Ann Livermoreová pomohla vzkřísit Hewlett-Packard. Její další úkol bude mnohem těžší.
Jednoho červencového večera v Silicon Valley měla členka vedení firmy Hewlett-Packard Ann Livermoreová telefonát, na který čekala dlouhé měsíce. Rychle odjela do nemocnice, protože se dozvěděla, že je k dispozici darovaná ledvina, a podstoupila transplantaci, jež byla nutná kvůli komplikacím způsobeným nemocí v dětství. Pro většinu řídících pracovníků by to byla vhodná doba, aby po čtyřiadvacetileté profesní dráze skončili. Jenže tři dny po operaci Livermoreová telefonovala generálnímu řediteli HP Marku V. Hurdovi a zasypávala jeho náměstky otázkami. „Nakonec jsem prosil, aby za ní někdo zajel a sebral jí laptop,“ směje se Hurd.
Proč se Livermoreová nevzdala funkce? Nechtěla propást příležitost. Byznys v oboru podnikových výpočetních systémů představující 33 miliard dolarů, který Livermoreová řídí, byl dlouho jedním z nejkřiklavějších případů dosahování slabých výsledků v technologické branži, ale ona je přesvědčena, že je konečně připraven ukázat, co zmůže. Livermoreová a firma HP věnovaly 18 měsíců reorganizaci divize, a přínosy začínají být patrné až teď. „Od chvíle, kdy jsem odjela, jsem nikdy nepomyslela na to, že bych se nevrátila,“ uvádí Livermoreová, která byla v neschopnosti pět a půl týdne, „právě teď máme zcela mimořádnou příležitost.“
Jde o dramatický zvrat. Před rokem její skupině technologických řešení, která prodává servery, paměťové systémy a poradenské služby podnikům, nepřisuzovali analytikové z Wall Street téměř žádnou hodnotu. Pod nemilosrdným tlakem ze strany IBM a Dell se tento útvar usilovně snažil vykazovat zisky nebo vypadat nadějně. Opravdu zatímco z podnikání HP v oboru tiskáren plynuly téměř všechny příjmy společnosti, útvar vedený Livermoreovou se stal pro bývalou generální ředitelku Carleton S. Fiorinaovou přítěží a přispěl k tomu, že byla před rokem uvolněna z funkce.
Přesto je divize v čele s Livermoreovou klíčovým důvodem, proč jsou akcie HP na vzestupu a nový šéf Hurd je oslavován jako mistr zvratu. Hlavně díky snížení nákladů a provozním zlepšením dosáhly podniky ve fiskálním roce 2005 padesátiprocentního zvýšení provozních příjmů na 1,9 miliardy dolarů při výnosech 33,2 miliardy dolarů. Společnost HP vydělala za rok celkem 4,2 miliardy dolarů při výnosech 86,7 miliardy dolarů.
Místo toho, aby naříkali, jak špatný je teď podnikový byznys, snaží se analytikové představit si, jak dobrý může být. Byznys, který byl dříve hodnocen písmenem F, se dostal na stupeň C. Bude ho Livermoreová schopna pozvednout na stupeň B, či dokonce A? To je otevřená otázka, ačkoli je téměř jisté, že další fáze bude obtížnější, než byla ta poslední. „Rozhodně si vedou lépe,“ tvrdí Richard E. Belluzzo, dlouholetý člen vedení HP, který v současnosti řídí společnost Quantum vyrábějící paměťové systémy. „Odvedli kus dobré práce, zvláště na straně nákladů. Ovšem strategické úkoly zůstávají v podstatě stejné.“
Je to možná kruté, ale pravdivé. Ačkoli HP chce, aby její korporátní divize byla štíhlejší a skromnější alternativou firmy IBM, zůstává za „Big Blue“ hodně pozadu v několika klíčových oblastech včetně špičkové výpočetní techniky, softwaru a takových služeb jako poradenství a outsourcing. Například v oblasti softwaru činí výnosy HP asi jednu miliardu dolarů oproti šestnácti miliardám dolarů v případě IBM. A další konkurenti očekávají, že nedávná zlepšení firmu HP uspokojí. „Jsem rád, že je těší jejich úspěch, protože to znamená, že je ukolébá – a my na ně vyzrajeme,“ prohlašuje Daniel J. Warmenhoven, další bývalý vedoucí pracovník HP, který v současnosti řídí ambiciózní firmu Network Appliance podnikající v oboru paměťových systémů.
Přesto má HP lepší pozici než v minulosti. Je to dáno především tím, že Hurd snížil náklady společnosti, protože propustil zhruba 15 000 zaměstnanců, tedy deset procent pracovních sil. Společnost má také solidnější výrobkovou základnu, zvláště v oblasti paměťových systémů a softwaru, kde HP provedla za osmnáct měsíců devět akvizicí. Stejně důležité je i to, že Hurd a Livermoreová začínají utvářet jasnou strategii pro korporátní zákazníky, která se opravdu liší od strategie IBM a nepředstavuje pouze podobný přístup pod jiným jménem.
V čem je rozdíl? IBM stojí v čele díky svým poradenským službám a své schopnosti pomáhat vrcholnému vedení při navrhování podnikové strategie, kdežto HP se soustředí na pomoc společnostem, aby zvládaly vzrůstající náklady na údržbu a chod svého technologického vybavení. Cílem je využít software a další technologie automatizace ke snížení počtu technických pracovníků o 90 procent při současném omezení množství energie, které technologické zařízení využívá. Ideálem Livermoreové je automatizované datové centrum „v temné komoře“, které nevyžaduje téměř žádné lidské zásahy. IBM se snaží oslovovat vyšší řídící pracovníky, kdežto HP přizpůsobuje svá řešení správcům sítí, kteří dohlížejí na technická zařízení podniků. „Zaměřujeme se na největší bolavé místo správců sítí,“ uvádí Livermoreová. „Zákazníci si stěžují, že veškeré jejich peníze jdou na mzdové a provozní náklady. Můžeme být tou firmou, která jim to pomůže automatizovat a řídit, aby se tyhle náklady potlačily.“
Livermoreová je v mnoha směrech dokonalým symbolem HP. Tato šestačtyřicetiletá žena je schopná a uznávaná, ale konkurenti se jí nijak zvlášť nebojí. Velmi dobře hrála tenis a po absolvování střední školy v Greensboro v Severní Karolíně přednesla projev na rozloučenou. Získala ceněné Morehouseovo stipendium ke studiu na Univerzitě Severní Karolíny v Chapel Hill. Pak byla hned přijata na Obchodní fakultu Stanfordské univerzity. Tam vyhrála každoroční soutěž o nejlepší obchodní plán na řízení koncese na výrobu koblih. V čem byl klíč k jejímu úspěchu? Snažila se o to, aby společnosti, které přicházely na pohovor se studenty, kupovaly její moučníky po tuctech.
Když hned po studiích na Stanfordu nastoupila u HP, vůbec neočekávala, že tam udělá kariéru. Sledovala otce, jak léta pracoval ve stejné pojišťovně, a přísahala, že nebude trčet na jednom místě. Jenže se zamilovala do specifické kultury HP. Zvláště se jí zamlouvala ochota firmy vycházet vstříc pracujícím matkám zavedením pružné pracovní doby a dalších opatření. I když Livermoreová stoupala vzhůru, mohla se plně věnovat své dceři. V roce 1996 vedla servisní sekci. Roku 1999 se velmi viditelně ucházela o místo generální ředitelky – dokonce si najala odborníka na vnitropodnikové tiskové vztahy, aby pozvedl její profil. Porazila ji Fiorinaová, kterou pak vytrvale podporovala.
Nešťastný začátek.
Přes veškerý úspěch musí Livermoreová ještě něco dokázat. Analytikové z Wall Street jsou opatrní, pokud jde o její schopnost zajistit stabilní finanční výsledky. I někteří znalci poměrů v HP přisuzují její vzestup obětavé snaze plnit příkazy. Bez váhání uznávají, že je solidní ředitelkou a je všeobecně oblíbená, ale mají pochybnosti, zda je schopna sešikovat síly proti nelítostnému nepříteli jako IBM. „Je neobyčejně zdatná,“ uvádí jeden zasvěcenec, „ale v dlouhodobém výhledu ji nevidím jako klíčovou osobu.“ Dokončení zvratu v podnikovém byznysu by mohlo Livermoreové pomoci, aby si pochybovače naklonila. Mohla by dokonce dostat další vzpruhu, kdyby se stala generální ředitelkou, ačkoli devětačtyřicetiletý Hurd si nejvyšší post zřejmě podrží hezkých pár let.
Livermoreová měla v současné funkci nešťastný začátek. Podnikový výpočetní byznys převzala počátkem roku 2004. O pouhé tři měsíce později, v srpnu, tento byznys vykázal katastrofální čtvrtletí, v němž HP zůstala 33 procent pod odhadovanými příjmy a akcie společnosti spadly o patnáct procent.
