Ono se snadno řekne: „Zapomeň na to,“ ale hůře se to provádí. Do patnácti let by však gumování paměti mohlo být snadnější, než se na první pohled zdá. Technologie digitálního uchovávání vzpomínek se totiž stane tak běžnou součástí našeho života, že budeme slýchat spíše poznámky typu: „Ty si to nahráváš? Smaž to!“ Alespoň si to myslí Gordon Bell, průkopník ve vývoji minipočítačů, pracující v sanfranciské výzkumné pobočce Microsoftu. Od roku 1998, kdy rozjel projekt MyLifeBits, má na harddisku archivováno více než třicet tisíc utříděných fotografií, desítky tisíc e-mailů, bezpočet nahrávek telefonních rozhovorů, naskenovaných dokumentů a dalších „vzpomínek“.
Zatímco průměrný člověk dokáže za život natrvalo uložit do své organické paměti pouze několik megabajtů informací, Gordon Bell „nalévá“ do své počítačové databáze okolo jednoho gigabajtu měsíčně. Na terabajtový disk se mu tedy vejde okolo osmdesáti let života. Ke snímání obrazu ve stanovených intervalech mu slouží multimediální kamerka umístěná na krku.
Hlavním cílem projektu je podle výzkumníkových slov vytvoření efektivního softwaru, který by podle klíčových slov a dalších parametrů vyvolal v reálném čase informace z dvaceti různých typů záznamů. Na programu pro automatickou katalogizaci – kupříkladu rozeznávání hlasu a místa pořízení záznamu - spolupracuje s experty z Kolumbijské univerzity. Ve spojení s kalendářem a GPS by archiv s vyhledávačem fungoval jako dokonalý organizér.
Do roku 2021 by měla spatřit světlo světa produkční verze miniaturizovaného přístroje. Vzhledem k poměrně vzdálenému časovému horizontu si lze pohrávat s myšlenkou, že elektronické senzory napojené na kapesní počítač zdvojí naše smyslová ústrojí – v oku nalezneme kameru, v uchu multifunkční mikrofon s reproduktorem. Ztracený účet bude minulostí, kontrola přísunu léků hračkou.
Kritici však upozorňují na významné negativum. Díky kompletním informacím o jednotlivcích lze sestavit mapu jejich osobnosti, vztahů a smýšlení. Zneužití popsané v románu George Orwella je nasnadě a podobný projekt americké vlády nazvaný LifeLog byl již zastaven. Zastánci osobních svobod totiž viděli v programu zpracovávaném organizací DARPA, která spadá pod ministerstvo obrany, nebezpečný nástroj.
Dr. Bell to ovšem vidí jinak a prý ho mrzí jediné – že v průběhu zaznamenávání vzpomínek „vyhodil“ z databáze velké množství fotografií a dokumentů, které mu v té chvíli nepřipadaly důležité. „Hlavně nikdy nic nemažte,“ radí budoucím majitelům paměťových asistentů.
