokud by se nezačlenila do skupiny. Jsou relativně malé a investoři by neměli zájem do nich investovat. Členství ve velké skupině přináší zcela jistě výhody. Proto se nezajímáme pouze o Vítkovice a vidíme, že konsolidace je nezbytná. Možná ani ne tolik kvůli výrobní kapacitě jako takové, ale vzhledem k optimalizaci a postavení na trhu.
EURO: Takže konsolidace ocelářství bude pokračovat? FROLOV: Součástí oné teorie, že ve světě zůstane pouze několik společností, jejichž výrobní kapacita je kolem sto milionů tun, je i to, že by konsolidace nyní měla probíhat především v jihovýchodní Asii. Ovšem, jaká bude realita, se teprve ukáže.
EURO: Koncem loňského roku většina ocelářských firem tvrdila, že boom v oboru bude pokračovat i letos, uběhlo pár měsíců a všichni jsou v dalších předpovědích daleko opatrnější… FROLOV: Všichni si uvědomili, že trh nemůže růst do nekonečna a neomezeně. Domnívám se, že prudký a bouřlivý růst skončil. Naše firma je v každodenním kontaktu s investory, se kterými hovoříme o naší strategii, a jsou mnohem opatrnější, než bývávali.
EURO: V ocelářství nastává boj o zdroje surovin, pociťuje jej i Evraz Holding? FROLOV: Je známo, že na trhu s železnou rudou je velice vysoká koncentrace, existuje jen omezený počet výrobců. Je jasné, že právě oni vedou konkrétní a jasnou cenovou politiku. Cenová konkurence je patrná především u malých výrobců, kteří se tímto způsobem snaží najít své místo na trhu.
EURO: Přežijí tedy jen velcí producenti surovin?
FROLOV: Možná, že to zní banálně, ale myslím si, že přežijí ty firmy, které budou umět fungovat. Příklad je velice prostý: Do naší skupiny spadá uhelná společnost provozující největší důl na černé uhlí v Rusku s roční kapacitou osm milionů tun. Důl používá nejmodernější těžební technologie a domnívám se, že bude vždy konkurenceschopný, protože se daří držet nízké náklady s přijatelnou kvalitou uhlí. Zároveň do naší skupiny spadají i doly, jejichž roční výroba je 700 tisíc tun uhlí, což je desetkrát méně. Dnes je takový důl ziskový. Nicméně se nedomnívám, že výhled do budoucna je pozitivní, pokud trh zpomalí, zřejmě důl zavřeme.
EURO: Jakými celkovými zásobami železné rudy a černého uhlí skupina disponuje?
FROLOV: U železné rudy zhruba 1,5 miliardy tun a uhlí asi 400 milionů tun.
EURO: Kreml si v posledních měsících vyšlápl na některé podnikatelské špičky, například Chodorkovskij skončil ve vězení. Jak vnímáte podnikatelskou náladu v Rusku?
FROLOV: Evraz Holding je velký podnik, který zaměstnává třiadevadesát tisíc lidí. Naší strategií je velice aktivně komunikovat s příslušnými úřady, především s regionálními orgány, protože naše podniky jsou důležité především v regionech, v nichž působíme. Vztahy jsou velice konstruktivní a doufám, že to takhle vnímá i ta druhá strana.
EURO: Spolupracujete již s některými českými firmami?
FROLOV: Vítkovice Steel jsou pro nás prvním krokem. Snažíme se budovat obchodní vztahy, které vůbec nesouvisejí s tím, jak dopadne privatizace. Například jsme hovořili o dodávkách bram, což by mohlo být pro Vítkovice Steel velice zajímavé s ohledem na tlak, kterému společnost čelí v souvislosti s dodávkami surového železa.
EURO: V Rusku je zřejmě zvykem, že každá tamní velká firma má svůj vlastní sportovní klub, jak je na tom Evraz Holding?
FROLOV: Máme hokejový klub, který hraje nejvyšší hokejovou ruskou ligu, Metalurg Novokuzněck.