Z této krize Livermoreová pomohla společnosti k návratu na výsluní. Během několika dnů vydala pokyny veteránovi firmy Scottu Stallardovi, aby vytvořil generální štáb pro řešení četných provozních problémů útvaru. V následujících měsících úzce spolupracovala se sedmičlenným týmem na určení a řešení patnácti klíčových nedostatků, počínaje tím, jak firma HP pracovala s distributory, a konče tím, jak dávala dohromady nabídky pro zákazníky. Jedním z výsledků bylo, že HP vytvořila sekci jednotné nabídky, což zkrátilo čas nutný k tvorbě cen pro komplexní korporátní obchody ze dvou týdnů na jeden den.
Zlepšení však Fiorinaovou nezachránila. Začátkem února 2005 byla odvolána z funkce.
Když společnost hledala nového šéfa, Livermoreová vyrazila za zákazníky. V březnu navštívila čtyři velké firmy na Wall Street a ohromily ji problémy, které velké technologické zákazníky trápily. „Každý ze správců sítí si stěžoval, že ačkoli se snižují jejich výdaje na technologické zařízení, jejich náklady na provoz – hlavně mzdové náklady – se zvyšují v průměru o deset procent ročně. Naléhavě potřebovali větší automatizaci,“ uvádí Livermoreová, „všichni byli přesvědčeni, že HP je firma, která jim může pomoci.“
Z New Yorku Livermoreová cestovala do Phoenixu, kam se sjelo 80 z nejlepších výzkumníků HP na výroční konferenci o technologii. Na setkání, které je uspořádáno jako prodejní veletrh s předváděcími stánky, Livermoreová viděla řadu technologií, jež by mohly pomoci správcům sítí, s nimiž právě hovořila na Wall Street. Radila se s Shanem Robisonem, hlavním technologem HP, a s jeho lidmi. Společně vymysleli plán na vytvoření „datového centra příští generace“.
Hurd nastoupil koncem měsíce, 29. března. Při prvních jednáních na něho Livermoreová naléhala, aby srazil nákladovou strukturu HP, podpořil zisky a zbavil se byrokracie. Dále Hurda přesvědčila, aby zvýšil prodejní úsilí HP investováním do softwarových nástrojů, které by prodejcům pomohly rychleji analyzovat obchody, a podporováním veteránů prodeje, aby rozběhli více obchodů HP.
Ve všech těchto případech se její přání splnilo. V červenci Hurd propustil několik tisíc zaměstnanců a svěřil Livermoreové a jejím kolegům ve funkcích šéfů divizí větší kontrolu nad jejich prodeji a marketingovými snahami. Brzy nato urychlila plány na nábor dalších prodejců paměťových systémů a serverů a uskutečnila nový kompenzační plán na podporu prodeje softwaru včetně technologií datového centra příští generace. Firma HP, dříve uzavřená do sebe, také přijímá a povyšuje do klíčových funkcí lidi zvenčí. Například Steve Smith, bývalý průbojný prodejce společnosti Electronic Data Systems, teď řídí divizi služeb v hodnotě patnácti miliard dolarů.
HP se chlubí.
Efekt se projevil v listopadu, kdy společnost HP ohlásila investorům překvapivě solidní výsledky. Skutečný rozruch způsobil byznys podnikových výpočetních systémů, protože útvar paměťových systémů a serverů zaznamenal provozní příjmy 405 milionů dolarů, tedy asi čtyřnásobek celkových provozních příjmů dosažených o rok dříve.
Hurd, který se normálně vyhýbá halasné reklamě, byl v prosinci připraven na to, že se trochu pochlubí. V sále plném finančních analytiků při jejich konferenci na Manhattanu uvedl, že divize vedená Livermoreovou je pověřena vytvořením automatizovaného datového centra „v temné komoře“, tedy takového, které za normálního provozu nevyžaduje lidské zásahy. „Když se podíváte na naši původní technologii, myslím, že na světě neexistuje podnik, který by měl před HP náskok,“ konstatoval.
Stále více analytiků se domnívá, že byznys Livermoreové stojí zase na pevné půdě. Richard Farmer, analytik firmy Merrill Lynch & Co., předpovídá, že provozní zisky jejího útvaru letos vzrostou o dalších 50 procent na tři miliardy dolarů a tržby se zvednou na 35,1 miliardy dolarů.
Může se však HP dostat do čela po bok IBM a určovat trendy v technologii? To je jiná otázka. „Právě u nich (HP) dochází k obratu, ale zatím bych jim klíče od království nedávala,“ poznamenává analytička Laura Conigliaro z firmy Goldman Sachs & Co.
Livermoreová uznává, že ona i HP mají své pochybovače. Je však přesvědčena, že čas je na její straně i na straně HP. „Faktem je, že na světě není nikdo, kdo by lépe pomáhal zákazníkům navrhovat, budovat a řídit datová centra,“ uvádí, „nedali jsme to dost hrdě a hlasitě najevo, ale uděláme to.“ Možná že na tom závisí budoucnost firmy – i jí samotné.
