K důvodům pro rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie patří jejich euroskepticismus, rozšíření unie o země střední a východní Evropy i nespokojenost s nynější vládou konzervativců, soudí politologové. Poukazují i na to, že u všelidových hlasování převažují spíše emoce. Různí se ale v názorech na to, jaké důsledky bude mít takzvaný brexit pro EU.
Politolog Jan Kubáček se obává toho, že verdikt Britů nezafunguje jako varování centrálním bruselským elitám, tito stoupenci užší byrokratické vize integrace unie jej naopak využijí k prosazení věcí, pro něž dosud neměli oporu. Zároveň budou sílit v členských státech hnutí, která budou volat po národních referendech.
Podle Josefa Mlejnka by mohly vést důsledky brexitu až k rozpadu unie - britské hlasování by mohlo vyvolat vlnu dalších referend a odchod několika dalších významných zemí, například Nizozemska. Označil to ale za nejvíce katastrofický scénář. Mlejnek soudí, že nyní se proces prohlubování evropské integrace spíše zastaví. Upozornil na paradox, že pokud si Evropané stěžují na neakceschopnost unie, je dána její slabou integrací. Větší centralizovanost chce ale málokdo. „Je to začarovaný kruh,“ řekl Mlejnek.
Populisté na koni
Petr Kaniok zdůraznil, že britské referendum bylo dáno důležitým předvolebním slibem konzervativců, zatímco politické síly v jiných členských zemích se k ničemu takovému nezavázaly. Soudí, že bez znalosti dopadů brexitu se jiné státy do něčeho podobného nepustí. Brexit by mohl mít podle Kanioka i pozitivní důsledky v tom, že si bruselské instituce uvědomí, že občané nejsou s jejich kroky spokojeni. Tlak na hlubší integraci by posílil tendence nárůstu podpory stran označovaných za euroskeptické, populistické nebo extremistické, řekl Kaniok.
Za výsledkem referenda je podle něj tradiční euroskepticismus, nespokojenost s konzervativci a důsledky východního rozšíření unie. „Zastáncům brexitu se podařilo postavit celou debatu na tom, že pracovníci z východních států, jako je Rumunsko nebo Polsko, zaplavili britský pracovní trh a masivně vysávají i britský sociální systém,“ řekl.
Migranti z Východu
O obavách z migrantů ze střední a východní Evropy mluvil taky Mlejnek, označil je však za nesmyslné. Britové se podle něho řídili v rozhodování spíše emocemi. „Bohužel neuvažovali z dlouhodobější perspektivy,“ soudí politolog. Emoce zmínil i Kubáček. Mnoho voličů si podle něho navíc nepřipouštělo, že by mohli zvítězit stoupenci brexitu. „Řada z nich to nepovažovala za takovou prioritu, aby se volby zúčastnila,“ soudí Kubáček.
Předseda Iniciativy pro evropské hodnoty Petr Kolář soudí, že pro EU „začíná fáze střízlivění provázená těžkou kocovinou“ a „léčba institucionálních metastáz“. Vyvodit z brexitu důsledky by měl i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který svými výroky nahrával zastáncům brexitu, dodal někdejší diplomat Kolář. Komise by podle něj měla přestat s kontraproduktivními nápady například na uprchlické kvóty.
Podle analytika organizace Evropské hodnoty Jana Kováře by nyní bylo největší chybou využít odchodu Británie ke snaze o větší integraci a federalizaci EU. Jen by to posílilo euroskeptické strany a odstředivé tendence v dalších zemích, soudí. Řešením by měla být podle něho spíše vícerychlostní integrace. Vystoupení ČR z EU by podle něj bylo nesmyslné, neboť ČR z členství profituje ekonomicky i politicky.
Vývoj po britském referendu sledujte online:
