Hlavní brzdou rozvoje cloudu zůstávají obavy o bezpečnost

20. 3. 2017

České firmy si stále ještě raději pořídí vlastní server než cloudovou službu. Vývoj směrem ke cloudu je ale jednoznačný

Statistiky využívání cloudových služeb mezi českými firmami neposkytují jednoznačnou odpověď na otázku, jak se u nás cloudu daří. Například firma Intel v polovině loňského roku publikovala výsledky průzkumu mezi 250 firmami s více než 150 zaměstnanci v České republice, Maďarsku, Polsku a v Rumunsku, ze kterého vyplývá, že nějakou cloudovou službu využívá až 44 procent českých firem. Průměr ze všech zkoumaných zemí přitom činil jen 35 procent. Podle údajů Eurostatu za rok 2016, publikovaných v únoru, ale české firmy evropskými tahouny cloudu rozhodně nejsou. Eurostat uvádí, že nějakou cloudovou službu využívá kolem 18 procent českých firem, přičemž průměr firem z 28 členských států EU činí 21 procent. Oproti šetření provedenému Eurostatem v roce 2014 jde o mírné zlepšení – podíl českých firem využívajících cloud představoval 15 procent a průměr firmem v EU činil 19 procent.

Evropskými premianty ve využívání cloudu jsou Finsko (57 procent), Švédsko (48 procent) a Dánsko (42 procent), velmi konzervativní jsou ale například rakouské (17 procent) a německé firmy (16 procent).

Eurostat zkoumal rovněž důvody, proč se firmy intenzivnějšímu nasazení cloudových řešení brání. Na prvním místě zůstávají s velkým odstupem obavy o bezpečnost, které trápí 57 procent velkých a 38 procent malých firem. Následují obavy týkající se jurisdikce při řešení případných sporů s poskytovatelem služby, kterým je velmi často entita se sídlem mimo EU, a také nejistota spojená s fyzickým umístěním dat. Tyto dva faktory zmiňuje shodně 46 procent velkých podniků a 31 procent, resp. 29 procent malých firem. Obavy svých potenciálních zákazníků samozřejmě vnímají i poskytovatelé cloudových služeb. Největší z nich již provozují nebo budují datová centra na území EU a svým zákazníkům garantují, že jejich data nepřekročí hranice Evropské unie.

Druhá vlna cloudu

Analytici společnosti Forrester Research předpovídají, že v roce 2017 budou podniky daleko více hledat možnosti, jak dosáhnout vyšší efektivity při škálování svých IT zdrojů pro možnost lepší obsluhy zákazníků. Zatímco první vlnou cloud computingu byly služby typu Amazon Web Services, tedy zjednodušeně řečeno pronájem výpočetní

a úložné kapacity, nyní nastává doba, kdy bude stále více rozsáhlých podniků provozovat v cloudu své klíčové aplikace. Forrester Research zjistil, že 38 procent severoamerických a evropských podniků s tisícem a více zaměstnanci buduje svoje privátní cloudy, 32 procent nakupuje veřejné cloudové služby a zbývající firmy plánují nasadit nějakou cloudovou technologii během následujících 12 měsíců. Zkušenost přitom ukazuje, že velká část z firem, které se rozhodly budovat svůj privátní cloud, dříve nebo později migruje k veřejným cloudovým službám, protože zjistí, jak časově a finančně náročný model si zvolily. Objem celosvětového trhu s veřejnými cloudovými službami má přitom letos dosáhnout až 146 miliard dolarů, zatímco v roce to bylo 87 miliard. Největší díl cloudového koláče připisují analytici firmy Forrester Research Amazonu, Microsoftu, Googlu a IBM. Nadnárodní giganty ale nebudou schopny obsloužit všechny unikátní požadavky zákazníků, proto budou na regionální úrovni hrát velkou roli také menší poskytovatelé vysoce přizpůsobených, nestandardních cloudových služeb.

Privátní cloudy však rozhodně zcela nezaniknou, už kvůli zmíněným obavám o zabezpečení dat, jejich umístění a jurisdikci. Jejich budování bude ale jednodušší díky hyperkonvergované IT infrastruktuře. Jde o IT zařízení, která v sobě kombinují výpočetní, úložné i síťové zdroje společně se softwarovými nástroji na pokročilou virtualizaci, automatizaci řízení, monitoring provozu a samoobslužné poskytování služeb koncovým uživatelům. Hyperkonvergovanou infrastrukturu mají dnes v nabídce prakticky všichni výrobci podnikového hardwaru (Cisco, Dell, EMC, HP, Lenovo, Oracle ad.) a jejich řešení často představují privátní část hybridního cloudového řešení. Hyperkonvergovaná infrastruktura umožňuje firmám rychlý přechod do cloudu, který bude splňovat vysoké nároky na zabezpečení a škálovatelnost, aniž by bylo třeba budovat vlastní datové centrum.

Neodolají ani konzervativci

Nástup cloudu je, nejen u nás, jistě pozvolnější, než předpovídali analytici, ale je jasně vidět, jak se možnosti cloud computingu stávají neodolatelnými pro stále širší okruh firem. Samozřejmými uživateli cloudových služeb jsou a i do budoucna budou startupy i jiné, začínající a menší společnosti, které si ani nemohou dovolit vlastní hardwarovou infrastrukturu a související licence, a přesto mají vysoké nároky na výpočetní a úložnou kapacitu. Stále častěji se ale cloud začne prosazovat i v konzervativních firmách. Nepůjde přitom o kompletní migraci celé infrastruktury do cloudu, ale o řešení dílčích systémů. Může jít například o různá front-end řešení (rezervační a objednávkové systémy atd.), která nepracují s citlivými daty, ale kvůli velmi nerovnoměrnému vytížení ze strany zákazníků vyžadují vysokou škálovatelnost výkonu.

Ani pro velké firmy není dlouhodobě udržitelnou strategií vybudovat si kvůli náporu ve špičkách předimenzovanou a většinu času nevyužívanou infrastrukturu. John Easton, cloudový specialista IBM, ve svých předpovědích na rok 2017 například uvádí, že v konzervativních odvětvích se často čeká na první hráče, kteří přejdou do cloudu a spustí tím masovou migraci ostatních.

Nově rozdané karty

Se stále výraznějším příklonem firem k různým podobám cloud computingu se bude měnit role tradičních aktérů na trhu IT.

Mnoho objednávek cloudových služeb totiž probíhá napřímo: firma se rozhodne objednat si cloudovou službu, což rovnou provede na webových stránkách jejího poskytovatele. V administračním rozhraní služby je snadné nastavit uživatelské účty a například jim přidělit příslušnou úroveň oprávnění přístupu k funkcím a datům. U jednodušších služeb se tím ocitnou zcela mimo hru systémoví integrátoři i reselleři IT.

Cloud computing bude také stále více brát půdu pod nohama poskytovatelům tradičních služeb outsourcingu IT (servis a uživatelská podpora). Tedy alespoň těm, kteří se včas nepřizpůsobí novému prostředí.

Faktem ovšem je, že s rostoucí složitostí a funkční výbavou cloudových aplikací se komplikuje nejen jejich implementace v rámci firmy, ale také napojení na různé datové zdroje a integrace s dalšími aplikacemi a službami. Firma, jejíž IT oddělení se zatím zabývalo především správou vlastních serverů a pracovních stanic, si pravděpodobně také sama neporadí s migrací do cloudu nebo s přechodem na hybridní infrastrukturu a rozšířením dostupnosti firemních aplikací a služeb ze stolních počítačů na mobilní zařízení či snad bezpečným zavedením konceptu BYOD (používání soukromých zařízení k pracovním účelům). Nejedná se totiž o jednorázovou akci, ale nepřetržitý proces zahrnující zabezpečení a zachování integrity dat, zajištění dostupnosti a technickou podporu koncových uživatelů.

Otevírají se tedy nové příležitosti pro konzultace přechodu do cloudu a výběr vhodného řešení, integraci systémů a řešení různých dodavatelů a úspěšné provedení migrace. Technologického partnera pro migraci a následné využívání cloudových služeb budou podle zmíněného šetření Eurostatu hledat především malé a středně velké firmy. Bezmála třetina z nich (32 procent) se totiž v souvislosti s cloudem obává nedostatečné úrovně vlastních znalostí o cloudových službách. Stejný problém uvádí ale jen 17 procent velkých podniků, které spíše spoléhají na schopnosti svého IT oddělení.

Pozor na otevřené kohoutky

Využívání cloudových služeb vyžaduje i zásadní změnu vnímání firemního majetku, ve kterém budou postupně ubývat vlastní servery i související softwarové licence – ve prospěch předplatného různých služeb. Právě model pay-as-you-go, na cloudových službách tolik vyzdvihovaný, se zásadně liší od dosavadního licencování on-premise softwaru. Zatímco u klasické licence sledujeme podmínky jejího použití a termín, kdy vyprší samotná licence, nebo termín předplatného její údržby (maintenance), u cloudové služby, účtované například na základě využití úložné nebo výpočetní kapacity, může snadno dojít k přečerpání stanoveného rozpočtu nebo předčasnému dosažení limitů předplatného. Firmy využívající cloud proto čeká novinka – už nebudou sledovat jen dodržování licenčních podmínek, ale také svoji spotřebu cloudových služeb. Cloud je nástroj jako každý jiný – pro efektivní použití je třeba se s ním naučit pracovat.