Obnova výpočetní síly HP Před pouhým rokem byl byznys HP v oboru podnikových systémů představující 33 miliard dolarů považován za ztracenou záležitost, které Wall Street dával téměř nulovou hodnotu. Teď je to klíčový faktor v opětovném vzkříšení HP pod vedením nového generálního ředitele Marka Hurda. Došlo k tomu takto:
12. 8. 2004
HP vedená generální ředitelkou Carly Fiorinaovou nedosahuje ve třetím čtvrtletí očekávaných výsledků. Hlavní důvod: chybné kroky v útvaru podnikových výpočetních systémů, do jejíhož čela nastoupila o několik měsíců dříve Ann Livermoreová. Fiorinaová propouští šéfa podnikových prodejů Petera Blackmorea.
Podzim 2004
HP vytváří generální štáb na řešení patnácti naléhavých provozních problémů v útvaru podnikových výpočetních systémů. Mezitím Shane Robinson, technický ředitel firmy, zahajuje hloubkové zkoumání každého obchodu HP s cílem odhalit oblasti, kde je možné uspořit náklady a provést provozní zlepšení.
7. 2. 2005
Fiorinaová je uvolněna z funkce. Úsilí generálního štábu však vede k iniciativám, jež později přinesou ovoce včetně sekce jednotné nabídky, která zkracuje čas potřebný k sestavení komplexní korporátní nabídky ze dvou týdnů na jeden den.
Březen 2005
Livermoreová navštěvuje technologické šéfy firem na Wall Street a potom se účastní besedy vedoucích technologů z celé HP. Tato zkušenost ji vybídne k prosazování nové strategie: „datového centra příští generace“.
29. 3. 2005
Novým generálním ředitelem je jmenován Mark Hurd. Rychle se vrhá na Robinsonovu studii jako na vodítko ke snižování nákladů bez negativního dopadu na příležitosti k růstu.
19. 7. 2005
Hurd vyhlašuje plány na propuštění deseti procent ze 150 000 zaměstnanců HP a na několik strukturálních změn. Livermoreová dostává větší pravomoc, která jí umožňuje provést rychlý nábor dalších zaměstnanců pro prodej nové řady výrobků v oboru paměťových systémů.
17. 11. 2005
Výnosy HP překonávají očekávání, a to hlavně proto, že zisky ze serverů a paměťových systémů dosahují čtyřnásobku. Navíc hlásí zisk neustále ztrátová softwarová sekce.
13. 12. 2005
V sále plném účastníků konference na Wall Street nastiňuje Hurd strategii datového centra příští generace. Analytikové nyní očekávají, že zisky z podnikových obchodů HP vzrostou v roce 2006 o 50 procent na tři miliardy dolarů při prodejích ve výši 36 miliard dolarů.
Ann Martinelli Livermoreová
Studentka, která po absolvování střední školy přednesla řeč na rozloučenou a myslela si, že bude často střídat zaměstnání:
Narozena 23. 8. 1958
Dětství Pochází z Greensboro v Severní Karolíně a odmala byla soutěživá. Naučila se velmi dobře hrát tenis a stala se kapitánkou basketbalového týmu.
Vzdělání Při zakončení středoškolských studií přednesla projev na rozloučenou. V roce 1980 absolvovala s výborným prospěchem studium na Univerzitě Severní Karolíny v Chapel Hill. V roce 1982 získala titul MBA na Stanfordské univerzitě.
Mezníky v kariéře Když hned po studiích nastoupila u firmy Hewlett-Packard, pomáhala budovat útvar HP pro počítačové služby a v roce 1996 se dostala do jeho čela. V roce 2004 byla pověřena vedením celého obchodu v oboru podnikových výpočetních systémů a vedla opětovné vzkříšení tohoto byznysu představujícího 33 miliard dolarů. To v loňském roce pomohlo zvednout cenu akcií HP o 57 procent.
Její role Livermoreová velice stála o místo generální ředitelky, když se v roce 19999 uvolnilo, ale získala ho Carly Fiorinaová. V loňském roce ji zase porazil Mark V. Hurd. Přesto v obou případech nové generální ředitele energicky podporovala.
Co si myslí o generálních ředitelích HP Dál se přátelí s Fiorinaovou, se kterou se několikrát do roka vídá. Tvrdí však, že to, co HP v současnosti potřebuje, je Hurdovo zaměření na provoz. „Mark je vynikající generální ředitel,“ prohlašuje.
Rodina Je dvacet let provdaná za Toma Livermorea, bývalého vedoucího pracovníka v průmyslu obalů. Jejich dcera se závodně věnuje jezdectví a její fotografie z jezdeckých show zdobí matčinu kancelář.
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
